Novoroční předsevzetí: Budu myslet na planetu

2. 1. 2023  |  Filip Broz
Kalendář 2023 pro ekologická předsevzetí

Jsou novoroční předsevzetí na nic? Po velkém nadšení obvykle přijde vystřízlivění a vrozená lidská lenost dříve či později zavelí opustit bohulibé plány a vrátit se do zaběhaných, spolehlivě vyjetých kolejí. Ale právě ona malá „nic“ mohou častokrát stát na počátku velké změny. A myslet na planetu, která nás živí, není rozhodně nic malého. Nestálo by tedy za námahu zkusit to v novém roce trochu jinak?

Udržet se v novém roce

Naprostá většina obyvatel ČR si uvědomuje, že se stav životního prostředí zhoršuje, a vnímá to jako hrozbu pro budoucnost. Společnými silami se nám přitom doposud povedlo mnohé. Například množství lidí, kteří považují za samozřejmé třídit odpad, stouplo za poslední čtvrtstoletí z 28 % na 73 %. Nicméně společenskou odpovědnost za zdraví naší planety přebíráme o poznání obtížněji: téměř polovina Čechů přiznává, že nic společensky odpovědného ve vztahu k životnímu prostředí a ekologii nedělá.

Jak jste na tom vy? Co si třeba nejprve sesumírovat, co všechno už dnes pro udržitelnost zdravého života na třetí planetě od Slunce skutečně děláte. Třídíte odpad? Fajn. Šetříte vodou? Výborně. Používáte látkové tašky místo igelitek? Jen tak dál. Ale nebojte – v novém roce určitě najdete prostor na pár dalších aktivit, které jste zatím odkládali či nestihli zrealizovat.

Můj den v roce 2023

Budoucnost se přirozeně dokonale naplánovat nedá, ale nelíbilo by se vašemu svědomí, deníčku a blízkým, pokud v roce 2023 zvládnete třeba tohle?

  • Pořídím si pár kvalitních látkových tašek na nákupy (proč bych jim měl v obchodě pořád platit za ty papírové a igelitové!).
  • Nainstaluju si doma nádoby na tříděný odpad (ty pytle pod kuchyňskou linkou mě štvou, až jsem si říkal, proč se na to třídění nevykašlu!).
  • Nebudu vyhazovat baterky do koše, ale vezmu je s sebou do tašky a hodím do sběrné nádoby v obchodě cestou do města (přece nejsem ignorant, co nepozná nebezpečný odpad!).
  • Na kafe se cestou do práce stavím s vlastním kelímkem (stejně nikdy nevím, kam ten prázdný vyhodit!).
  • Konečně vyměním všechny staré žárovky za úspornější a trvanlivější LEDky (nehodlám pořád dokola poslouchat, že už zase praskla žárovka a jak moc doma prosvítíme!)
  • Naučím se zhasínat v místnostech, ve kterých zrovna nejsem (nejsem už přece dítě, co se bojí tmy!).
  • Stáhnu topení v ložnici (stejně mi je pod dekou vždycky vedro!).
  • Začnu zase používat skleněné nádoby, lahvičky a skleničky místo plastových (protože samozřejmě vím, že sklo se dá recyklovat do nekonečna; a střepy navíc přinášejí štěstí!).
  • Nakupovat potraviny podle ročních období nemůže být nic těžkého (ty uměle pěstované ředkvičky a jahody v zimě stejně nemají žádnou chuť!).
  • Vykašlu se na všechny e-shopy, co neumějí ani poslat elektronickou fakturu, nepochopily, co je to zero waste, a pořád balí svoje zboží do spousty zbytečných papírů a plastů (kdo má pak ten nepořádek vyhazovat!).
  • Nebudu plýtvat jídlem ani surovinami, které se dají ještě zužitkovat (aspoň se naučím nakupovat to, co opravdu potřebuju, a ještě ušetřím!).
  • Nekoupím první rychlovarnou konvici, na kterou narazím, ale pořádně si pročtu ty energetické štítky (aspoň si nebudu muset později vyčítat, že mám v kuchyni takovou spotřebu elektřiny!).
  • Přestanu se vysmívat těm, kdo dělají „ze starého nové“ a pořád něco recyklují, a někdy to zkusím taky (třeba mě to DIY ještě začne bavit!).

Tak co vy na to? Aspoň pár předsevzetí by se drápkem chytnout a během roku udržet mohlo, nemyslíte? „Myslet na planetu“ totiž už dávno není prázdný zelený slogan. Ale především praktická výzva k malým „nic“, která dokáží pohnout světem.

Text: Petr Christov 
Foto: Shutterstock 
Zdroj: mediaguru.cz, altafit.cz