Technický a obchodní ředitel energetického a vodárenského kolosu Ondřej Beneš na semináři v rámci Týdne inovací poodkryl zákulisí a problémy oboru, který se zabývá tou nejdůležitější strategickou surovinou, bez níž by svět vskutku nemohl fungovat.

Ondřej Beneš na semináři nazvaném „Voda a svět, voda a válka, voda a odpad” otevřeně mluvil o tom, s jakými problémy se potýkají vodohospodáři v Evropě i ve světě, a to z pozice člověka zodpovědného i za technologické inovace a jejich sdílení napříč jednotlivými divizemi Veolie (voda, energie, odpady), jejichž činnosti v oblasti oběhového hospodářství jsou mnohdy nečekaně provázané.

Vodohospodářství představuje například i recyklaci odpadních vod, řešení pro energetiku a průmysl, ale i golfová hřiště a výrobu piva z recyklované odpadní vody. Vodárenské kaly pak slouží jako přírodní hnojivo, k výrobě kompostu nebo rekultivačních substrátů. Inovace v energetice může demonstrovat přístup waste-to-energy, tedy výrobu tepla a elektřiny v kogeneraci. Při zpracování odpadu díky inovacím dochází k jeho až 90% využití. 

Veolia je celosvětovou jedničkou v environmentálních službách a zatímco v České republice dodává pitnou vodu například pro více než milionu Pražanů, tak na čínském trhu toto množství odběratelů představuje obyvatelstvo jedné čtvrti většího města. 

Voda je limitující prvek civilizace a má klíčovou roli v konfliktech, včetně těch vojenských. Klesající dostupnost vody provázaná s rostoucí populací a klimatickou změnou je problémem na většině povrchu planety – nejhůře je na tom Čína, Indie a Jižní Afrika.

Konkurenční sektory

Vodní hospodářství se tak stává integrální součástí státních politik (typicky Španělsko, Izrael) a novými limity pro znečištění a vazbu na průmysl (Čína, Indie). V EU je vodárenství kritickou infrastrukturou. Protekcionismus států a tlak na převod vodního hospodářství pouze do sektoru státních služeb vede k omezování inovací. Konkurenti vodohospodářů jsou z překvapivých, i když pochopitelných důvodů hlavně zemědělství (znečišťuje vodu hnojivy) a farmaceutické firmy (léčiva projdou těly uživatelů a končí v odpadní vodě).

Ondřej Beneš uznává nezpochybnitelný antropogenní vliv člověka na ekosystém planety, jehož výsledkem je oteplování. Varuje, že okolo roku 2050 by nádrž Želivka mohla mít problém s dostatkem vody pro zásobování Pražanů. K této informaci doplnil, že Češi patří podle ekologického barometru k nejpesimičtějším národům světa, jsou si vědomi blížící se ekologické katastrofy, ale nevěří tomu, že jsme s tím něco schopni udělat.

Zkušenosti s inovacemi

Nejrychleji inovace ve Veolii pobíhají partnerstvím s vysokými školami, výzkumnými organizacemi a startupy, výhodou je provázanost oborů odpadů, vodohospodářství a energetiky. Aktuálně probíhá integrace digitalizace a umělé inteligence v rámci celosvětové inovační sítě, ve vodojemu v Kladně byl vybudován mezinárodní dispečink, který zajišťuje bezpečnost mnoha vodárenských zařízení u nás i v zahraničí. 

Ondřej Beneš ovšem otevřeně přiznal, že inovace provázejí i problémy. Počáteční či postupný odpor proti všem velkým změnám je realitou a přináší nutnost postupných změn a pilotních projektů. Při akvizicích se podaří jen u 25% investic dosáhnout úspěchu. 

Pivo a golf

Mezi inovacemi, kterými se Veolia chlubí, vyčnívají skvělé projekty využití odpadní vody jako zdroje energie. Čistírna odpadních vod ve Zlíně je z 85 % elektricky soběstačná, projekt podobného zařízení v Příbrami dokonce slibuje 112% soběstačnost. Pražská Ústřední čistírna odpadních vod vyrábí biometan, vozový park jezdí už i na bioCNG, pomocí odpadních vod je vytápěn pražský V-Tower. Prostřednictvím mobilní technologie je čištěna odpadní voda tak pokročile, že je z ní možné vařit pivo pojmenované ERKO. To bourá bariéru ke konzumaci výrobku z recyklovaných surovin velmi neotřelým způsobem. Další ukázkou recyklace odpadní vody je pak systém zavlažování golfového hřiště ve Vinoři.

Foto: Veolia