Singapur je díky své bujné vegetaci, zeleným plochám a environmentální politice možné považovat za vzor udržitelného města. Tento malý stát s tropickým klimatem již několik desetiletí začleňuje přírodu do města, aby svým občanům poskytl atraktivní a příjemné životní prostředí.  

“Když přijedete do Singapuru, zarazí vás, že příroda je všude, je opravdu nedílnou součástí města,” říká Yann Follain, architekt, který v tomto městě žije už 13 let. Díky zeleným plochám, které zabírají téměř 47 % území, a budovám osázeným vegetací, je Singapur zeleným městem a usiluje o to, aby byl ještě zelenější. Do roku 2030 plánuje vláda vysadit další milion stromů a chce umožnit každému obyvateli bydlet v dosahu deseti minut chůze od zeleně.

Ze zahradního města městem v přírodě

Tato vize je součástí dlouhodobého politického procesu. “Projektem Lee Kuan Yewa, otce zakladatele Singapuru, bylo vysázet stromy a přeměnit Singapur na město plné přírody,” pokračuje Yann Follain. Krátce po získání nezávislosti země v roce 1965 se Singapur skutečně začal měnit na „zahradní město“. V roce 1970 bylo vysázeno více než 55 000 nových stromů. Důraz byl kladen také na celkovou čistotu města.

Cílem této kombinace bylo zatraktivnit město jak pro turisty, tak pro investory. Ostatně, městská zeleň, kvalita života a vládní environmentální cíle vždy hrály zásadní roli v oficiálních marketingových aktivitách. I proto byl Singapur nejprve oficiálně titulován jako “Zahradní město”, poté jako “Město v zahradě” a relativně nedávno jako “Město v přírodě”.

Příroda je dnes v Singapuru všude. Město má více než 300 km dlouhou síť pěších a cyklistických stezek, které propojují parky a přírodní oblasti. Například 101hektarová zahrada Gardens by the Bay je jedním z charakteristických projektů města. Stejně jako “superstromy”, jejichž ocelové a betonové kmeny slouží k zachycování sluneční energie a k pěstování mnoha druhů tropických rostlin.

Kromě ozelenění městského prostoru se vláda zavázala rozvíjet biologickou rozmanitost ve městě tím, že do něj znovu zavádí divoké druhy. V centru tohoto městského státu s více než pěti miliony obyvatel proto nezřídka narazíte například na vydry.

Zelené budovy

Vzhledem k hustotě městské zástavby a tropickému klimatu hraje příroda velmi specifickou úlohu při zajišťování příjemného prostředí pro život Singapurců. “Příroda a vegetace poskytují stín. V zemi, kde je velké horko, je to nesmírně důležitá služba,” vysvětluje urbanista Fabien Clavier.

Protože příroda působí proti tepelným ostrovům, hraje důležitou roli při ochlazování některých čtvrtí. Příroda také pomáhá plnit sociální funkci, neboť začlenění rostlin do městského prostoru vytváří pocit pohody a umožňuje lidem navázat kontakt s okolím.

Kromě parků a zelené infrastruktury se příroda začleňuje do architektonických projektů pomocí zelených fasád a střešních zahrad. Developeři, kteří pracují na novém stavebním projektu, jsou nyní povinni kompenzovat zastavěnou plochu tím, že ji osadí vegetací.

Podobně singapurská vláda zavedla od roku 2005 certifikaci “BCA Green Mark”, jejímž cílem je regulovat a hodnotit dopad každé budovy na životní prostředí. Cílem je mít do roku 2030 alespoň 80 % zelených budov.

Ve snaze optimalizovat zemědělskou produkci se na střechách budov zabydlují městské farmy. Vzhledem k vysoké závislosti města na dovozu potravin vláda očekává, že do osmi let bude tímto způsobem uspokojeno alespoň 30 % všech potravinových potřeb.

Singapur se zkrátka úspěšně etabloval jako inovativní město, kde příroda tvoří nedílnou součást každodenního života obyvatel. Otázkou však zůstává, zda se tento chvályhodný model podaří udržet.

A přestože je Singapur skutečnou inspirací pro města po celém světě, stále se potýká s mnoha ekologickými problémy, v neposlední řadě kvůli své velikosti a skutečnosti, že téměř veškerou spotřebovanou energii dováží.

Městská příroda nestačí ani k tomu, aby vyčistila vzduch, který obyvatelé dýchají, a úroveň znečištění ovzduší zde překračuje limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací. Výzva pro tento městský stát je o to těžší, že je jednou z nejvíce znečištěných velkých metropolí jihovýchodní Asie, která v tomto ohledu dosahuje ještě horších výsledků než srovnatelné metropole jako Tchaj-pej nebo Manila.

Text: Filip Brož 
Foto: pxhere.com
Zdroje: greenplan.gov.sg, eresources.nlb.gov.sg, nparks.gov.sg, bcs.gov.sg