Na zavlažovací předplatné nejsou zemědělci ještě nastavení, říká Pavel König

12. 3. 2023  |  Filip Broz
Zavlažovací systém na vinici

Inženýr Oldřich Novák v roce 2018 přemýšlel, jak zalévat svá rajčata v poděbradském skleníku, když žije v Německu. Na hackatonu Českých Radiokomunikací se potkal s obchodním manažerem Pavlem Königem a postupně spolu vyvinuli digitální řešení, které pomáhá efektivně a na dálku zavlažovat ve městech i na farmách.

“Díky sledování vlhkosti půdy a preciznímu řízení zalévání můžeme například na začátku sezóny ušetřit i 60 % vody, což nám umožní naopak během letního sucha zalévat více a tím udržet kvalitu zeleně,” popisuje v rozhovoru Pavel König, co jejich řídící jednotka dokáže.

Automatické zavlažování řízené na dálku. To zní jako něco, co už tu s námi je desítky let. Vám se ale s kolegou Oldřichem Novákem podařilo posunout tento produkt dále, na co jste přišli?

Ano, přestože se zavlažuje desítky, spíše teda stovky let, pořád je v tomto oboru málo automatizace. K dálkově řízenému zavlažování potřebujete určité předpoklady, zejména musí být napojené na internet. K tomu většina zavlažovacích firem využívá Wi-Fi. Zasíťování Wi-Fi ale není všude možné a vhodné, třeba na velkých zemědělských plochách. My v naší jednotce místo Wi-Fi využíváme síť IoT (zkratka pro anglický termín “internet of things”, nebo-li internet věcí), která je ideální pro nízkoenergetická zařízení na baterii a přitom umožňuje připojení na internet. Jsme schopni naši jednotku napojit v podstatě kdekoli na jakýkoli ventil a celou zavlažovací síť díky tomu řídit na dálku.

Jak dlouho vlastně PlantControl funguje?

S kolegy jsme se potkali na hackatonu Českých Radiokomunikací v roce 2018, udělali jsme tam základní výpočet, model a s projektem jsme vyhráli. Řešení jsme pak jen lehce rozvíjeli s naší neziskovkou NVIAS, kde jsme primárně testovali vhodné IoT sítě, které se v tu dobu začaly rozvíjet. Další velký pokrok jsme ale udělali v roce 2020 na hackatonu Nakopni Prahu. Postavili jsme robustní řešení platformy i hardwaru a získali pilotního zákazníka – Prahu 2. Na stejné akci jsme navázali spolupráci s naším nynějším partnerem CleverFarm. Dneska už je naše řešení opravdu spolehlivé.

Kdo jsou vaši největší zákazníci?

Na začátku jsme se soustředili na zavlažování městské zeleně. Řešení bylo vymyšlené tak, aby bylo kompatibilní se zavlažovacími ventily, které se používají  například na zalévání trávníků. Když jsme se pak rozhlíželi, kde ještě bychom mohli jednotku nabídnout, zjistili jsme, že ji lze napojit i na velké ventily používané v průmyslovém zemědělství, čímž se nám otevřel úplně nový trh.

Závlaha sadů je v Německu běžná

Liší se pro vás ty segmenty i něčím jiným, než typem používaných ventilů?

Zemědělství je velmi náročný segment z hlediska délky prodeje. Pro zemědělské podniky je zavlažování opravdu kritická komponenta podnikání, je tam tedy dlouhý proces přesvědčování, že naše řešení je spolehlivé. Nicméně je tam velký potenciál. V Německu už jsou pod závlahou i všechny sady, u nás je to zatím zřídka, ale věříme, že se to bude posouvat. A všechny tyto velké závlahové systémy používané v Evropě jsou kompatibilní s naší jednotkou. V podstatě jsme schopní k nim přijít, přestřihnout dva dráty a začít celé zavlažování ovládat digitálně na dálku.

Máte už mezi velkozemědělci konkrétní zákazníky?

V Německu máme pilotní projekt s partnerskou firmou Irriport z Frankufurtu nad Mohanem. Pokud se naše řešení osvědčí, počítá s námi Irriport pro desítky svých klientů.

Zakázky máte ale i v Česku, kde třeba se díky vám zavlažuje?

Nyní máme v Česku v provozu 70 jednotek. V Praze naše stanice fungují v parku Bratří Čapků, Riegrových sadech nebo v Komenského sadech. Velkou radost jsme měli, že jsme se loni dohodli s naším domovským městem Plzeň, kde řídíme zavlažování celého Sadového okruhu. Zajímavý zákazník je také golfový park Na Vrších u Hradce Králové. V zahraničí jsme ve fázi vyjednávání pilotů ve Francii a Itálii. 

Jak velký máte tým?

Zatím je nás pět, ale nikdo z nás to nedělá na plný úvazek. Nyní intenzivně hledáme startupové financování, abychom mohli tým rozšířit a začít budovat stabilní firmu. Obcházíme investory a snažíme se, aby se o nás více vědělo. I to byl důvod proč jsme šli do ClimateAcceleratoru.

Jak se vám dařilo v ClimateAcceleratoru?

Dokončili jsme první fázi a dostali jsme hodně impulsů k zamyšlení. Určitě jsme začali přemýšlet nad tím, jak nastavit v PlantControl různé procesy, aby začal fungovat jako standardní firma. Z kapacitních důvodů jsme do další fáze nešli, ale komunita i mentoři byli skvělí a určitě budeme do budoucna přemýšlet o pokračování.

Závlaháři si to zatím chtějí kontrolovat

Jakým způsobem tedy zajišťujete, aby bylo zavlažování opravdu efektivní? 

Do platformy jsou integrovaná data z meteostanic. V současné fázi si uživatelé sami modifikují zavlažovací cyklus na základě předpovědi počasí a vlastní zkušenosti. Naším cílem je zavlažování více automatizovat a nechat rozhodovat naši platformu, ale zatím ty závlaháři ještě lépe cítí, když to mají pod kontrolou. 

Co je pro vás daším krokem k tomuto cíli?

Loni jsme vyvinuli FlowMeter, který dokáže sledovat průtok vody i u zákazníků, kde ta data nejsou k dispozici. To bude klíčové u zemědělských zákazníků, budou mít jistotu, zda voda teče nebo neteče.  Z hlediska produktu letos také chceme spustit mobilní aplikaci. 

Partnerská CleverFarm má také senzory vlhkosti v půdě. Zjistili jsme, že díky sledování těchto dat a precizního řízení závlahy jsme na začátku sezony ušetřili 60 % vody, což nám umožnilo naopak během letního sucha využít více vody a tím udržet kvalitu zeleně. Obecně senzory vlhkosti ukazují, že se v současné době spíše přezavlažuje.

Je u čidel na veřejných místech problém s vandalismem?

Čidla jako taková jsou zakopaná v zemi a řídící jednotky v šachtě nebo v boxu u ventilů, s vandalismem se spíše potýkají přímo provozovatelé té závlahové infrastruktury. A tam zase vzniklý defekt může pomoci identifikovat naše řídící jednotka. Letos plánujeme integraci vodohospodářských dat o průtoku, abychom byli schopni upozornit, pokud se průtok neúměrně zvýší.

Vaše platforma tedy umožňuje šetrněji hospodařit s vodou. Řešíte otázku udržitelnosti i v jiných ohledech vašeho podnikání?

Řešíme a je to velká výzva. Naše jednotky vyrábíme v Čechách, nicméně všechny komponenty se nakupují z Číny, takže to už je první otazník. Ta jednotka je zatím modulární, což je výhodné ve fázi vývoje, nicméně teď by pro nás bylo výhodnější dělat odolnější nemodulární jednotky. Také bychom po vzoru cirkulární ekonomiky chtěli poskytovat zákazníkům kompletní předplatné a starat se o průběžné repase i následnou likvidaci. Nicméně, zemědělští zákazníci na to ještě nejsou vůbec nastavení, u měst je to trochu lepší, ale zatím vnímají jako výhodnější si také jednotky kupovat. Je to asi také o výchově a vysvětlování zákazníkům.

Vaše zařízení funguje na baterie. Jak řešíte jejich ne-udržitelnost?

My využíváme nenabíjecí baterie, ty nabíjecí nejsou pro naše využití vhodné. Původně byla životnost baterie zamýšlená na dva roky, ale nyní se ukazuje, že spolehlivě vydrží jednu sezonu. Po sezoně stejně zařízení revidujeme, takže spolu s tím vyměníme i baterii. Z hlediska udržitelnosti se chceme hlavně zaměřit na zvýšení efektivity řídící jednotky a tím prodloužit životnost baterií.

Text: Jolana Kubátová
Foto: PlantControl