Do roku 2050 by podle odhadů asociace Plastics Europe měly průmyslové podniky vyrobit 700 milionů tun plastů. Minimálně čtvrtina nově vzniklého materiálu přitom bude pocházet z Číny. Podle OSN pak do poloviny století bude v oceánech víc plastů než ryb. Jediné PET lahvi přitom trvá 450 let, než se rozloží. Přes tato varovná data však plasty zůstávají zatím nenahraditelnou a ekologičtější variantou obalových materiálů. A mohla by být ještě šetrnější – díky důsledné recyklaci.

O správném používání plastů je například osvětová kampaň Replastuj. „Plasty jsou díky svým vlastnostem ve většině případů mnohem ekologičtějším materiálem než jejich předchůdci,“ říká Jan Daňsa, ředitel české pobočky výrobce plastových obalů ALPLA.

Jaký dosud vymyšlený materiál na uchovávání potravin nebo nápojů je podle vás největším vynálezem?

Co se týká nealkoholických nápojů, tak nejlepším druhem obalů je z mnoha důvodů PETlahev.

Copak se nedá plast nahradit jiným materiálem, který by planetu nezatěžoval a přitom by měl podobné vlastnosti? Napadá mě třeba pevnost, omyvatelnost, lehkost…

Pravidlo, co plast, to zlo, určitě neplatí. Naopak se domnívám, že plasty jsou díky svým vlastnostem ve většině případů mnohem ekologičtějším materiálem, než jejich předchůdci. To, co dělá plastům tak špatnou pověst, je spíše přístup lidí k přírodě obecně a nakládání s odpadem. Spíš by se hodilo říci se zdroji surovin. Není přeci normální, že jdu na procházku do lesa a cokoliv tam vyhodím. A je jedno, zda jde o plast, sklo nebo kov.

To mě vede k další otázce. Pokud chceme přispět k ochraně planety, jak tomu můžeme přispět? Je to pouze o velkých projektech a plánech institucí a firem, nebo můžeme začít u sebe?

Instituce a firmy mohou určitě udělat hodně kroků. Nicméně bez zodpovědného osobního přístupu každého jednotlivce se nic zásadního nezmění. Například, pokud v přírodě najdeme vyhozené plechovky nebo PET lahve, tak to není chyba těch konkrétních obalů, ale konkrétních osob, které je tam vyhodí.

Co je smyslem iniciativy Replastuj?

Replastuj je edukativní iniciativa, jejímž cílem je zvýšit povědomí veřejnosti o plastech a jejich významu v současném světě. Upozorňujeme na fakta, která potvrzují, že plast při správném a uváženém používání minimálně zatěžujeme životní prostředí a je v řade odvětví nenahraditelným materiálem. Udržitelné nakládání s plastem a jeho recyklace jsou nezbytnou součástí cirkulární ekonomiky. Ve svých tvrzeních se opíráme o nezávislé studie a analýzy, které je potvrzují.

Jaké podnikáte kroky ke snížení plastů v oběhu a jejich důslednější recyklaci?

Osvětě v oblasti plastů a jejich výhod slouží právě iniciativa Replastuj.cz (zásadou je systém reduce – reuse – recycle – replace, tedy snižování -opětovné použití – recyklace – nahrazení – pozn. red.). Co se týká omezování plastů, tak tam jdeme směrem výrazného snižování hmotnosti jednotlivých výrobků při zachování vlastnosti obalů. Například jsme ve spolupráci s našimi zákazníky uvedli na trh snížené hrdlo na PET lahve. Tím se jen na hrdlu ušetřilo 1,5 gramu plastu na lahev (půllitrová PET lahev váží kolem 22 gramů – pozn. red).

Je recyklace finančně náročná?

Naše firma se věnuje recyklaci PET lahví využitelných pro přímý styk s potravinami, tedy recyklovaným materiálem té nejvyšší kvality a čistoty. Takový způsob recyklace je samozřejmě finančně náročný. Nicméně vede k šetření přírodních zdrojů. V tuto chvíli pro finální cenu recyklovaného PET je naprosto zásadní cena již vykupovaných lahví, která stoupá do astronomických výší. Jedním z důvodů je samozřejmě poptávka. Druhým faktem je, že se nevyužívají správně všechny zdroje, které máme díky třídění k dispozici.

Češi jsou v třídění odpadů poměrně dobří. Podle dat Eurostatu třídilo v roce 2020 odpad 73 procent obyvatel Česka. Ale nakolik jsou u nás obaly skutečně recyklovatelné?

Myslím si, že Češi patří k jedněm z nejlepších v Evropě, nicméně máme velké rezervy ve využívání vysbíraného obalu jako suroviny. Co se týká recyklovatelnosti jednotlivých obalů, tak tam došlo v posledních dvou letech k výraznému pozitivnímu posunu u firem. Neexistuje snad firma, který by neměnila obaly tak, aby byly snadněji recyklovatelné. Tady patří většině firem velký dík.

A mělo by význam třeba zavedení záloh za plastové obaly, jako je tomu třeba v Německu?

Vzhledem k tomu, že naší slabinou je v tuto chvíli opravdu využívání tříděných lahví jako suroviny, což není chyba firem – není to tak, že by nechtěly – tak zálohování PET lahví by naprosto zásadním způsobem pomohlo nápojovému průmyslu realizovat takzvanou cirkulární ekonomiku a recyklovat lahev zpět do lahve. Takzvaně “Bottle to Bottle“.

V Senegalu jsem si všimla, že z použitých PET lahví třeba vyrábí pařníky a květináče na sazenice. Jak je to ale s mikroplasty a látkami, které se z PET uvolňují do hlíny, přírody, živých organizmů? Například podle OSN obsahují mikroplasty čtyři pětiny pitné vody ve světě. Nakolik jsou nebezpečné a jak velký problém stále představují i při recyklaci?

Plastové obaly nepatří k primárnímu zdroji mikroplastů. Těmi jsou syntetické textilie (35 procent primárních zdrojů mikroplastů) a opotřebení pneumatik automobilů (28 procent primárních zdrojů mikroplastů; dále městský prach – pozn. red). Každopádně, pokud se plasty uchovají v materiálovém cyklu, nemohou skončit v přírodě a rozložit se tam na mikroplasty. To znamená, že čím více plastových obalů je správně likvidováno a recyklováno, tím nižší je podíl sekundárních mikroplastů.

Text: Kateřina Havlíková
Foto náhled: recyklační závod společnosti Alpla ve městě Venta de Baños ve Španělsku, archiv Alpla