zpět na výpis
#ESG  #reporting  #společenská zodpovědnost  #životní prostředí 

Firmy v Česku začaly masivně investovat do ESG. Válka na Ukrajině je brzdou

20. 5. 2022

Warning: A non-numeric value encountered in /home/www/ecoista/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 343

Warning: A non-numeric value encountered in /home/www/ecoista/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 351

Warning: A non-numeric value encountered in /home/www/ecoista/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 353

V posledních letech se z ESG stala mantra. ESG principy mohou zahrnovat vše, co je etické a ekologické – starost o přírodu, využití odpadů, čisté energie, genderovou rovnost, počet dnů dovolené, příspěvky na důchod, ale třeba i počet firemních aut s čistým pohonem. Tuhle mantru ale odříkávají především velké nadnárodní firmy, ty menší se ji teprve učí. Evropské ideály o udržitelnosti nyní podrývá i válka na Ukrajině, protože s drahými energiemi a bez spolupráce s Ruskem je podnikání těžší.

Životní prostředí, společenská odpovědnost a řízení firmy. Tři kritéria známá také pod značkou ESG (Environmental, Social and Corporate Governance), jsou stále více známá také v českém byznysovém prostředí. O tom, že důležitost tohoto skóre stoupá i v tuzemsku, svědčí například fakt, že firmy v České republice plánují do roku 2025 investovat do životního prostředí a sociální udržitelnosti zhruba 117 miliard korun.

Zároveň zhruba dvě třetiny českých firem plánují v následujících pěti letech při svém investičním rozhodování zohlednit kritéria ESG. Vyplývá to z průzkumu banky HSBC, který se věnuje financování oblasti ESG v Česku a jejž banka zveřejnila na konci minulého roku.

Průzkum pro banku uskutečnila agentura Ipsos mezi třemi stovkami vedoucích pracovníků ve firmách v Česku s více než padesáti zaměstnanci. Z průzkumu dále vyplývá, že mezi hlavní oblasti pro investice do ESG patří bezemisní energie (48 procent), lepší vodohospodářská infrastruktura (42 procent) a elektrifikace dopravy (33 procent).

Pokud jde o vlastní firemní priority, firmy se zaměřují především na spotřebu elektřiny, recyklaci a spotřebu vody.

Operátor pracuje na výpočtu své uhlíkové stopy

Například ve firmě O2 už pro ESG jmenovali specialistku Marii Mališkovou zaměřenou přímo na reportování odpovídajícímu ESG kritériím.

Marie Mališková

„Udržitelnost se stává velmi důležitým tématem jak ve vztahu k dodavatelům, tak i odběratelům a zákazníkům. Bedlivě sledujeme vývoj ve finančním sektoru a sílící požadavky na reportování. Snažíme se tímto krokem držet směr, kterým se firmy na celém světě postupně ubírají, a chceme ukázat, že právě takto vidíme budoucnost podnikání,“ říká pro Ecoista.cz Mališková.

O2 Czech Republic vydává samostatný nefinanční report už od roku 2017. Nyní se k ní přidává i její mateřská Skupina PPF.

Mališková má nyní na starosti sledování všech oblastí vstupujících do udržitelného podnikání společnosti. Konkrétně se nyní chce věnovat především dvěma oblastem: První je snižování spotřeby energií a emisí skleníkových plynů v provozech firmy, druhou pak snižování dopadu na životní prostředí.

„Plánujeme investovat do cirkulárních řešení pro nakládání se vstupními materiály a odpady a věnovat se životnímu cyklu námi prodávaných produktů. Neméně důležitým bodem naplňování ESG strategie je také hledání cest ke zlepšení v oblasti diverzity, jejíž dosažení je v ryze technologické společnosti náročnější než kdekoli jinde,“ dává příklady Mališková.

A nejedná se jen o prázdné proklamace. O2, která nyní v Česku zaměstnává přes pět tisíc lidí, pracuje na projektu výpočtu své uhlíkové stopy a na postupném zavádění kroků k jejímu snižování. To s sebou nese zavedení monitoringu a řízení emisí směrem k uhlíkové neutralitě.

„Pro informaci, v současné době monitorujeme a reportujeme emise v rámci Scope 1 a 2 (jde o monitoring přímých a nepřímých emisí, pozn. red.) a zároveň se připravujeme na kompletní výpočet uhlíkové stopy, takže rok 2021 již zahrneme. Díky tomu budeme moci lépe nastavit plán snižování naší uhlíkové stopy a určit závazek uhlíkové neutrality. Ten si v O2 plánujeme stanovit ještě letos,“ dodává Mališková.

ESG je třeba i péče o novorozence

ESG ovšem zdaleka neznamená jen ochranu životního prostředí. Znamená to také, že firma nebude podporovat škodlivé aktivity. Nebude například investovat do zbraní, do tabákových výrobků, do výroby alkoholu a nebude odebírat zboží od dodavatelů, kteří vykořisťují zaměstnance a využívají dětskou práci. Znamená to jednoduše být odpovědným zaměstnavatelem i investorem.

ESG principy přijala například i pojišťovna Generali Česká pojišťovna, která už také pro tuto oblast jmenovala specializovanou manažerku udržitelnosti Petru Nováčkovou.

„Snažíme se pozitivně přispívat komunitám kolem sebe pomocí iniciativy The Human Safety Net. V České republice se prostřednictvím toho CSR programu zasazujeme o zkvalitnění péče v porodnicích, zapojujeme se do boje s novorozeneckou asfyxií a podporujeme rodiny, jejichž děti se potýkají se závažnými následky po předčasném porodu,“ přibližuje Nováčková.

Komerční banka, česká dcera francouzské finanční skupiny Société Générale, se udržitelnému věnuje systematicky a důkladně, cíle navázané na oblast udržitelnosti provázala s celofiremní strategií.

„Náš nový Report o udržitelném podnikání hovoří o našich odpovědných aktivitách od A do Z a popisuje i stanovené cíle. Ale jako příklady můžeme uvést třeba náš závazek dosažení uhlíkové neutrality do roku 2026, snížit Gender Pay Gap do roku 2025 nebo neustále navyšovat objem investičních korporátních úvěrů splňujících ESG parametry,“ vyjmenovává mluvčí banky Pavel Zúbek. Vloni například klientům vydali přes 20 tisíc platebních karet z 85 % recyklovaného materiálu a poskytují zvýhodněné půjčky na udržitelné technologie.

Už nejenom PR, ale nutnost

Principy ESG se již podrobně zabývá i skupina Veolia. V Česku dokonce pro tuto oblast jmenovala několik specializovaných pracovníků, jedním z nich je Rostislav Čáp. Ten říká, že dříve přinášel nefinanční reporting přínos hlavně v oblasti PR, pomáhal zlepšovat obchodní vztahy s klienty a zvyšoval kredibilitu firmy.

„Dnes je tu i jasná vazba na finance, kdy banky poskytují lepší podmínky firmám s jasnými cíli a výsledky v oblasti ESG. A objevují se i první klienti, kteří u svých dodavatelů hledí nejen na kvalitu a cenu služeb, ale i na odpovědnost podnikání vyjádřenou právě formou ESG cílů,“ podotýká Čáp.

Proto si Veolia v roce 2020 stanovila novou strategii nazvanou Smysl naší činnosti (Our Purpose). V ní je stanoveno osmnáct specifických cílů udržitelného podnikání v pěti kategoriích podle jednotlivých stakeholderů. Jsou to kategorie jako Společnost, Planeta, Akcionáři, Zaměstnanci a Zákazníci. Cíle Veolia mají přímou návaznost na cíle udržitelného rozvoje OSN nazvané SDGs.

„Chceme s předstihem zavést ESG v České republice a následně ho požadovat i po našich dodavatelích a doporučovat všem partnerům – stakeholderům,“ plánuje Čáp.

ESG hodnocení ještě není ustálené

Banky a celkově finanční společnosti jsou se zařazením ESG norem do svého podnikání nejdále. Do ESG principů je totiž tlačí přímo evropská regulace. Finanční společnosti již musí povinně do svého rozhodování ESG faktory zahrnovat.

„Aplikace ESG je o to silnější, když mají banky zahraniční majitele, protože v západní Evropě je téma ESG velmi akcentováno a téměř žádné produkty, investiční či úvěrové, se bez analýzy ESG faktorů neobejdou,“ vysvětluje Martin Mašát, ekonom finanční skupiny Partners.

Co se týče ostatních oborů, tam aplikace ESG norem poněkud pokulhává. „Nejvýrazněji je opět vidět u firem, které mají potenciál exportovat do zahraničí, protože tam je vysoké ESG skóre velmi ceněné. Na ESG skóre se zaměřují více také firmy, které získávají zakázky či dotace od státu, protože státní úředníci tyto firmy preferují při výběru,“ dodává Mašát. Problémem je, že aplikací přísnějších ESG norem vznikají firmám vícenáklady a investoři nebo majitelé přicházejí o zisky a jejich výrobky zdražují. Pokud se například firma rozhodne odebírat jen od eticky a ekologicky fungujících dodavatelů, její náklady samozřejmě budou vyšší.

A ani hodnocení ESG faktorů ještě není ustálené. Proto se lze velmi snadno setkat s analýzami, kde různé firmy dostávají různé ESG skóre podle toho, kdo je zrovna hodnotí. Stejně tak není ani čistě daná škála, jak jsou jednotlivé faktory oceňované či jaké mají mít váhy. „Častokrát jsou ESG faktory popsány ve výročních zprávách pouze kvalitativně a je na libovůli pisatele a následně analytika, co pod různými pojmy vidí. Takzvaná ESG taxonomie se v současnosti ještě vyvíjí, což bylo vidět nedávno, kdy Česká republika bojovalo o to, aby plyn a jaderná energie byla ´čistá´, navzdory tomu, že jiné státy mají opačný názor,“ dává příklad Mašát.

Své ohledně ESG principů udělala také současná válka na Ukrajině, která celý systém hodnocení pravděpodobně zbrzdí. Invaze na Ukrajině totiž zrychlila růst cen energií, zvláště ropy a plynu, a následně i elektřiny.

„A najednou se zjistilo, že evropské ideály ohledně zlepšování kvality života skrze ESG normy stály na levných energiích a ty ze dne na den došly. Německo se opět nebojí nastartovat uhelné elektrárny a navzdory předchozímu obrovskému vzývání ESG se dozvídáme, že mnoho zemí vesele spolupracovalo s Ruskem, které ESG normy jen stěží plní,“ připomíná Mašát.

Text: Zuzana Keményová, autorka je redaktorkou Hospodářských novin
Foto: Shutterstock a O2