Devět evropských zemí se zavázalo, že zvýší kapacitu větrných elektráren na moři v Severním moři a vytvoří z nich podle belgického ministra energetiky “největší zelenou elektrárnu v Evropě”.

Do konce desetiletí chce devítka zemí postavit v Severním moři tolik větrných elektráren, že by měly výkon 120 gigawattů a v polovině století už 300 GW. Pro srovnání, jeden temelínský reaktor zvládne asi jeden gigawatt. Tím by se dala teoreticky zásobovat více než polovina evropských domácností.

“Nechceme opakovat chyby, kterých jsme se dopustili v minulosti, když jsme nasadili zařízení vyrobené na druhém konci světa,” řekl francouzský prezident Emmanuel Macron na “severomořském summitu” v belgickém Ostende, kde plán na obří energetický projekt domluvil s evropskými partnery.

Přísná bezpečnost

Objevují se však také obavy ohledně potenciální bezpečnosti podmořské infrastruktury, mimo jiné i v souvislosti s výbuchy plynovodů Nord Stream. Země tak chtějí sdílet i postupy – například Britové, Belgičané a Norové budou sázet na stejnou techniku i způsoby zabezpečení.

Zejména však mezi sebou chtějí sdílet veškeré informace, protože někdy se o podezřelé aktivitě nebo lodi dozvědí až ve chvíli, kdy je v jejich vodách. Na mořském dně se navíc podle iRozhlas.cz postaví propletená síť, díky které proud již nemusí putovat čistě jen z bodu A do bodu B. Poškození jednoho kabelu tudíž nebude představovat takový problém a zároveň to usnadní zásobování, protože se bude moct přesměrovat tam, kde je potřeba.

Cena? Osm set miliard eur

Británie má 45 větrných elektráren na moři s výkonem 14 GW a do roku 2030 plánuje rozšířit kapacitu na 50 GW. Německo jich má 30 s výkonem 8 GW, následuje Nizozemsko s 2,8 GW a Dánsko a Belgie s 2,3 GW.

EU nedávno vyčíslila, že k dosažení 300 GW do roku 2050 bude zapotřebí 800 miliard eur – a společnosti zabývající se větrnou energií uvedly, že budou nezbytné značné státní subvence.

Projekt vyžaduje i velkou práci na pevnině. Musí se postavit výkonné vedení, díky kterému by se proud posílal dál, a pobřežní státy se také chtějí propojit a sdílet elektřinu mezi sebou a svými partnery. Rozpracované jsou ale zatím jen projekty mezi Německem a Dánskem a Velkou Británií a Nizozemskem.

Autor: Jan Muller

Foto: Daniel Dočekal, ilustgrace