V létě proběhla kampaň Rychlokuřata proti prodeji brojlerů, tedy zrychleně rostoucích kuřat chovaných na maso. Podpořila ji řada slavných osobností, petici podepsaly tisíce lidí. Tvůrci kampaně vyzvali české supermarkety, aby maso z trpících zvířat přestaly prodávat. Většina řetězců se však tváří, že to není jejich problém.

Rostou tak rychle, že je neunesou vlastní nohy a pod náporem mohutných těl se jim lámou kosti. Jejich tělo je na první pohled deformované, nepřirozeně velké, často se ani neopeřují a na první pohled je zřejmé, že velmi trpí. Nezisková organizace OBRAZ – Obránci zvířat, letos v létě spustila kampaň Rychlokuřata, která na problematiku drůbeže speciálně šlechtěné na maso upozorňuje.

V České republice se ročně odchová asi 140 milionů kuřat na maso a naprostá většina z nich jsou takzvaná rychle rostoucí plemena. Jsou vyšlechtěna tak, aby dorostla co nejrychleji a do co největších objemů svalstva s vynaložením minimálních nákladů. Podle listu The Economist v roce 1957 vážilo 56 dní staré kuře necelé kilo, v roce 2005 se váha stejně starých kuřat pohybovala kolem čtyř kilogramů.

Celebrity jsou proti

„Šlechtění udělalo z kuřat naprosté mrzáky. Z malého roztomilého kuřátka se kvůli přešlechtění stane během pěti týdnů více jak dvoukilové monstrum, které sotva unese vlastní tělo. Pod náporem svalstva se jim lámou nohy a mnohdy pak nezvládnou ani dojít k potravě a umírají hladem nebo žízní. Jde o systémové týrání zvířat, před kterým už nemůžeme zavírat oči,“ popisuje chovy kuřat vedoucí kampaně Rychlokuřata Radim Trojan z OBRAZu.

V Česku měla kampaň Rychlokuřata značný ohlas, za prvních pár dnů od jejího spuštění petici podepsalo přes 15 tisíc lidí a ke kampani se připojila řada známých osobností a influencerů. Na svých sociálních sítích zveřejnili videa na podporu kampaně třeba zpěvačka Marta Jandová, herci Hynek Čermák, Vladimír Polívka, Václav Neužil, herečky Jana Plodková, Olga Plojhar, Michaela Tomešová nebo influencerka Martina Třešňáková. Režisér Vít Klusák zase napsal výzvu na sociální sítě obchodního řetězce Lidl, zajímá se v ní o to, jestli plánuje řetězec skoncovat s prodejem rychlokuřat.

Například Vít Klusák zveřejnil svůj dotaz přímo na Facebookové stránce řetězce Lidl. „Jste můj oblíbený supermarket a rád u vás nakupuji. Nedávno jsem se však seznámil s problematikou rychlokuřat a zaslechl, že tato kuřata běžně nabízíte. Určitě nechci ze svých peněz něco takového podporovat. Plánujete výhledově nahrazovat rychlokuřata za kuřata, co rostou o něco pomaleji, díky čemuž netrpí tolika zdravotními problémy?“ píše Klusák ve svém dotazu.

Herečka Jana Plodková zase na svém Instagramu vyzvala:

„Tak, jako jsme společně pomohli zakázat kožešinové farmy a klecové chovy, dokážeme pomoci od nekonečného utrpení i Rychlokuřatům.“

Supermarkety: lidé mají možnost si vybrat

Redakce Ecoista.cz zjišťovala reakci obchodních řetězců a dalších prodejců drůbežího masa na tuto kampaň. Ptala se jich, zda prodej masa ze zrychlených kuřat omezí. Řetězec Albert vzkázal, že zákazník má v jeho obchodech možnost volby ze široké škály standardů chovu.

„Stále populárnější u zákazníků se stává naše Královská řada se zvýšeným standardem i dobou chovu. U kuřat se jedná o téměř dvakrát delší chov než u běžného kuřete, minimálně 56 dní, a také větší prostor k pohybu a nutričně vyvážené krmivo. V nabídce drůbeže z alternativních chovů máme také dodavatelské Zlaté kuře z 49denním chovem a také porcovaná kuřata v BIO kvalitě z volného výběhu s chovem více než 81 dní,“ uvedl PR Tým Alberta a dodal, že vše, co se v supermarketech Albert prodává, je pod dohledem státních dozorových orgánů a splňuje českou legislativu.

Online supermarket Rohlik.cz zase odpověděl, že o welfare zvířat se začal zajímat dlouho před kampaní Obránců zvířat a například už v roce 2019 definitivně ukončil prodej vajec z klecového chovu.

„Dlouhodobě budujeme spolupráci s českými chovateli drůbeže, kteří dodržují přísné zásady pro pohodu zvířat. To splňuje například i naše privátní značka Kuře!,“ říká mluvčí Rohlík.cz Luftia Volfová. Je ale podle ní třeba pochopit, že pokud by trh prodával pouze pomalu rostoucí drůbež, kapacita bude naprosto nedostatečná.

„Takový chov je schopen vychovat mnohem menší objemy zvířat než současné konvenční chovy. Ani nyní český trh zdaleka není soběstačný. Druhý, stejně důležitý faktor je cena, která je u pomalu rostoucích kuřat až dvojnásobně vyšší. Nemůžeme v současné krizi prodávat zboží pouze pro úzkou skupinu bonitnějších zákazníků,“ dodává Volfová.

Další úskalí je podle jejích slov fakt, že by farmáři museli vynaložit nemalé investice v řádech mnoha milionů, které nemají. „Z našeho pohledu je proto třeba nastavit vhodné prostředí pro farmáře ze strany odběratelů i státu a také dlouhodobě edukovat a motivovat zákazníky ke koupi welfare masa. Je to běh na dlouhou trať a současná ekonomická situace tomu bohužel neprospívá,“ míní Volfová.

Změnu by musel iniciovat stát

Redakce Ecoista.cz oslovila i ostatní velké řetězce supermarketů. S odpovědí se odkázaly na Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, který téma aktuálně řeší. Jeho prezident Tomáš Prouza na dotaz redakce odpověděl, že celý problém má několik rovin.  Za prvé je to legislativní rozměr, protože chov kuřat je řízený platnou legislativou a tu kontroluje Státní veterinární správa (SVS).

„Pokud existuje podezření, že aktuální legislativa neposkytuje kuřatům dostatečnou ochranu, je potřebné začít proces její změny. K tomu je kompetentní partner Ministerstvo zemědělství ČR,“ podotýká Prouza.

Dále je to cenový rozměr. Členové svazu, tedy prodejci masa, mají písemná stanoviska výrobců o navýšení cen minimálně o 40 procent, pokud by měli přistoupit na požadavky aktivistů z OBRAZu. „Za takových podmínek by se pro sociálně slabší skupiny zákazníků stalo kuřecí maso nedostupným a je pro nás nepřijatelné, aby při současné vysoké inflaci docházelo k dalšímu navyšování cen,“ říká Prouza.

A za třetí je to dostupnost, protože obchodní řetězce dnes vykupují kompletně celou produkci masa z českých chovů s pomalejším růstem. „Každý obchodní řetězec má v nabídce kuřata z těchto chovů, aby si zákazníci mohli vybrat podle svých preferencí i podle své finanční situace,“ vysvětluje Prouza.

Obchodní řetězce však se zástupci hnutí OBRAZ jednají. Poslední jednání se uskutečnilo na konci července.

„Na tomto jednání jsme se dohodli, že pokud chtějí skutečně prosadit změnu, musí aktivisté z OBRAZu své návrhy řešit především s Ministerstvem zemědělství, aby prosadili úpravu české legislativy. A pokud má být omezeno zdražování kuřecího masa, musí jednat také se zástupci chovatelů kuřat a najít cestu, jak zachovat dostupnost kuřecího masa pro všechny zákazníky v Česku,“ upozorňuje Prouza. Při dalším jednání chce svaz nabídnout pomocnou ruku při formulaci požadavků, jak zajistit dotační podporu pro chov kuřat s pomalejším růstem.

V zahraničí přijímají závazek proti brojlerům

Kampaň, která zaznamenala masivní odezvu v rámci veřejnosti na sociálních sítích, měla dopad i na konkrétní supermarkety. Jednalo se o dva české řetězce, které se rozhodly vydat své závazky, že s prodejem rychlokuřat přestanou. Jde o Konzum Ústí nad Orlicí a Jednotu České Budějovice. Ostatní se problémem zabývají pouze v rámci tiskových oddělení, reálně ale řetězce nepřijaly žádná opatření k nápravě.

V Evropě se nicméně podmínky chovu již začínají měnit. Obchodní řetězce a další firmy přijímají takzvaný European Chicken Commitment (ECC), závazek, který stanovuje vyšší standardy pro chov kuřat. Jde zejména o závazek využívat výhradně plemena, která rostou pomaleji a mají přirozenější vývoj. V České republice se k vyšším evropským standardům zatím žádný řetězec nezavázal.

„Ve Francii, Německu nebo třeba i v Polsku supermarkety přestávají podporovat utrpení rychlokuřat a zavazují se k vyššímu standardu. Je na čase, aby tento krok následovali i zdejší obchodníci. Jsou to právě řetězce, které mají sílu ukončit toto obludné týrání zvířat tím, že začnou nový standard vyžadovat od svých dodavatelů. Vždyť právě závazek řetězců před čtyřmi roky vytvořil podmínky pro ukončení klecových chovů slepic. Teď je třeba znovu konat,“ uzavírá Trojan z OBRAZu.

Text: Zuzana Keményová (autorka je redaktorkou Hospodářských novin)
Foto a video: OBRAZ (Snímky pocházejí ze tří farem v České republice – Blšan u Loun, Dubějovic a Lán)