Vědci zkoumají, jak přizpůsobit rybníkářství změně klimatu

25. 7. 2022  |  Filip Broz

Kvůli globálnímu oteplování se mění nároky na krajinu i na péči o vodu. Skloubit všechny zájmy je přitom v mnoha případech obtížné. Vědci teď chtějí navrhnout strategii, jak obhospodařovat jihočeskou rybniční soustavu, aby rozvíjela staletou rybářskou tradici a přitom splňovala požadavky společnosti 21. století.

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně a Botanického ústavu Akademie věd se zabývají aktuálním i budoucím využitím rybníků. Tedy otázkou, zda při jejich obhospodařování půjde v první řadě o co nejvíce odchovaných ryb, nebo se naopak obsádka sníží a vodní plocha bude mít rovněž charakter mokřadu plného vzácného vodního ptactva a rostlinstva. Další možností je utlumení chovu, a tedy větší prostor pro veřejnost a turisty.

„Správné řešení je o tom, najít ten správný balanc. Naši rybáři jsou zkušení, erudovaní, s láskou k řemeslu i krajině. Na druhou stranu i oni se zdokonalují v hledání cest, které jsou akceptovatelné nejen pro ně, ale rovněž pro ostatní uživatele rybníků. A proto se zamýšlí, jakou podobu chtějí vodním plochám dát,“ uvedl Jiří Schneider, děkan Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií, který působí v Ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů. 

Tlak na krajinu se zvyšuje novou zástavbou, dopady klimatické změny, do toho se ještě promítá narušený vodní režim krajiny či stoupající rekreační využití. „O to větší je také potřeba toho, aby měly i vodní plochy jasnou multifunkční strategii svého využití,“ konstatoval Schneider.

Hodnocení ekosystémových služeb

Vědci koncepci vytvoří s využitím ekosystémových služeb. Pod každou z nich si lze představit konkrétní přínos daného ekosystému lidem. Tedy zjednodušeně řečeno může jít o přínos v tom, že daný rybník slouží jako chovný a cílem je, aby z něj byly co nejvyšší úlovky ryb. Další službou je využití vodní plochy coby mokřadu. Třetí možností pak turistické využití nádrže. 

„Někdy jdou zájmy jednotlivých stran naprosto proti sobě. Nelze vždy dosáhnout výsledku win-win. Některá ze stran musí občas ustoupit. Je to na domluvě, na společné strategii. Je třeba chápat jak stranu, která nese náklady či vlastnická práva, tak i celospolečenský zájem,“ vysvětlil děkan Schneider.

Vědci pro každý z vybraných jihočeských rybníků vytvoří model toho, jak by mohl vypadat, pokud na něm dostane produkce ryb přednost před ochranou přírody – nebo naopak ochrana přírody třeba před cestovním ruchem. Takové koncepty pak podstatně usnadní rozhodování o další budoucnosti rybníků. Jasná koncepce je nutná například pro kontrolu, zda použité dotace pro zvelebení vodního díla skutečně přinesly konkrétnímu biotopu to, co se od projektu očekávalo.

Využití i pro další rybáře

„Nejprve u každého z vybraných rybníků zhodnotíme jeho současný stav. Jde o práci s velkým množstvím dat. Následně z nich vytvoříme hned několik variant možného rozvoje a obhospodařování dané vodní plochy. Bude už na všech zainteresovaných skupinách – rybářích, samosprávách nebo na ochraně přírody, které z nich dají přednost,“ řekl Jiří Schneider z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií.

Dodal, že podobné strategie je vhodné využívat u všech nádrží, včetně těch menších. Zkušenosti z projektu tak budou moci využít nejen rybníkáři z jižních Čech, ale také z jižní Moravy, kde se nejen revitalizují rybníky a nádrže, ale na některých místech vznikají zcela nové vodní plochy. 

„Celkově jde o to, rozvíjet strategické myšlení. V mnoha ohledech to bude vyžadovat změnu přístupu, změnu myšlení, pochopení toho, jak je důležité společně komunikovat. Výsledkem může být lepší péče o krajinu, efektivnější hospodaření, včetně využívání investic či dotací,“ poznamenal Schneider.

Text: Pavel Baroch

Foto: Creative Commons, Pavel Rychtecký

Text byl převzat s laskavým svolením Týdeníku Hrot.