Německý plán do roku 2030: méně spolehlivých elektráren, větší riziko blackoutů

18. 1. 2023
LNG terminál v Neměcku

Plány německé vlády počítají s tím, že do roku 2030 bude mít největší ekonomika v Evropské unii méně spolehlivých zdrojů – jaderných, uhelných a plynových –, než je tomu nyní.

V současné napjaté energetické situaci v Evropě se ukazuje, že mít dostatek spolehlivých zdrojů energie je zásadní pro hladké fungování ekonomiky i celé společnosti. V Německu, které je čtvrtou největší ekonomikou na světě, nicméně energetický sektor nemá zájem stavět další konvenční energetické zdroje, které mohou fungovat i jako záložní varianty, pokud se nelze spolehnout na obnovitelné zdroje energie. 

Je to dáno tím, že německé vlády v posledních letech vsadily vše na jednu kartu – zelené zdroje. Jaderné elektrárny už měly být v tomto momentě minulostí, nakonec ale tři poslední bloky „mohou“ sloužit ještě do poloviny dubna. Uhelné zdroje mají také skončit do konce dekády. 

Ministr hospodářství a energetiky Robert Habeck z německých Zelených i nadále trvá na tom, že do roku 2030 musí podíl obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny v zemi tvořit osmdesát procent. To ale bude znamenat, že se podíl spolehlivých zdrojů výroby elektřiny oproti současnému stavu zásadně sníží, napsal ekonomický deník Handelsblatt

Částečně to má vyřešit výstavba nových paroplynových záložních zdrojů, ty ale nikdo nyní nechce stavět. Nejistý provoz na několik hodin v době špičky párkrát v roce se energetickým hráčům na trhu nerentuje. A válka na Ukrajině, jež způsobila velké výkyvy cen zemního plynu na trhu, plány koaliční vlády v Berlíně dále komplikuje. 

Habeck nyní slibuje, že zvýší intenzitu debaty o výstavbě záložních elektráren se zúčastněnými stranami v oblasti energetiky, průmyslu a vědy. Nicméně nic konkrétního není o tomto plánu známo, dodal Handelsblatt.

Nezbytnost záložních výrobních kapacit se na německém trhu ukázala před Vánocemi, když se ve dnech mezi 9. a 13. prosincem větrné turbíny ani fotovoltaické systémy prakticky nepodílely na výrobě elektřiny. Většinu poptávky musely krýt tradiční zdroje – jaderné, uhelné, plynové. I proto musí Německo vyřešit alternativu poté, co odpojí zbytek jaderných a uhelných bloků. 

Ředitelka Federálního sdružení energetického a vodního průmyslu (BDEW) Kerstin Andreaeová varovala, že energetický sektor musí mít jasný plán pro design trhu s elektřinou, aby společnosti mohly přijmout příslušná investiční rozhodnutí. Také plynárenský sektor požaduje po německé vládě plán, jak to bude s podporou zemního plynu vypadat v následujících letech. 

Šéfka BDEW dodala, že proces schválení a výstavby nové elektrárny zabere až sedm let. Hrozí tak, že po roce 2030, kdy se podle Habecka uzavřou i poslední uhelné elektrárny v zemi, nebude mít největší evropská ekonomika dostatek záložních zdrojů pro výrobu elektrické energie. 

Text: František Novák
Foto: Terminál na zkapalněný zemní plyn v dolnosaském Wilhelmshavenu, který byl uveden do provozu na konci roku 2022. Ra Boe / Wikipedia, CC BY-SA 3.0 DE <hcreativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/de/deed.en>, via Wikimedia Commons
Zdroj: handelsblatt.com

Článek vyšel s laskavým svolením týdeníku Hrot.