Jiří Pešl se už nemohl dívat na zaneřáděné okolí pískového jezera na Královéhradecku, a tak část pobřežních pozemků spolu s rodinou koupil. Připravuje tam velké změny včetně úklidu, vyčištění pláží i samotného dna jezera od odpadků. Pomáhá mu v tom dobrovolnická organizace Trash Hero.
Když se šel Jiří Pešl se svými vnučkami koupat k pískovému jezeru Opatovický písník na Královéhradecku, místo radosti z krásného letního dne cítil znechucení. Všude se válely odpadky, bobtnaly nelegální skládky, zůstávala neuklizená ohniště, a když se děti bosé procházely po pláži, šláply do exkrementů. To byla pro Jiřího Pešla poslední kapka. Rozhodl se, že se s tím už musí něco udělat, to místo má totiž rád.
„Je to unikátní pískové jezero, do kterého přitéká voda až z dalekých Krkonoš. Díky tomu, že teče přes štěrkové podloží, je přítok velmi čistý a průzračná zůstává i voda v jezeře,“ popisuje pětašedesátiletý podnikatel. Nedaleko takzvaného Opaťáku, jak se oblíbenému písníku mezi místními říká, Jiří Pešl založil a provozuje firmu na výrobu obalů na kreditní karty z papíru a plastu, která posledních dvacet let funguje jako chráněná dílna zaměstnávající i zdravotně postižené.
Jiřímu Pešlovi vadil nejen nepořádek na plážích, ale také to, že břehy zarůstají náletovými dřevinami, hromadí se zde odpadky a pod hladinou končí například staré matrace, hračky nebo dokonce vraky automobilů. Potíže způsobují také nelegální bivaky a neregulovaný vjezd automobilů až k samotným břehům. „Nejsou tam odpadkové koše ani záchody, přitom Opaťák v sezóně navštěvuje i 1500 až 2000 lidí denně,“ upozorňuje Pešl.
Několikrát tam společně s Karlem Švandou, zastupujícím v České republice mezinárodní organizaci Trash Hero, která se dobrovolnickými úklidy dlouhodobě zabývá, zorganizovali úklidovou akci. Jenže do tří měsíců byl veškerý nepořádek zpátky. Kolem jezera se totiž zabydleli problémoví lidé, bezdomovci nebo party lidí, kteří k jezeru chodí rozdělávat ohně a ve větší míře pít alkohol, výjimkou není ani užívání drog. Odpadky přitom tito lidé neřeší a pohazují je po okolí. Zbytek dokonají zvířata, která neuklizené zbytky roztahají všude kolem.
Jiřímu Pešlovi a jeho rodině už delší dobu vadilo, co se na Opaťáku děje, a tak se začali zajímat o to, kdo vlastní pozemky kolem jezera. Zjistili, že nemalá část je v majetku státu a že se bude dražit v aukci. Těchto aukcí proběhlo několik a v té poslední letos v červnu Jiří Pešl se svou rodinou uspěl.
Místní se však nemusí bát, že by se změnou majitele na místě vznikl komerční developerský projekt. Jiří Pešl se svou ženou Janou chtějí jezero zachovat přístupné pro lidi, jen v jiné, čistší podobě, a dát pobytu na plážích a ve vodě jasná pravidla. „Chceme u jezera instalovat toalety, odpadkové koše a lavičky, aby jezero a jeho okolí skutečně získalo parametry rekreační oblasti,“ plánuje Pešl. Jednou z prvních věcí, které chce u Opaťáku zavést, je však regulace vjezdu aut.
Důvod je jednoduchý a výsledek je podle něj jistý: „Lidé si budou muset veškeré věci včetně jídla a pití nosit v rukách a docházet pěšky, což by mělo eliminovat množství odpadků,“ je přesvědčen Pešl.
Dále chce provést terénní úpravy včetně úprav přístupu k vodě, a tím lokalitu zrekultivovat. Jednou z možností po těchto úpravách by mohlo být i zavedení symbolického poplatku za vstup a instalace kamerového systému. „V okolních zemích, například v Rakousku či Německu, je to standardem,“ podotýká Pešl. Hlavním cílem úsilí a plánovaných investic podle něj je, aby se lidé na plážích chovali slušně.
V srpnu letošního roku se také na jezeře uskutečnil velký úklid. Přijela skupina dvanácti dobrovolníků z Nizozemska, kteří přijeli podpořit Trash Hero působící v České republice. „Sami si nás našli a zavolali, že chtějí pomoci a podílet se na obnově Opaťáku,“ podotýká s úsměvem Jiří Pešl.
Jak říká, cílem investice nebyla a není rychlá návratnost, cílem bylo především tuto vzácnou lokalitu zrekultivovat. „Odměnou mi bude dobrý pocit, že jsem dal do kupy nádherné místo a že jej lidé mohou využívat,“ říká Pešl. Letos na podzim také organizuje výjezd zastupitelů obce Opatovice nad Labem na exkurzi ke dvěma podobným písníkům v Rakousku. „V Rakousku to skutečně umějí, o písková jezera tam špičkově pečují a jsou to krásné lokality na koupání a rekreaci,“ popisuje Pešl.
„Vše, co se kolem Opaťáku děje a bude dít, je samozřejmě postavené zejména na spolupráci s obcí Opatovice nad Labem, jakož i s ostatními majiteli okolních pozemků, a v neposlední řadě je to i výzva pro všechny milovníky přírodního koupání, aby přiložili ruce k dílu,“ vyzývá Pešl.
Jiří Pešl není jediný, kdo se rozhodl investovat nemalé částky do výkupu pozemků nikoli pro zvýšení zisku, ale pro zachování krajiny a její rozmanitosti. V Česku je známý projekt Místo pro přírodu, v němž Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vykupuje ohrožené přírodní lokality a navrací přírodu do míst, odkud byla v minulosti vytlačena. Letos v srpnu takto ČSOP vykoupil několik dalších pozemků na entomologicky cenné lokalitě Hraničky nedaleko Moravské Třebové.
V současné době zde již vlastní 1,24 hektaru pozemků, o něž pečuje tak, aby mohly být domovem co největšího množství různých živočichů a rostlin. Na Hraničkách mimo jiné žije vzácný motýl hnědásek květelový.
Foto: Trash Hero