Nízká energetická gramotnost patří k hlavním překážkám modernizace českého bydlení. Řada domácností, ale i provozovatelů veřejných budov, stále vnímá opravy nemovitostí spíše jako nutnou reakci na havarijní stav než jako promyšlenou investici do nižších účtů, zhodnocení budovy a hlavně větší odolnosti vůči budoucím cenám energií.

Základní statistiky úvodem: Vytápění a ohřev vody tvoří největší část energetické spotřeby domácností. V Česku jde zhruba o 80 % energetické spotřeby domácností, v EU v průměru o 77 %. Česko má zhruba 4,2 milionu budov s celkovou podlahovou plochou přes 700 milionů metrů čtverečních (na jednoho obyvatele tak připadá zhruba 700 metrů čtverečních). 

Přibližně 70 % této plochy tvoří sektor bydlení – více než polovina rodinných domů je však starší 35 let. Podle aliance Šance pro budovy proto nesmí jít o nahodilé opravy bez plánu. Renovace musí být promyšlené a musí využít soudobý technologický potenciál. Rozhodující bude, zda stát dokáže propojit kvalitní data, poradenství a systémové nástroje tak, aby se veřejná podpora stala pákou pro zapojení soukromého kapitálu i úspor domácností.

O tom, jak z renovací budov udělat navíc dlouhodobý ekonomický stimul pro českou ekonomiku, debatovali zástupci státu, finančního sektoru a odborných organizací na semináři „Obnova fondu budov jako motor české ekonomiky“, který se uskutečnil v červnu v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Data, ne dojmy

„Renovace budov nejsou jen technická opatření ani pouhá reakce na evropskou legislativu. Jsou to investice, které mohou snížit účty domácností, zvýšit hodnotu nemovitostí, zlepšit kvalitu bydlení, podpořit české firmy a zároveň snížit tlak na energetickou infrastrukturu. Aby se tento potenciál využil, potřebujeme přestat renovovat nahodile. Musíme mít kvalitní data, dlouhodobý plán, stabilní finanční nástroje a poradenský systém, který domácnostem, obcím i investorům pomůže projít celou cestu od záměru po realizaci,“ říká Marta Gellová, ředitelka aliance Šance pro budovy (vznikla v roce 2010 jako aliance oborových asociací ve stavebnictví).

Hlavní část bytového fondu u nás vznikla podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu v letech 1961–1980. Právě proto je obnova budov jednou z největších investičních výzev, ale současně i příležitostí ekonomického růstu příštích let.

Ministerstvo průmyslu a obchodu na semináři představilo rozpracovanou Strategii renovace budov, která má nastavit dlouhodobý rámec pro zvyšování energetické účinnosti budov do roku 2050. Ministerstvo financí zároveň pracuje na komplexní analýze fondu budov vycházející z více než 50 různých datových zdrojů. Právě data mají pomoci lépe určit potenciál úspor, investiční náklady, potřebnou veřejnou podporu i kapacity trhu.

Nešetřit, modernizovat

Jedním z témat semináře bylo financování renovační strategie. Podle Šance pro budovy není možné pokrýt ji přímými dotacemi. Veřejné prostředky mají sehrát roli katalyzátoru, který pomůže mobilizovat soukromý kapitál, zlevnit financování pro domácnosti a investory a nasměrovat podporu tam, kde má největší sociální nebo ekonomický dopad.

V Česku nejde o nedostatek vlastního kapitálu, ale spíš o způsob, jak s ním domácnosti a stát pracují. Podle údajů prezentovaných na semináři se míra úspor českých domácností pohybuje okolo 18–19 %. Část těchto prostředků ale zůstává velmi konzervativně uložená, navzdory tomu, že energetické renovace představují investici s dlouhodobým přínosem. „České domácnosti mají vysokou míru úspor. To je samo o sobě dobrá zpráva, ale část těchto prostředků by měla začít pracovat dlouhodoběji. Energetické renovace se projeví nejen v nižších účtech, ale i ve vyšší hodnotě nemovitosti a větší odolnosti domácnosti vůči budoucím výkyvům cen energií. Navíc jde o investice, které ve značné míře zůstávají v české ekonomice – u stavebních firem, řemeslníků a dodavatelů,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Podle Navrátila je důležité, že stavebnictví má ve srovnání s některými jinými obory výrazně nižší dovozní závislost. 

Není to luxus

Jednou z bariér renovací je představa, že energeticky úspornější řešení automaticky znamená dramatické navýšení investičních nákladů. Podle Šance pro budovy je ale potřeba rozlišovat mezi dobře připravenou renovací a dodatečným, nekoordinovaným přidáváním opatření až v průběhu projektu.

„Pokud se energetická úspornost řeší od začátku projektové přípravy a investor promýšlí náklady životního cyklu budovy, představuje rozdíl v investičních nákladech pouhé jednotky procent, zatímco přínos v podobě nižších provozních nákladů zůstává dlouhodobý. Současně je ale potřeba přistupovat ke každé budově individuálně – energetické úspory mají dávat technický i ekonomický smysl a respektovat charakter stavby. Cílem není maximální počet centimetrů izolace,“ říká Milan Hladík z oddělení programů a financování bydlení Ministerstva pro místní rozvoj.

Energetická gramotnost

Důležitou roli hraje také energetická gramotnost. Řada domácností stále vnímá renovaci jako jednorázovou opravu konkrétní části domu podle toho, co právě řeší sousedé nebo co je aktuálně nejviditelnější. Takový postup je ale neefektivní a často vede k uzamčení budovy v technicky nevhodném stavu na další desítky let. Větší důraz by proto měl být kladen na renovační pasy, nezávislé poradenství, kvalitní projektovou přípravu a postupné plánování opatření.

„Úkolem státu je nastavit pravidla tak, aby byla proveditelná, srozumitelná a aby odstraňovala bariéry, nikoli vytvářela nové. Potřebujeme kombinaci dobře nastavených pravidel, informovanosti, poradenské infrastruktury a finančních nástrojů, které do renovací přivedou i soukromý kapitál,“ říká Marcel Dlask, náměstek ministra průmyslu a obchodu.

„Nic z toho však nebude dobře fungovat, pokud se nám nepodaří přenastavit mindset vlastníků nemovitostí tak, aby renovace nevnímali jako povinnost, ale především jako příležitost,“ uzavírá Marcel Dlask.

Skvělý model EPC

Mezi významné hráče v oblasti energetických úspor patří také skupina Veolia, která pro veřejné budovy, nemocnice, školy, obce i další provozy nabízí řešení založená na energetickém managementu, modernizaci zdrojů tepla, chytrém řízení vytápění, úsporném osvětlení, vzduchotechnice, chlazení, měření a regulaci nebo hospodaření s vodou. Součástí těchto služeb jsou i energetické úspory se zárukou, tedy tzv. model EPC, v němž dodavatel garantuje dosažení sjednaných úspor. Právě tento typ projektů ukazuje, že snižování energetické náročnosti budov lze přímo započítat do jejich nákladů a vhodně pracovat s financováním úspor. 

Zkrátka a dobře, má-li majitel dané budovy jasno, jaké všechny možnosti jsou dnes k dispozici, může zvolit optimální řešení. Důležité je vzdělávání se. To platí stejně jako pro nemocnice, školy a jiné veřejné budovy jako pro rodinné nebo činžovní domy.¨

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)