V Praze se spouští unikátní projekt komunitní energetiky. Lidé, SVJ, bytová družstva i podnikatelé budou moci svou vlastní elektřinu z FVE panelů buď na místě spotřebovat, nebo přeprodat dál. Do Pražského společenství obnovitelné energie už se nyní hlásí stovky zájemců, jedna domácnost ušetří až šest tisíc ročně. Experti komunitní energetiku vítají, sama o sobě ale nezávislost nezaručí. Vedle ní je třeba i dalších velkých obnovitelných zdrojů.

Na střechách mají fotovoltaické panely, svítí a vaří pomocí vlastní energie a přebytky prodávají za slušnou cenu ostatním bytům, které ji potřebují. Podobně by měl vypadat život v domech, jež se zapojí do nového projektu komunitní energetiky. Takzvané Pražské společenství obnovitelné energie (PSOE) vzniklo loni v únoru a chce v praxi ukázat, jestli a jak dobře může v českých městech vypadat komunitou vyráběná a sdílená elektřina.

Projekt PSOE je městský, tedy patří pod pražský magistrát a magistrát jej také řídí. „Praha se zavázala, že ve svém energetickém mixu bude mít výrazně vyšší podíl obnovitelných zdrojů. Proto tenhle projekt vznikl,“ říká pro redakci Ecoista.cz Jaroslav Klusák, ředitel PSOE. Nyní se už projednává zákon, který by takzvanou komunitní energetiku umožňoval. „Pokud vše v legislativním procesu půjde dobře, 1. července 2023 bychom mohli první komunitní elektrárny na domech skutečně spustit,“ doufá Klusák.

A zájem o komunitní energetiku je nyní, v době neustále stoupajících cen energií od velkých dodavatelů, enormní. Projekt je určen soukromým bytovým i rodinným domům v Praze, stejně jako městským domům. Společenství je ale otevřeno i bytovým družstvům, živnostníkům a malým a středním podnikatelům. Již teď má PSOE tisícovku zájemců, tedy bytových domů, z toho více než dvě stovky již poslaly bližší specifikace ke stavbě elektrárny a 45 domů už získalo na svou budoucí elektrárnu energetický posudek.

Komunitní energie pokryje až 40 % spotřeby 

„Mohou se na nás obracet SVJ i vlastníci rodinných domků. Podmínkou je jen to, aby byli z Prahy. My zájemcům poskytneme kompletní servis – pomůžeme s celkovým projektem, od záměru, přes statické posouzení a cenovou nabídku, až po instalaci elektrárny na střechu,“ vyjmenovává Klusák. Především ale PSOE zajistí odkoupení přebytků vyrobené elektřiny a její distribuci těm, kteří mají energie nedostatek, což SVJ samo o sobě udělat nemůže.

„Slaďujeme požadavky zájemců. Některé domy jsou například v památkové zóně, kde platí speciální postupy. Některé z technických důvodů nemohou fotovoltaiku instalovat. Těm nabídneme elektřinu z přebytků,“ vysvětluje Klusák. Dodává, že právě v tom spočívá podstata komunitní energetiky – vyrobit co nejvíce elektřiny z obnovitelných zdrojů, spotřebovat ji v místě výroby a co nejde na místě spotřebovat, to dodat do dalších odběrných míst. Ze začátku projekt PSOE směřuje na FVE elektrárny, zhruba po dvou letech by se měl rozšířit i na další obnovitelné zdroje, například na bioplynky.

Energie vyrobená na střechách domů nepokryje všechnu spotřebu, byty tedy budou dále odebírat od klasických velkých dodavatelů. Ovšem díky zapojení do komunity ušetří.

„Komunitní energie pokryje zhruba 40 % spotřeby. Typická rodina v bytovém domě tak podle našich propočtů ušetří tisíc až šest tisíc korun ročně. Zároveň se uspoří i za elektřinu ve společných prostorech,“ dodává Klusák.

Společenství PSOE budou domy něco platit za provoz, počítá se ale s tím, že především bude PSOE platit lidem. „Jejich přebytky energie totiž budeme vykupovat za vyšší cenu než běžní dodavatelé,“ upozorňuje Klusák. Typická elektrárna pro bytový dům o výkonu 20 kilowatt stojí zhruba milion korun. Z toho 40 – 50 % celkových nákladů pokryje dotace Nové zelené úsporám.  Návratnost takové elektrárny pro SVJ je tedy čtyři až sedm let.

V Evropě existují tři tisíce takových společenství

Podle Martina Bursíka, prezidenta Evropské federace obnovitelných zdrojů, je projekt PSOE jedním z konkrétních opatření Klimatického plánu Prahy do roku 2030.

„Z pozice předsedy Komise pro udržitelnou energetiku a klima jsem práce na Klimatickém plánu řídil. Byl jsem od samého počátku u diskusí a prací na tomto funkčním modelu. Společenství je založeno, první fotovoltaické elektrárny na majetku města instaluje městská firma, první nájemníci budov využívají elektřinu z fotovoltaických elektráren pro vlastní spotřebu a přetoky sdílí s dalšími členy,“ popisuje Bursík.

Protože energetický zákon dosud sdílení elektřiny neumožňuje, uzavřelo Společenství smlouvu s Pražskou energetikou, která umožnila virtuální sdílení elektřiny. „Upřímně jsem měl představu o rychlejším startu Společenství, který by odpovídal takto vysokému zájmu majitelů budov. Bylo by potřeba, aby Společenství akcelerovalo přípravu projektů, nabralo zaměstnance a zrealizovalo do konce roku 2023 co nejvíce instalací připravených ke skutečnému sdílení podle připravované novely zákona,“ doporučuje Bursík. Dodává, že v Evropě funguje přes tři tisíce energetických společenství, ale teprve nyní vytvořila EU právní rámec pro jejich zakládání a provozování.

Klimatická politika, odchod od uhlí a plynu a přechod na obnovitelné zdroje vytvořily podle Bursíka příležitosti pro rozvoj energetický společenství, výrobu obnovitelné elektřiny pro vlastní spotřebu a její sdílení.

„Často je tento trend nazýván demokratizací energetiky,“ zmiňuje Bursík a konstatuje, že až doposud fungoval trh, ve kterém dominovaly velké energetické společnosti s centrálními zdroji. „V novém modelu evropského energetického trhu existují stovky tisíc, miliony vlastníků mikroelektráren, kteří šetří na účtech za energie tím, že spotřebovávají jimi vyrobenou elektřinu a případně ji sdílí s dalšími. Komunitní energetika umožní občanům vyrábět obnovitelnou elektřinu výhodně, udržitelně a nezávisle,“ shrnuje Bursík.

Expert: komunitní energie by měla být i pro obce 

I podle Luďka Lošťáka, obchodního a technického ředitele instalační firmy Zeroliving, je právě komunitní energetika cesta, jak se postupně dostat do energetické soběstačnosti. Jen je podle něj třeba si uvědomit, že se nyní Češi ocitnou na samém počátku této cesty, k cíli bude zapotřebí ujít ještě veliký kus technické a legislativní cesty.

„Je to určitě věc, kterou bychom se měli všichni zabývat a udělat pro komunitní sdílení maximum, aby jej mohly v budoucnosti využívat nejen bytové domy, ale i obce, města a drobné spolky založené právě za tímto účelem. Pak totiž dává smysl dělat i větší investice do instalací na objektech, které mají větší plochy střech a umožňují instalovat větší systémy,“ je přesvědčen Lošťák.

Podle zástupců Solární asociace komunitní energetika pomůže hlavně bytovým družstvům, městům a jednotlivým domácnostem, které chtějí energii sdílet. „Určitě má budoucnost, ostatně my v Česku občas chceme znovu vymýšlet kolo, místo abychom se podívali, kde něco podobného ve srovnatelných podmínkách už funguje. Ovšem energetické komunity nebudou hlavním prvkem, který vyřeší energetickou krizi, jak se to občas prezentuje. Pokud lidé vyrobí energii na chatách a pošlou ji třeba do bytů, tak je to skvělé, ale stejně se neobejdeme bez velkých obnovitelných zdrojů jako solární a větrné parky,“ připomíná Jan Krčmář, ředitel Solární asociace.

Text: Zuzana Keményová (autorka je redaktorkou Hospodářských novin)
Foto: Shutterstock
Zdroj: Pražské společenství obnovitelné energie