Přítomnost mikroplastů vědci potvrdili prakticky všude, ve vodě, vzduchu i v lidském těle. I když dopady plastových částeček na zdraví lidí a ekosystémů nejsou zatím detailně vyhodnocené, měli bychom se ptát, jak je redukovat. Podle poslední studie bychom mohli ovlivnit aspoň to, kolik jich vypijeme.

Mikroplasty jsou drobné plastové úlomky, které vznikají rozkladem plastů. Jejich výskyt už byl potvrzen doslova všude. V oblečení, ve vodě, v potravě, ve vzduchu a logicky se různými cestami dostávají i do lidského těla. Podle studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) člověk za jediný týden sní a vypije až dva tisíce částic plastu menších než jeden milimetr. S celkovou hmotností 4–5 gramů toto množství odpovídá přibližně velikosti kreditní karty.

Podle vědců je třeba brát v úvahu fakt, že ač samotné mikroplasty nemusejí být vždy škodlivé, mohou sloužit jako nosiče nebezpečných chemikálií používaných při výrobě plastů.

Plasty do těla 

Nejběžnějšími zdroji mikroplastů v potravě jsou sůl, mořské plody a voda a další nápoje balené v jednorázových PET lahvích. Balená voda je přitom paradoxně mnohými laiky považovaná za bezpečnější alternativu k vodě kohoutkové. Balená voda byla ovšem předmětem výzkumu, jehož výsledky publikovali jeho autoři začátkem ledna 2024 v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Výzkumníci použili na testování balené vody nově vyvinutou laserovou technologii, která dokáže identifikovat i úlomky plastů menší než jeden mikrometr. V litru balené vody tří různých značek našli průměrně 240 000 plastových částeček, a dospěli tak k závěru, že jejich počet v balené vodě může být 10 až 100násobně vyšší, než se původně předpokládalo.

Až 90 % těchto částic klasifikovali jako nano plasty a zároveň přišli s předpokladem, že největším zdrojem nanoplastů v balené vodě jsou právě jednorázové PET nápojové lahve, ze kterých se drobné částečky plastu pravděpodobně „odírají“ do vody při mechanickém stlačení lahve nebo opakovaném šroubování víčka.

Dejte si filtrovanou

Příjem mikroplastů je možné ovlivnit změnou pitného režimu. „Přístup ke kvalitní pitné vodě má 95 % obyvatel České republiky, takže téměř každý spotřebitel má dnes možnost rozhodnout se, zda si vodu koupí v jednorázové PET lahvi, nebo použije kohoutkovou. Tuto možnost má i v případě, že preferuje sycenou vodu nebo ochucené bublinkové nápoje. Není totiž nic jednoduššího a zároveň lacinějšího než si bublinky připravit doma,“ říká Michal Panis, manažer značky SodaStream, specializující se na domácí perlivé vody s využitím právě kohoutkové vody. 

Důležitý je i na další důležitý aspekt tohoto přístupu. Pokud jsou perlivé nápoje připravované doma, domácnost ročně ušetří přírodu od odpadu z tisíců plastových lahví a plechovek.

To, že kohoutková voda může být zdravější alternativou vody balené, potvrdil i výzkum Akademie věd České republiky, podle kterého dokážou úpravny vody v závislosti na vodním zdroji a použité technologii z kohoutkové vody odstranit 70 až 83 % těchto mikroplastových částic. „Ke sledování účinnosti filtrace je zavedeno sledování zákalu vody po filtraci s velmi přísným limitem. Dostatečná účinnost filtrace zajišťuje i minimalizaci průniku plastových částic do pitné vody. Účinná filtrace vody odstraní jak mikroplasty, tak ostatní nerozpuštěné částice,“ doplňuje RNDr. Marcela Dvořáková, výkonná ředitelka komunikace vodárenské skupiny Veolia ČR.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)