zpět na výpis

Život nomádů v mongolských stepích

6. 6. 2022

Warning: A non-numeric value encountered in /home/www/ecoista/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 343

Warning: A non-numeric value encountered in /home/www/ecoista/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 351

Warning: A non-numeric value encountered in /home/www/ecoista/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 353

Daesung Lee – fotograf

Tento Jihokorejec žijící v Paříži se věnuje dokumentární fotografii. Při práci je věrný zásadám sociální angažovanosti a svým oblíbeným tématům – globalizaci a ekologii. Při tvorbě angažovaného cyklu „Archeologie budoucnosti“ vedly jeho kroky do Mongolska, kde se seznámil s kočovným způsobem života místních obyvatel, který postupně bere za své v důsledku desertifikace krajiny způsobené globálním oteplováním a nadměrným spásáním vegetace. Jeho originální přístup tkví v protichůdném konceptu muzea, kdy uprostřed krajiny instaluje obří poutače, aby poukázal na kontrast toho, co zůstalo, a toho, co již neexistuje. Spojuje minulost a současnost, fikci a realitu, aby tak upozornil na důležitost takových věcí, jako je odkaz předků, původní kořeny… a samotné přežití lidstva.

 

Změna tradice

Tradiční mongolská rodina žijící kočovným způsobem života postupně zaniká a na její místo nastupují obyvatelé měst, často vytrženi z kořenů. Visí nad kočovnictvím hrozba, že brzy zmizí v propadlišti dějin a budeme se o něm dovídat pouze v muzeích? Daesung Lee na to reaguje inscenovanými dioramatickými kompozicemi, v nichž jsou osoby a předměty umístěny před věrně vyobrazeném pozadí, čímž se snaží navodit dojem skutečnosti. V tomto případě Mongolové předvádějí scény z tradičního způsobu života před umělým pozadím a od návštěvníků je stejně jako v nějakém muzeu dělí kordon, což působí dojmem, jako by se lidé chtěli vrátit do tohoto diorámu, aby přežili…

 

Hrozba desertifikace

Mongolové se po tisíce let přizpůsobovali zdejším nehostinným podmínkám, jako je velmi suché klima a extrémní teploty, které v létě dosahují 37 °C, zatímco v zimě klesají na -40° C. Obdělávání půdy je zhola nemožné. Jedinou možností, jak přežít, je kočovné pastevectví. Rostoucí poptávka po kašmíru však vedla k intenzivnímu chovu koz, které vytlačily stáda původně chovaných ovcí. Kozy spásají vegetaci i s kořeny na území, které se za posledních 30 let změnilo z 25 % v poušť a kde vyschlo 850 jezer a na 2 000 řek a potoků.

Archeologie budoucnosti

Změna klimatu zhoršuje již tak dost obtížné životní podmínky místního obyvatelstva. Desetitisíce pastevců proti i se svými jurtami přesídlilo za prací na předměstí hlavního města Ulánbátaru. Zanechali za sebou i kulturní dědictví, které se pro ně stalo zbytečnou přítěží. Stejně jako zápas, který spolu s jízdou na koni a lukostřelbou patří ke třem tradičním typicky mongolským sportům, které jsou provozovány během letních slavnostní Nádam a jejichž historie sahá až do doby Xiongnuů – což jsou předkové Hunů – kteří zde žili dávno před Čingischánem!

My, nikoli já

Stěhování ze stepí do měst bude pravděpodobně pokračovat s tím, jak budou narůstat dopady klimatických změn. Za této situace mají pastevci jedinou jistotu: oni sami i jejich potomci budou muset prokázat mimořádnou schopnost adaptace, která je však mongolským kočovníkům historicky vlastní. Připomínají nám tak to, co jsme zapomněli – spojení s přírodou, které jsme ztratili.

 

Text: Filip Brož/Planeta
Foto: Daesung Lee