Manželé Petr a Viera Holečkovi si zamilovali krajinu kolem řeky Kyjovky. Pomocí vlastních i dotačních peněz ji během několika let vrátili do stavu mokřadů, luk, rybníků a lesů, místo pustých polí se tam nyní prohánějí ptáci, žáby i zvěř.

Bylo to odvodněné, vyčerpané pole, poznamenané družstevním velkozemědělstvím z minulého režimu. Po revoluci na něm sice již hospodařili soukromníci, ale stejným způsobem jako za komunistů. Bohuslavické údolí u Kyjova na jižní Moravě ale mělo štěstí v neštěstí. Oblíbili si jej totiž manželé Petr a Viera Holečkovi a řekli si, že tohle místo musí dát do kupy. V roce 2010 na něm spustili svůj filantropicko-ekologický projekt návratu údolní nivy řeky Kyjovky zpět přírodě. Není divu, že manželé Holečkovi a jejich údolí nivy Kyjovky se nyní ucházejí o hlasy veřejnosti v ekologické soutěži Adapterra Awards. 

Zadržet vodu v krajině

„Vždy se nám to údolí líbilo. Bylo tu málo lidí, hromady hub a lesní zvěře. Po přestěhování do Bohuslavic jsme se seznámili s místní pamětnicí, učitelkou a studnicí všeho, co se týkalo Bohuslavic,“ vzpomíná Petr Holeček, vystudovaný strojař, který si už v dětství díky skautu zamiloval přírodu. 

„Procházeli jsme se s ní po místech, kde dříve bývaly rybníky, mokřady a staré ovocné sady,“ vzpomíná Holeček. To vše ale v tu dobu bylo jednolité pole se systémem odvodnění, což vedlo ke kolísání spodních vod i značnému snížení druhové bohatosti lokality.

Cílem manželů Holečkových bylo navrátit nivu řeky Kyjovky do jejího původního stavu a vrátit do krajiny vodu. V roce 1995 začali s manželkou skupovat pozemky v místech, kde byla podle územního plánu schválená výstavba rybníku. 

„V té době ještě lidé chtěli prodat půdu za rozumné ceny, dneska by to už nešlo,“ je si jist Holeček. Našli také firmu, která pomohla zpracovat celou věc odborně k přírodě, stavebně, technicky a připravit veškeré dokumenty pro stavební povolení. Začalo se kopat v červnu 2010 a poslední drobné práce skončily v dubnu 2014.

„Začátek byl radostný, protože firma Pöyry , kterou jsem znal ze svého podnikání, vypracovala nádherný projekt. Zúčastnil jsem se vypsaného dotačního titulu na zadržování vody v krajině z peněz EU. Neřešily se v něm jenom rybníky, ale pojali to komplexně i s tůněmi, meandry a výsadbou zeleně,“ přibližuje Holeček. Největší překážka ovšem byla klasická byrokracie a plnění nesmyslných norem. 

„Abyste mohli projekt realizovat, museli jste na to mít dobrozdání od odborníka, které stojí 25 tisíc korun. Odborník přijel z Brna. Na místě samém nic neroste, intenzivně zde 60 let probíhá likvidace všeho živého komunistickým zemědělstvím a bohužel beze změn i po roce 1989. Odborník zkonstatuje, že se tak opravdu dělo a vy zaplatíte,“ kroutí hlavou Holeček. Celkově byrokracie s úřady byla tak vyčerpávající, že kdyby to věděl dopředu, do projektu by nešel. „Postavil jsem v Kyjově továrnu a zaměstnal 250 lidí, ale takové problémy, jak mít povolením na obnovu kusu přírody, jsem neměl,“ konstatuje. 

Zasadit vrbu 

Nicméně povedlo se a manželé nemuseli ani tolik sáhnout do vlastních kapes. Projekt byl tak zdařilý, že Holečkovi k jejich vlastnímu úžasu získali jako jediní 90procentní dotaci, i když jak Holeček připomíná, za komplikovaných podmínek. „Jako jeden z mála jsem budoval něco nového, ne pouze úpravu stávajícího stavu, jako čištění koryt a podobně,“ vysvětluje Holeček. S cenou se ovšem museli dostat do 8 milionů korun. 

Manželům Holečkovým se podařilo obnovit část údolní nivy řeky Kyjovky na území o rozloze deseti hektarů, z čehož tři hektary tvoří vodní plochy. Mokřadní biotopy pokrývají skoro hektar a vodní nádrže pojmou přes 22 kubíků vody. Na místě vysadili také 350 stromů na celkové ploše 50 tisíc metrů čtverečních.

Holečkovi také vysadili vrby v podobě uříznutého štěpu již vzrostlého stromu, což je zatím experimentální postup. Zkusili to poté, co mladé sazenice likvidovala zvěř. Experiment byl překvapivě úspěšný – všechny sazenice vrb se uchytily. 

Nyní díky projektu údolí lépe zadržuje vodu, teplota okolní krajiny se snižuje a zvýšila se i protipovodňová ochrana při vyšších průtocích. Kyjovka se totiž může vylít z koryta, voda protékající záplavovým územím vteče do nádrží, čím se zmírní povodňová vlna. 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Vrátili se bobři

Zlepšila se také biodiverzita, rozrostla se hlavně o živočichy a rostliny mokřadního typu. „Změna je patrná na první pohled – v rybníku jsou ryby, létají sem volavky, ledňáčci, kačeny, perlička a podobně. Večerní koncerty žab jsou zde vyhlášené. Chodí sem bobr, vydra i jelení zvěř, která miluje mokřady, a taky je to na tom jednom z nich hodně vidět. Tak ho vždycky pospravujeme, ať mají co bourat,“ vtipkuje Holeček. Manželé také v blízkosti mokřadů provozují glampingový stan, v zimě se na rybnících bruslí. 

„Vidím, jak se to všechno mění, ožívá, kolik je tam života i jak tento koloběh života a smrti v přírodě probíhá. Nedělal jsem to pro sebe, ale pro nastávající generace. Jsme se ženou přesvědčeni, že po nás přece jenom něco zůstane,“ doufá Holeček. Zřejmě i proto první rybník pojmenoval po manželce Vierka 1 a druhý Vierka 2. 

Manželé Holečkovi a jejich obnova nivy Kyjovky jsou také jedním z finalistů soutěže Adapterra Awards, která každoročně vybírá ty nejlepší počiny adaptace krajiny na změnu klimatu. Nyní je otevřeno hlasování veřejnosti, kde lidé mohou na webu vybírat ty nejsympatičtější projekty z Česka a Rakouska. Hlasovat může každý zde a to až do 15. října. 

Další podnikatelé, kteří pomáhají přírodě

Příběhů podnikatelů, kteří zisky ze svých firem proměňují v ekologické projekty, je v Česku více. Známý je příklad manželů Radky Prokopové a Františka Fabičovice, kteří už v 90. letech založili společnost na sanitární vybavení Alcaplast.

Vedle toho na jižní Moravě vytvořili také krajinářský projekt Obora Obelisk a otevřeli stejnojmenné vinařství. Stejně jako v případě manželů Holečkových i oni vrátili vodu a život území, které bylo od dob minulého režimu zcela vysušené. Manželé zde vybudovali mokřady a do obnovy tohoto místa investovali stovky milionů.

Podobně například Prokop Svoboda, majitel realitní kanceláře Svoboda & Williams, spoluzaložil Environmentální institut Srdce Poohří, který se zaměřuje na ochranu největšího hada žijícího v Česku, užovky stromové, ale také dalších ohrožených živočichů ve středním Poohří. 

Dalším podobným příklad je také Kamil Lisal, zakladatel firmy Semix Pluso, která vyrábí zdravou výživu. Lisal stojí za projektem Kozmické ptačí louky u Opavy v Moravskoslezském kraji. Jde o rozsáhlou obnovu mokřadních luk, kde se nyní daří nejen obojživelníkům a hmyzu, ale hlavně ptákům. Zahlédnout se zde nyní dají i chráněné druhy, jako jeřáb popelavý, orel mořský nebo čáp černý.

Foto: archiv manželé Holečkovi