Lidské zdraví se s oteplováním planety a degradací životního prostředí způsobených lidskou aktivitou přímou úměrou zhoršuje. Podle letošního reportu Lancet Countdown v roce 2020 přispělo znečištění ovzduší k 3,3 milionům úmrtí. Roční úmrtnost osob starších 65 let v důsledku vln veder vzrostla mezi lety 2000-2004 a 2017-2021 o 68 %.

Příklady lidské činnosti podílející se na klimatické změně a degradaci životního prostředí:

• používání fosilních paliv (benzínu, ropy, zemního plynu)
• intenzivní využívání spalitelných paliv (uhlí, ropa, zemní plyn)
• výfukové plyny z osobních a nákladních automobilů
• metanové plyny z chovu hospodářských zvířat a zvířat pěstovaných na maso
• zvýšená průmyslová výroba
• uvolňování oxidu uhličitého v důsledku odlesňování a lesních požárů
• emise z průmyslových hnojiv a zemědělských činností
• rozklad a spalování odpadu na skládkách

Zdravotní důsledky klimatické změny způsobené lidskou aktivitou se nejvíce týkají nejzranitelnějších skupin – malých dětí́, starších osob, osob závislých na sociální́ či zdravotní́ péči a chronicky nemocných. Většina těchto úmrtí je předčasná a je možné jim předejít. Musíme však začít adekvátně reagovat.

Oboustranná hrozba

V létě 2021 uvedl kanadský lékař do pacientčiny průvodní karty jako důvod hospitalizace klimatickou změnu. Kombinace veder dosahujících až 50 °C a hustého kouře z okolních lesních požárů způsobila pacientce vážné dýchací potíže.

Kyle Merrit byl sice prvním, ale zdaleka ne posledních lékařem, který tuto diagnózu použil
a ještě použije. To potvrzuje také výroční zpráva projektu Lancet Countdown, který od roku 2015 monitoruje souvislosti mezi zdravím a změnou klimatu (ke stažení ZDE).

Lidstvo bylo vždy ohroženo suchem, povodněmi, požáry a dalšími přírodními událostmi.  Změna klimatu způsobená člověkem se však podílí na jejich častějším výskytu a intenzitě. Stáváme se tak obětí svých vlastních činů. Zhoršující se stav životního prostředí je spojený se závažnými zdravotními problémy jako jsou zhoubné nádory, astma a alergie, respirační a kardiovaskulární onemocnění i poruchy reprodukce a nervového vývoje.

Jen v EU je znečištěnému ovzduší přičtena předčasná smrt více než 300 tisíc lidí za rok. S tím souvisí ekonomické škody, které dosahují 3 až 9 % hrubého domácího produktu EU. Tyto škody mimo jiné zvyšují také častější hospitalizace. Podle Génon Jensen, výkonné ředitelky HEAL (Aliance pro zdraví a životní prostředí), může aktivní přístup k řešení klimatické změny snížit jak předčasná úmrtí, tak výdaje zdravotnických systémů v EU – a to až o 25 miliard ročně.

Situace u nás a zdraví obyvatel ČR

Podle letošního Lancet reportu je závislost na fosilních palivech jedním z největších rizik pro zdraví obyvatelstva. Produkcí emisí z výroby energií, dopravy a průmyslu se Česko oteplilo o 2 °C. I přesto se obyvatelé ČR stále často domnívají, že se statistiky dopadů klimatických změn týkají těch jiných zemí, kde se s vlnami veder, nedostatkem vody a potravin potýkají už roky.

Dopady klimatické změny však začínáme pociťovat stále častěji a zhoršující se kvalita životního prostředí se u nás podílí až na 15 % úmrtí. S roční produkcí 10 tun oxidu uhličitého na osobu se Česká republika řadí do předních míst tabulky celkového počtu emisí, což je nejvyšší číslo ze všech zemí střední i západní Evropy.

Znečištěné ovzduší má na svědomí častější výskyt astmatických záchvatů a zhoršený průběh plicních a respiračních onemocnění. Měnící se podmínky navíc vedou k prodloužení pylové sezóny a vyšší koncentraci pylů, což může znamenat citelný nárůst respiračních alergií.

Vedle následků znečištěného ovzduší dopadají na obyvatele ČR narůstající vlny veder, které mají na svědomí zvýšenou hospitalizaci pro kardiovaskulární a srdečně cévní nemoci.

Horko a dlouhodobé sucho vytváří ideální podmínky pro rozmnožování klíšťat a prodlužuje jejich životní cyklus, což znamená zvýšení rizika přenosu klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy. Narůstající teploty mají pozitivní vliv také na rozmnožování choroboplodných zárodků, toxických řas a sinic – v ohrožení je tím pádem kvalita pitné i povrchové vody a potravy.

Ve stínu těchto hrozeb a dopadů se na lidském zdraví a životním komfortu podepisuje stres a tzn. environmentální či klimatický žal, spojený s dalšími obavami z budoucích dopadů klimatické změny.

Text: Filip Brož 
Zdroj: cobudedal.info, Lancet Countdown
Foto: Public Domain Pictures