Obsah
Žlutá je barvou radosti, důvěry, štěstí a přátelství. Zlepšuje paměť, dává inspiraci a podporuje schopnost učit se. Na zdech a jinde v bytě pozitivně ovlivňuje náladu. V našem prostředí se ale už před několika desítkami let stala rovněž synonymem pro plastový odpad – tedy pro jeho třídění. I malé děti v mateřské školce se totiž učí základní barevnou recyklační triádu: žlutá, modrá, zelená. Někdy to ovšem úplně neplatí. Někde byste zjistili, že žlutá hlásá i něco jiného. Jak to tedy s tou žlutou barvou plastovou vlastně je? A jak plasty správně třídit?
Ne všude na světě se plastový odpad třídí výhradně do žlutých popelnic. Například ve Spojených státech byste část plastů měli směřovat do – u nás neznámých – červených a bílých popelnic a ty žluté by naopak očekávaly tříděnou směs skla, novin, plastů, plechovek či kartonů.
Ve Francii zase spolknou žluté popelnice plasty a klidně i papír s kartonem, pokud zrovna není poblíž k dispozici popelnice modrá. V Německu zase žlutá slouží jak pro plasty, tak všechny další recyklovatelné eko-obaly označené zeleným šipkovým trojúhelníkem.
Plasty se celosvětově sice začaly třídit o něco později než papír a sklo, ale od roku 1941, kdy se na světě objevila první PET láhev, se vypracovaly na jednoho z největších strašáků ve znečišťování přírody. Jenom u nás ročně vyprodukujeme na 250.000 tun plastového odpadu a stejné množství plastů se v současnosti volně vyskytuje ve světových oceánech, kde kriticky ohrožuje mořské ekosystémy. Proces rozkladu plastů v přírodě přitom trvá téměř půl tisíciletí.
Otázkou tedy jednoznačně není, proč plastový odpad třídit, ale spíše co vlastně – jak se lidově říká – patří do plastu? A jaké typy plastů lze prostřednictvím žlutých popelnic vytřídit.
Obecně lze konstatovat, že žluté popelnice u nás jsou určeny pro:
Platí také, že vyhazované obaly nemusí být dokonale čisté, neměly by ovšem obsahovat nebezpečné látky, zbytky jídla, ani by neměly být příliš umaštěné.
Do plastového tříděného odpadu proto nepatří:
Častou otázkou i u zkušenějších třídičů také bývá, kam vyhodit polystyren? Odpověď je přitom snadná, nicméně dvojí. Do plastů totiž jednoznačně patří například plastové krabičky na jídlo (bez zbytků jídla) či polystyrenová výplň krabic na elektroniku a podobné zboží. Ovšem polystyren, který byl použit jako stavební izolace a obsahuje zbytky omítky a dalších stavebních materiálů, je třeba vyhodit jako stavební odpad a nelze jej vytřídit.
Průměrná česká domácnost v současné době ročně vytřídí přes 30 kg plastů! A není se co divit: na území celé ČR bylo v roce 2019 rozmístěno více než 200.000 žlutých kontejnerů a menších nádob na plasty. A navíc: v mnoha obcích můžete požádat o svou vlastní žlutou popelnici pro váš dům. Pak už zbývá jediné: nepoplést, co do ní patří.
Text: Petr Christov Foto: Shutterstock Zdroj: jaktridit.cz, samosebou.cz, conserve-energy-future.com