Technický ředitel Středočeských vodáren Bohdan Soukup v rámci sympozia „Budoucnost vody“, který v lednu pořádal Ecoista spolu s Deníkem, připomněl, že kyberbezpečnost je klíčovým tématem i pro vodohospodáře. Kladenský vodojem Future Tower je sídlem mezinárodního dispečinku, který zajišťuje bezpečnost mnoha vodárenských zařízení u nás i v zahraničí.

Jaké jsou největší výzvy pro Českou republiky z vodohospodářského hlediska?

Jako největší výzvu vodohospodářského oboru jednoznačně vnímám zachování “vodního blahobytu” i pro příští generace. Zvykli jsme si na to, že ČR má vody dostatek, ale situace se mění a proto je nutné provést řadu opatření, abychom zajistili dostatek vody i do budoucna. Jinak nám hrozí, že pitné a užitkové vody dostatek nebude.  Další velkou výzvou bude otázka dovybavení čistíren odpadních vod do stavu, který bude odpovídat nově připravované legislativě EU. Pokud bude schválena v podobě, jaká je navržena nyní, bude to znamenat nutnost investovat desítky až stovky miliard korun do dalších stupňů čištění. Ufinancovat tyto investice bude opravdu velikou výzvou. 

Jaké dnes máte ve vaší práci, ve vaší instituci, nejdůležitější projekty a úkoly?

V současné době se hodně zabývám otázkou digitalizace procesů, která přináší našim pracovníkům i našim klientům uživatelský komfort, ale kromě toho umožní i snížit náklady na administrativní činnosti. Data a jejich přenos je ale potřeba velmi pečlivě chránit před útoky hackerů, nebo před tím, aby se dostala do rukou nepovolaným lidem. Proto ve Veolii klademe velký důraz na kybernetickou bezpečnost a na záložní systémy.

V bývalém věžovém vodojemu Future Tower jste vybudovali centrální dispečink. Jaké regiony obsluhuje?

Dispečink dohlíží na kybernetickou bezpečnost systémů skupiny Veolia v ČR, Slovensku, Polsku, Maďarsku a Rumunsku. V současné době máme ve zkušebním provozu napojené i Bulharsko a Německo a pracujeme na tom, aby byly tyto dvě země připojeny v průběhu letošního roku ve standardním režimu. Dispečink hlídá provoz našich počítačů, serverů a sdělovacích systémů. Podezřelé aktivity v našich systémech jsou pečlivě prošetřovány a případně je možné vypnout dané zařízení z provozu nebo přerušit spojení.

Jak se v posledních letech vyvíjí aktivita hackerů?

Během koronavirové epidemie se zvýšil počet kybernetických útoků celosvětově o 300 %. Válka na Ukrajině se zpočátku projevila ještě daleko větším nárůstem než v covidové době. Hackeři se obecně snaží napadnout jakýkoliv systém a jakéhokoli uživatele, protože cílem valné většiny jejich útoků je získat peníze. Hackerské útoky a hackeři, kteří za nimi stojí, mají nejrůznější úroveň. Počínaje jednoduchými útoky nezkušených jedinců, přes profesionální a organizované skupiny, které přesně vědí, co dělají a jak to mají dělat, až po státem řízené pracovníky, kteří mají na starosti špionáž průmyslového charakteru nebo špionáž zaměřenou proti cizím státům. 

A vodárenská zařízení jsou v bezpečí?

Hackeři se většinou snaží získat čí zablokovat klientská data, na samotná zařízení do vodáren většinou nedosáhnou. Napadá mě jen jeden příklad z Floridy, kde se jim podařilo v chlorovně do vody nadávkovat více chlóru.

Čím vás voda jako fenomén fascinuje?

Voda mě fascinuje jako chemika tím, že má naprosto jiné chemické a fyzikální vlastnosti, než by podle všech předpokladů měla mít. Díky vodíkovým můstkům není za normálních okolností v plynném stavu, jak by ukazovalo postavení vodíku a kyslíku v periodické tabulce. Tvoří shluky několika stovek až tisícovek molekul, což jí propůjčuje vlastnosti tekutiny. Proto má led, přestože je pevným skupenstvím vody, nižší hustotu než tekutá voda a plave na hladině. Kromě toho má díky vodíkovým můstkům voda nečekaně vysoké výparné teplo, takže je nutné ji ohřát opravdu hodně, aby se vypařila vzhůru do oblak. Těmito zcela unikátními vlastnostmi je vlastně umožněna existence života ve vodě i na zemi.

Foto: Tomáš Novák