Za 30 let budou klimatizace spotřebovávat stejné množství elektřiny jako v současnosti Čína za jeden den. Klimatizace však není jediným řešením, jak ochlazovat města a městské budovy, a tím pádem i sami sebe. Existují nově vyvíjené alternativy i ty, které známe již tisíce let.

Inspiraci můžeme hledat za velkou louží: Xiulin Ruan z Purdue University v americké Indianě a jeho tým vyvinuli nejbělejší barvu na světě, která odráží 98 % veškerého světla. Povrchy, které jí byly natřeny, jsou proto chladnější než okolní vzduch.

Klimatizace hraje v globálním oteplování nezanedbatelnou roli: produkuje například ekvivalent 5 % všech emisí CO2 ve francouzském stavebnictví. Bílá barva je naproti tomu mnohem ekologičtějším způsobem chlazení budov. Jak poznamenal Xiangyu Li, výzkumný pracovník Massachusettského technologického institutu, který se snaží bojovat proti globálnímu oteplování tím, že doporučuje nejbělejší nátěr na světě: „Když zapojíme klimatizaci, používáme elektřinu k přesunu tepla z interiéru ven, čímž vytváříme více CO2 a v konečném důsledku přispíváme k většímu zahřívání planety”.

Větrné věže

Na „oblékání“ budov do bílé není samo o sobě nic nového, protože se již dlouho používá např. v jižní Evropě, ale stále častěji i ve městech, jako je Los Angeles nebo New York, je snaha natírat střechy na bílo. Tato barva pohlcuje podle albedo efektu jen velmi málo slunečního záření. Čím je barva světlejší, tím více světla odráží. Naopak čím je tmavší, tím více světla pohlcuje.

Až dosud bílé barvy dokázaly odrazit 80 až 90 % veškerého světla – mezi bělostí barvy a její odrazivostí existuje přímá úměra. Nově vyvíjená barva cílí na 98,1% odrazivost.

Inspiraci můžeme hledat také v daleké minulosti. Perské větrné věže ovládají starobylou metodou ochlazování vzduchu, která se v Persii a severní Africe používá již více než 3 000 let. Jedná se o svislé potrubí, podobné velkému komínu, s vysokými svislými štěrbinami v horní části, které umožňují zachycení větru a jeho přesměrování dolů do budovy nebo podzemních skladovacích prostor za účelem jejich ochlazení.

Některé větrné věže obsahují ve své základně vodu, která po odpaření ochlazuje teplotu vzduchu o více než 10 °C. Jiné využívají pouze proudění větru, které působí chladivě na kůži a odpařuje pot mnohem rychleji než nehybný vzduch.

Stín do měst

Vlny veder každoročně zabijí více než 12 000 lidí na celém světě – více než jakákoli jiná událost související s počasím. Horko je obzvláště nebezpečné ve městech, kde je i výrazně vyšší úroveň znečištění ovzduší. To každoročně přispívá k více než 3 milionům úmrtí. Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že do roku 2050 bude 70 % světové populace žít ve městech, představují horko a znečištění ovzduší zásadní problém pro veřejné zdraví.

Jedno poměrně jednoduché řešení tohoto problému? Sázet více stromů ve městech. Stromy ochlazují vzduch tím, že vrhají stín a uvolňují vodní páru, a jejich listy mohou filtrovat jemné prachové částice – jednu z nejnebezpečnějších forem znečištění ovzduší, která vzniká spalováním biomasy a fosilních paliv.

Organizace The Nature Conservancy zkoumala vliv stromů na kvalitu ovzduší ve 245 největších světových městech a výsledky zdokumentovala ve zprávě Planting Healthy Air. Ulice lemované stromy mohou být až o tři stupně Celsia chladnější než ulice bez nich. Městské parky pak dokonce o více než sedm stupňů Celsia než čtvrti bez zeleně. Nehledě na zdravotní přínosy.

Další metodou jsou odpařovací dlažební kostky. Tato metoda funguje tak, že se pod dlažební kostky při extrémním nárůstu tepla vstřikuje voda, která se kapilárními systémy v povrchu odpařuje. Ochlazují se nejen dlažební kostky a vzduch nad nimi, ale i celé ulice. Takovéto řešení existuje již například ve francouzských městech Nice a Toulouse, kde ochlazuje teplotu u země o 10-15 °C a teplotu vzduchu až o 8 °C.

Možným řešením jsou i zelené střechy a živé stěny z rostlin, které nikdy nebyly tak in jako dnes. Jejich chladicí výkon sice není tak významný a navíc jsou jejich instalace a údržba náročnější a spotřebovávají další vodu a energii. Jsou však zajímavým estetickým prvkem, zlepšují mikroklima v daném místě, pomáhají životnímu prostředí a obecně zvyšují kvalitu života. Mohou mít dokonce nemalý vliv na lidskou psychiku a zdraví.

Text: Filip Brož 
Foto náhled a větrná věž v iránském městě Jazd: Unsplash