Přelom v Británii: Vítr je zde největším zdrojem elektřiny

17. 5. 2023  |  Jan Müller

Obnovitelné zdroje letos v prvním čtvrtletí pokryly celkem 42 % spotřeby britských domácností, a to ani nezačalo léto. Fosilní paliva jsou daleko za nimi s 33 procenty. Spojené království je z průmyslových zemí v dekarbonizaci zatím nejdále.

V prvních třech měsících roku 2023 byly větrné elektrárny největším zdrojem elektřiny v Británii, napsal list Times s odvoláním na společnost Drax Electric Insights. Vítr tak poprvé vyrobil více elektřiny než plyn. Celkem 32,4 % elektřiny v prvním čtvrtletí pocházelo z větru, o něco více než z plynu (31,7 %). Obnovitelné zdroje se celkově podílely 42 % a fosilní paliva 33 %. 

Výroba z větru byla o 3 % vyšší než ve stejném období loňského roku, zatímco výroba z plynu klesla o 5 %. BusinessGreen cituje Iaina Staffella z Imperial College, který údaje připravil, že představují “skutečný milník”. 

Timesy také přinesly rozhovor s enviromentalistou Jonathonem Porrittem, podle něhož jsou výsledky britského premiéra Rishiho Sunaka v oblasti klimatu vynikající. Porritt se domnívá, že konzervativní premiér “obdivuje” a “chápe” postoj, který zaujali protestující z hnutí Just Stop Oil.

Začala s tím Thatcherová

Také komentátorka Timesů Emma Duncanová se domnívá, že Británie si v přechodu od fosilních paliv k čisté energii vede velmi dobře. V posledních několika desetiletích se jí podařilo dekarbonizovat rychleji než kterékoli jiné bohaté zemi. “Velkou měrou k tomu přispěla Margaret Thatcherová, která způsobila velký útlum od uhlí, ale velký podíl na tom má i rychlý růst výroby energie z obnovitelných zdrojů – především větrné energie.” 

K tomu přispěla nejen příhodná poloha země na okraji jednoho ze světových oceánů, ale také vládní politika podporovaná dotacemi. Toto úsilí má však mouchy. “Nejlevnějším způsobem výroby obnovitelné energie v Británii je pořád stavba větrníků na vyvýšených místech. Protože je ale lidé nemají rádi, vláda v podstatě zavedla moratorium na jejich výstavbu na pevnině. Když se ji tak podařilo zbrzdit rozvoj větrné energie, odpůrci výstavby čehokoli většího než je králíkárna se zaměřili na solární farmy,” píše Duncanová. 

Přečtěte si: V Severním moři má vyrůst obří větrná elektrárna o výkonu 150 Temelínů

Fronty na připojení

Také BBC News nevidí přechod Británie na obnovitelné zdroje až tak růžově, jak by mohla naznačovat statistika. “Projekty v oblasti zelené energie v hodnotě miliard liber jsou pozastaveny, protože se nemohou připojit přímo k síti. Některé větrné a solární elektrárny čekají ve frontě na připojení až 10 nebo 15 let.” 

Představitelé solárního průmyslu uvedli, že roky trvající zpoždění jsou normální, aby projekty mohly začít vyrábět čistou elektřinu. Některým developerům se běžně říká, že budou muset čekat až do roku 2030, a v jednom případě bylo společnosti řečeno, že bude muset čekat až do roku 2037. Ministři nedávno slíbili, že zavedou reformy, které připojení urychlí, ale podrobnosti zatím neposkytli.

Vzhůru na dálnici

Jako první se přímo k síti připojila solární farma poblíž Bristolu, napsaly Timesy v jiném článku. “Dosud byly stovky solárních farem a 1,2 milionu domů se střešními solárními panely připojeny k přenosovým sítím zvaným “distribution networks”, což je ekvivalent silnic první třídy v dopravě. Solární farma Larks Green o výkonu 50 MW, která je schopna napájet 17 000 domácností, však byla místo toho připojena k “transmission network”, tedy k ekvivalentu dálnic.”

Británie prý v instalaci solárních zařízení zaostává od doby, kdy vláda Davida Camerona snížila pobídky pro domácnosti a developery. “Nové propojení je vzácným světlým bodem v potížích s připojením,” píší Timesy.

Autor: Jan Muller

Foto: Daniel Dočekal, Ilustrace