V rámci seriálu Ecoisty “V zrcadle AI” jsme hovořili s expertkou na IT vzdělávání Martinou Dubcovou z firmy Pumpedu – o zdravé skepsi ajťáků (třeba vůči elektromobilitě), o jejich flexibilitě i o tom, jak se překládá mezi lidskou řečí a řečí dat.

Co Vás jako CEO vzdělávací společnosti nejvíce baví na komunitě lidí, kteří se obvykle vyjadřují řečí nul a jedniček?

Jejich upřímnost, přímočarost, inteligence, konstruktivní myšlení, logika.

Jak podle vás dnes IT lidé přemýšlejí o udržitelnosti a cirkularitě? Setkáváte se spíš s nadšením, nebo s pochybnostmi? 

Z pohledu trendů i diskusí mezi IT profesionály dnes vidím směs nadšení a pragmatismu, někdy i zdravého skepticismu. Například u elektroaut je v IT komunitě mnohem víc skepticismu než nadšení. Lidé se neobracejí proti myšlence elektromobility, ale chtějí důkaz, že celý cyklus od výroby po likvidaci je skutečně udržitelný. Výroba a likvidace baterií má obrovskou ekologickou stopu. Dokud to ajťáci neuvidí v číslech, berou elektroauta spíš jako přechodné řešení než budoucnost.

Kde vidíte největší příležitosti, aby IT sektor šetřil energii a zdroje a přitom zůstal výkonný a inovativní?

IT pomáhá šetřit zdroje pomocí digitalizace a chytré infrastruktury, např. IoT senzory ve výrobě či budovách šetří energii, chytrá logistika snižuje emise. IT sektor je motorem inovací, protože propojuje technologie, data a lidskou kreativitu do řešení, která mění způsob, jakým pracujeme, učíme se i žijeme.

Data dnes rostou obrovským tempem – co je podle vás nejudržitelnější cesta, jak s nimi pracovat a nezahltit planetu ani lidi?

To je výborná otázka, přesně ta, kterou by si dnes měl klást každý, kdo s daty pracuje. Mnoho firem sbírá všechna možná data, „co by se jednou mohla hodit“.

Pak mají velké náklady na datová úložiště a tráví hodně času tříděním dat. Pokud by se sbírala pouze data, co ihned dokážeme využít, sníží se náklady na úložiště, spotřebuje se méně energie a je snazší analýza. Pokud lidé umí data interpretovat, nepotřebují jich miliony – stačí kvalitní, relevantní výběr.

Jak IT profesionálové, které školíte, vnímají umělou inteligenci? Berou ji jako příležitost, hrozbu, nebo obojí?

Většina IT profesionálů vidí v AI příležitost. IT lidé mají rádi nástroje, které šetří čas a řeší za ně rutinu, proto si s AI hrají a testují, co všechno pro ně dokáže udělat, jak jim ušetří práci. Na druhou stranu kyberbezpečnostní experti zmiňují riziko zneužití AI. Vytváření sofistikovaných deepfake videí, generování phishingu, automatizace útoků, řeší se ochrana dat, která se do AI systémů zadávají. Umělá inteligence je nástroj, který může pomáhat, ale i škodit. Záleží na uživateli, jak ji chce používat. 

Co by mohlo podle vás nejvíc pomoci k tomu, aby se udržitelnost stala přirozenou součástí práce IT lidí? Vzdělávání, příklady z praxe, nebo třeba tlak klientů a regulací?

IT profesionálové mají jednu společnou vlastnost, silnou potřebu, aby jejich práce dávala smysl. Pokud budou regulace tlačit k udržitelnosti jen formálně, bez logiky a reálného dopadu, IT komunita to spíše odmítne. Ajťáci velmi rychle poznají, když něco nedává technicky ani ekonomicky smysl. Na druhou stranu, když se ukáže, že udržitelnost může mít i byznysovou a technologickou logiku, že přináší úsporu zdrojů, vyšší efektivitu a lepší výkon, dokážou se do ní naplno opřít. IT lidé jsou zvyklí hledat chytrá řešení a optimalizovat.

Když vidí jasný cíl a rozumné argumenty, dokážou vymyslet doslova „perpetuum mobile“. Systém, který funguje chytře, úsporně a dlouhodobě.

Když se podíváte na IT komunitu jako celek? V čem vidíte její největší sílu a kde naopak slabiny?

Největší sílu IT komunity vidím v její schopnosti neustále se učit a přizpůsobovat se změnám. IT profesionálové mají přirozenou zvídavost, chuť objevovat nové technologie a posouvat hranice možného. Díky tomu dokážou velmi rychle reagovat na trendy i krizové situace a nacházet inovativní řešení tam, kde ostatní teprve hledají cestu.

Na druhé straně bývá slabinou právě to, že hluboké technologické znalosti často nejsou doprovázené dostatečnou schopností tyto myšlenky srozumitelně komunikovat směrem k běžným uživatelům nebo byznysovým týmům. Chybí jim jazyk, který by propojil svět technologií se světem lidí. A přitom právě tato dovednost, umět jednoduše vysvětlit složité věci, bude v budoucnosti jednou z nejcennějších.

Jaké hlavní výzvy podle vás IT sektor čekají v dalších letech a co by měli IT profesionálové dělat už teď, aby na ně byli připraveni?

IT sektor čeká v příštích letech několik zásadních výzev. Tou první je zvládnutí obrovského tempa technologických změn – především v oblasti umělé inteligence, automatizace a bezpečnosti. Další výzvou bude udržitelnost – tedy jak vyvíjet a provozovat systémy, které jsou výkonné, ale zároveň šetří energii a zdroje. Zásadní roli zde sehraje optimalizace infrastruktury, efektivní práce s daty a přechod na zelenější technologie. 

Neméně důležitá je i lidská stránka a rozvoj měkkých dovedností, empatie a schopnosti komunikovat napříč týmy. IT už dávno není izolovaný svět techniků; dnes je to partner byznysu. Pokud chtějí být IT profesionálové připraveni, měli by investovat do celoživotního vzdělávání – nejen technického, ale i osobnostního. Učit se spolupracovat, komunikovat, přemýšlet v souvislostech. Právě tahle kombinace technické odbornosti a lidského přístupu bude v budoucnosti tím, co odliší špičkové odborníky od průměru.

Jak se podle vás pojí kybernetická bezpečnost s udržitelností? Může dobře zabezpečené IT pomoci i k efektivnějšímu a šetrnějšímu fungování firem?

Kybernetická bezpečnost a udržitelnost mají společný cíl – chránit zdroje. Jen v jednom případě jde o zdroje digitální, v tom druhém o zdroje přírodní. Když se na kyberbezpečnost podíváme z širší perspektivy, jde vlastně o princip odpovědného zacházení s technologiemi, tedy přesně o to, o co usiluje i udržitelnost.

Foto: Martina Dubcová