Vodohospodářský zázrak na Želivce slaví padesát let

15. 6. 2022  |  Filip Broz

Úpravna vody Želivka, která odebírá vodu z vodárenské nádrže Švihov, pokrývá dodávkami pitné vody téměř tři čtvrtiny spotřeby pitné vody v Praze a dále zásobuje část Středočeského kraje a Kraje Vysočina. Úpravna vody spolu s vodárenskou nádrží Švihov a 52 km dlouhým štolovým přivaděčem je klíčové vodohospodářské dílo, zajišťující kvalitní pitnou vodu pro více než 1,3 mil. obyvatel České republiky.

Cesta k realizaci takto rozsáhlého projektu, bez kterého si život v hlavním městě, a nejen tam, dovedeme jen těžko představit, nebyla krátká ani jednoduchá. Odborníci se začali o lokalitu na Vysočině zajímat již v první polovině 40. let 20. století. Tehdejší Zemský úřad místo vytipoval jako jedno z nejvhodnějších, protože nabízelo slibný souběh dobré jakosti povrchové vody a přijatelné vzdálenosti od Prahy. Řeka Želivka byla, na rozdíl od většiny ostatních, považována za zdravý vodní tok, který nebyl tehdy výrazněji zatížen průmyslovou ani zemědělskou výrobou.

Kuřička hadcová je endemický druh, který roste jen na hadcových skalách v Českém masivu. Hadce u Želivky hostí asi 90 % celosvětové populace této rostlinky.

Po druhé světové válce byla dána přednost nejprve dostavbě úpravny vody v Praze Podolí na Vltavě. Přes všechna intenzifikační opatření jak v Podolí, tak v Káraném na Jizeře, se v 50. a 60. letech jevilo, že bez třetího zdroje nebude možné zajistit v Praze dostatečné množství kvalitní pitné vody. Rychle stoupal počet pražských obyvatel, ale také individuální spotřeba vody. Definitivní rozhodnutí padlo roku 1963 a po přípravných pracích se v roce 1965 začalo stavět.

Tip na letní výlet pro celou rodinu
Kousek od úpravny vody se nachází Vodní dům, provozovaný ČSOP Vlašim, který zábavnou formou informuje a vzdělává veřejnost o významu vody pro přírodu i člověka.

 

Oficiálně byl provoz zahájen dne 25. května 1972. Problém s dostatkem pitné vody pro Prahu tím byl na dlouhou dobu vyřešen. V současné době, po poklesu spotřeby vody v souvislosti s hospodářskými změnami po roce 1990, je i díky Želivce systém pražského vodárenství natolik robustní, že bude schopen i v dlouhodobém výhledu odolávat environmentálním a sociálním proměnám.

„Úpravna vody Želivka spolu s vodárenskou nádrží Švihov na Želivce zásobuje pitnou vodou kromě obyvatel Prahy také řadu měst a obcí Středočeského kraje i Kraje Vysočina. Na základě vyhodnocování monitoringu jakosti povrchové vody ve vlastní nádrži i na jejích přítocích podporuje Úpravna vody Želivka spolu s Povodím Vltavy mnohé aktivity v povodí, zejména pak v rámci intenzifikace, provozu, či modernizace čistíren odpadních vod.

Již třetím rokem spolupracujeme na bázi dobrovolnosti s 18 významnými zemědělskými subjekty v povodí na snížení či úplném zákazu používání některých přípravků na ochranu rostlin. Tuto spolupráci podporuje Ministerstvo zemědělství, které těmto subjektům proplácí újmu na výnosech za tato omezení.

Z vodárenské nádrže Švihov lze výhledově zásobovat přibližně až 2,8 mil. obyvatel. S ohledem na současné klimatické scénáře je však třeba si uvědomit, že není bezedná…Proto se připravuje i realizuje mnoho opatření v povodí i na vlastní úpravně vody tak, aby byl tento významný vodní zdroj trvale udržitelný, nejen pro nás, ale i pro budoucí generace,“

říká Petr Kubala, generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy, který je správcem vodárenské nádrže Švihov.

Největší ve střední Evropě
Z hlediska objemu vody v zásobním prostoru a množství odebírané vody je vodárenská nádrž Švihov na Želivce největší vodárenskou nádrží nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Celkový objem nádrže představuje 309 mil. m3 a zatopená plocha činí 1 602,64 ha. Délka nádrže dosahuje téměř 40 km a obvod nádrže více jak 150 km. Na vodárenskou nádrž Švihov na Želivce se výhledově plánuje připojit mnoho dalších sídelních aglomerací, lze tedy očekávat, že průměrný odběr bude zvolna narůstat.

 

 

Text: PVK/Filip Brož
Foto: Vodní dům