Počasí v ČR: extrémně teplý leden může následovat “posunutá zima”

23. 1. 2023
Karlův most v zimě pod sněhem

Leden je v Česku obvykle nejchladnějším měsícem v roce. Za posledních 250 let to bylo přesně v 52 % případů. Od roku 1775, kdy v Klementinu měříme teploty, totiž byly i roky velmi odlišné. Ostatně i letošní leden je výjimečný.

Autorovi tohoto článku za okny na začátku ledna rozkvetla celá ulice – lísky nasadily jehnědy. Vedle v parku jsou vidět růžové listy keřů a v trávě sedmikrásky. Chvilku po svátcích, kdy se na ulicích ještě povalují vánoční stromky, je to zvláštní pohled.

Letošní 1. leden zaznamenal rekordní teploty jak v Česku tak řadě jiných zemí Evropy – byl to takový symbol oteplující se planety. Změna klimatu má ovšem za následek hlavně to, že počasí lze stále hůře předpovídat. Proto se můžeme děsit extrémních veder nebo extrémní zimy a ono to možná bude všechno jinak.

Leden – maxima a minima denních průměrných teplot, autor ČHMÚ

Tak třeba v souvislosti s energetickou krizí se loni na podzim objevovaly pochmurné prognózy, že zima bude tuhá a nebude čím topit. Ostatně loňský listopad nebyl nijak teplý. Jeho průměrná teplota byla 6,4 °C, což odpovídá průměru z let 1991-2020.

(Zde dovolte malou statistickou odbočku: Český hydrometeorologický ústav průměrné měsíční teploty vždy vztahuje ještě k tzv. “starému normálu”, tedy porovnává ho z lety 1961-1990. Vůči němu byl loňský listopad už o něco teplejší – přesně o +1,3 °C. A pak mají meteorologové ještě tzv. “dlouhodobý průměr”, který zahrnuje období 1775-2014. A vůči němu byl listopad teplejší o 2,0 °C.  Tahle odbočka je dobrá k pochopení, že pokud mluvíme o teplém či chladném měsíci, vždy si musíme říct s jakým průměrem ho porovnáváme.)

Po listopadu následoval prosinec, který v první půlce přinesl i do Prahy nebývale vydatnou sněhovou pokrývku a nízké teploty. Jenže pak náhle přišlo prudké oteplení.

A teď si můžeme jen zaspekulovat, jak to bude vypadat v únoru a březnu. Možná budou průměrné, možná teplé, možná mrazivé.

V počasí je dnes vše možné. Ale on i pohled do historie ukazuje, že extrémní výkyvy tu byly i dřív. On dokonce i březen totiž může být tím nejchladnějším měsícem v roce. Zatímco v posledních letech jsme zvyklí i na pětadvacetistupňové březnové teploty, tak podle měření Klementina byl v pěti letech v období na konci 19. století právě březen nejchladnějším obdobím.

Křivka českého počasí

Počasí v roce má pomyslné dno v lednu, který – jak jsme psali v úvodu – je nejchladnějším měsícem v polovině případů. Leden je obklopen únorem a prosincem, který byl nejstudenější v 25 % respektive ve 22 % případů.

A tak jako zima udeřila nejsilněji pozdě v březnu, byly i roky, kdy naopak nejvíce mrzlo hned na začátku – ve třech měřených letech byl nejchladnější listopad.

Je zajímavé vnímat rok z hlediska teplotního minima a maxima. Tak jako se mění délka dne, tak se symetricky mění i teplota. I přes dnešní časté výkyvy plus mínus platí, že od pomyslného teplotního dna prosinec-leden-únor se směrem od něj teplota zvedá a je na “obou stranách roku” podobná – podobně teplo je u nás v listopadu a v březnu, v říjnu a v dubnu, v září a květnu. V létě je naopak tím horkým vrcholem trojúhelník červen-červenec-srpen.

Horké léto Evropy

V Česku jsme zaznamenali poslední roky relativně méně horké, dokonce letos v létě se nám vyhnula vlna veder, která sužovala jižní a Západní Evropu.

Ačkoliv nevíme, jak bude vypadat jaro a léto a to může být pro nás buď útěcha nebo naopak ještě větší stres, je celkem jisté, že dlouhodobý trend je zřejmý, Evropa a Asie měly druhý nejteplejší rok za rokem 2020. Data ze systému Copernicus ukázaly, že rok 2022 přinesl do Evropy nejteplejší léto v historii.

A když půjdeme ke globálnímu pohledu, tak podle NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) byl v roce 2022 rozsah antarktického mořského ledu téměř rekordně nízký, druhý nejnižší po roce 1987. Za zmínku stojí také to, že  všech 10 nejteplejších let v historii nastalo od roku 2010.

La Niña či El Niño

Počasí nerespektuje nějaké státní hranice a naše české jaro a léto bude ovlivněno jevy na druhé straně Země. Experti sledují například jev zvaný La Niña. La Niña způsobuje rozsáhlé ochlazení povrchu Tichého oceánu a přetrvává již tři roky po sobě. Ale přesto teploty stále rostou. „Dokonce i ty roky s dočasným ochlazujícím vlivem La Niña, jako například rok 2022, jsou nyní mnohem teplejší než všechny roky před rokem 2015,“ uvedl britský meteorologický úřad Met Office.

Jak Copernicus, tak NOAA v lednu navíc vydaly prohlášení, že šance, aby La Niña působila v oceánu i letos, již čtvrtý rok po sobě, se snižují. Naopak se zvýšila pravděpodobnost výskytu opačného jevu, El Niño, který má oteplující účinek a mohl by tedy oteplení v Evopě a u nás ještě posílit. Který z obou jevů převládne dnes odborníci ještě nevědí. Takže ohledně letošního počasí máme jednu jistotu – že nemáme jistotu žádnou.

Text: Jan Müller
Foto: Estec Co.Ltd, Prague Hotel Operator, CC BY 3.0 <creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons
Zdroj: chmi.cz, noaa.gov, copernicus.eu, metoffice.gov.uk, infoviz.cz, faktaoklimatu.cz