Vystudovaná chemička Katarína Hrivňáková je jednou z nejaktivnějších odbornic na problematiku non-toxic domácnosti na česko-slovenské scéně. S kolegyní Evou Budinskou buduje značku přírodní kosmetiky Alchymistky a o své znalosti se ochotně dělí i se zájemci z řad konkurenčních firem.  “Moje snaha je donést tu filozofii co největšímu množství lidí a to jeden člověk nemá šanci zvládnout,” vysvětluje v rozhovoru pro Ecoistu. 

Vystudovaná chemička bojuje proti chemikáliím v domácnosti. Jak se to stalo? 

Protože jsem studovala chemii, tak vím, že chemie je dobrý sluha, ale zlý pán. Stejně jako u jiných věcí nám škodí její nadužívání. Ten největší aha moment jsem zažila, když jsem ležela v nemocnici jako rizikově těhotná a leželo nás tam společně pět spolužaček z mého ročníku na chemické fakultě. Z jednoho výzkumu také vzešlo poznání, že nejvíce onkologických onemocnění na univerzitách měli lektoři z chemické fakulty. Já miluju práci v laboratoři, ale vidím, kolik škodlivých, často karcinogenních látek musíte používat. O mnoha účincích látek se dozvídáme až časem. Když jsem začínala, tak jsme třeba běžně používali azbestové síťky. 

Jak jste vaše zjištění postupně zapracovala do vaší každodennosti?

Já jsem nikdy neměla ekzém nebo jiné zdravotní problémy, na tu netoxickou cestu jsem se dostala jen svým poznáním. Nedávno jsem si na dovolenou zapomněla svojí zubní pastu a tak jsem použila běžnou pastu. Hned po prvním použití se mi udělaly v puse afty. Ve složení jsem pak našla dráždivé tenzidy.

Čím déle se člověk vyhybá těmto dráždivým látkám, tím je vůči nim citlivější, že? 

Ano, hodně lidí vám bude oponovat, že dokud jsem nebyla na této cestě, tak mi nic nebylo a najednou mi je všechno. Tělo se totiž těm malým každodenním dávkám škodlivých chemických látek přizpůsobí, zvykne si a nedává nám okamžitý signál. Pokud je přestaneme používat, organismus se postupně vyčistí a je vůči dráždivým látkám přirozeně vnímavější. 

Kdybyste měla označit jednu látku, která je v domácnostech častá a přitom má prokázané vysoce negativní účinky na zdraví či přírodu, která by to byla?

Například kyselina fosforečná, která se velmi běžně vyskytuje v čističích. Nebo přípravky s žíravým hydroxidem sodným na čištění mastných skrvn a připálenin. Často jsou v rozprašovačích a dostávají se tak snadno člověku do těla, pokud nepoužívá rukavice, respirátory a ochranné brýle. Představte si, že profesionální uklízečky toto dýchají několik hodin denně několik let.

Jaké mohou mít tyto látky důsledky na zdraví?

Samozřejmě poškození pokožky, respirační problémy, vysychání sliznic. Narušení hormonálního systému, plodnosti, nemožnost donosit zdravé dítě. Ani se nemusíme bavit o vážných onemocněních typu rakovina, stačí žít s astmatem či alergií a vaše kvalita života se dostane úplně jinam. Lidé často pracují na místech, kde jsou vystavení enormnímu množství chemických látek a nemohou to moc ovlivnit. O to je důležitější si vlastní domov zařídit tak, aby tam nebezpečných chemikálií bylo co nejméně. 

Máte nějaký svůj oblíbený non-toxic lifehack? V čem vám tento přístup usnadnil život?

Každopádně to, že nemusíte používat sto věcí. Ušetří to prostor v koupelně, stačí vám jeden, dva přípravky a kolem dlouhých regálů v drogerii můžete s lehkostí projít. Dostáváte v tom svobodu.

Sama už se snažím v domácnosti využívat jen netoxické produkty. S čím ale stále bojuji je plíseň v koupelně. Jde si netoxicky poradit i s takovým oříškem?

Napadá mě peroxid vodíku, který by měl být vysokoprocentní, ale ten se i špatně shání, protože je to silná žíravina. Tam kde jsou děti, bych to vůbec nepoužívala. Snažím se na tyto věci používat perkarbonát sodný. Nechám to působit, potom horkou vodou a fyzicky kartáčkem vyčistit. 

Je nějaký produkt, u kterého stále čekáte na uspokojivou netoxickou variantu? 

Myslím si, že mnoho spotřebitelů by ocenilo, a bude to směšné, netoxickou pěnu do koupele pro děti. Děti to milují, ale když se podíváte na složení, chcete plakat. Velmi bych ocenila i non-toxic barvy na obličej pro děti. 

Mám pocit, že většina stoupenců této filozofie se rekrutuje z čerstvých matek. Pozorujete to také?

Ano a je to pochopitelné. Vždyť nesete zodpovednost za nového, bezbranného člověka, který bude mít jen to, co mu dáte. A já mám radost, protože tam to začíná. Ty děti pravděpodobně nebudou mít potřebu svůj životní styl měnit, budou tak žít dál. 

Pozorujete, že se z netoxické domácnosti stává trend? 

Ano, ten trend stoupá, pomalu, ale neustále. Britská studie z roku 2021 zjistila, že 35 % zákazníků nakupuje více prostředků šetrných k životnímu prostředí než o rok dříve. A skoro třetina zpovídaných akceptuje u těchto výrobků vyšší cenu oproti běžným prostředkům. Klíčové jsou v tom non-toxic trendu produkty do domácnosti, praní, čištění. Velký vliv mají influenceři. Pokud například zveřejní konkrétní produkty, ty se v obchodech rychle vyprodají.

Na druhou stranu, asi se také setkáváte s lidmi, kteří tvrdí, že to “moc řešíte”. Co by mohlo k přechodu na non toxic motivovat v podstatě zdravého člověka, který k tomu nemá vztah? Bude žít déle?

Může ho motivovat náš rozhovor, zjištění státních orgánů o škodlivosti látek a podobně. Jediná cesta pro takového člověka je edukace. Stejně je to s kouřením nebo s alkoholem. Každý ví, že to škodí, ale je na každém, aby se rozhodl ty látky využívat. Každý má rozum a svobodnou vůli. Já nechci nikomu vnucovat svůj názor, ani ho strašit. Ale chci, aby všichni měli ty informace, znali přínosy i rizika přípravků a na základě nich se mohli rozhodnout. 

Právě edukaci a poradenství v rámci tématu non-toxic věnujete mnoho času. Co vše během pracovního týdne stíháte?

Já se teď plně věnuji naší firmě Alchymistky, donedávna jsem ještě k tomu pracovala v laboratoři, ale to už nebylo časově zvladatelné. Druhá má hlavní činnost je poradenství. Obrací se na mě i výrobci kosmetiky, kteří třeba zvažují posun na non-toxic cestu. Mohla bych si říct, že mám firmu a nebudu si budovat konkurenci, ale já to tak nevnímám. Moje snaha je donést tu filozofii co největšímu množství lidí a to jeden člověk nemá šanci zvládnout. Vznikají různé firmy, které si tu filozofii vzaly za svou a já jim ráda postkytnu své znalosti. Radím také specializovaným e-shopům s konkrétními látkami či výrobky a také jednotlivcům, ať už v reakcích na blogové příspěvky nebo ve facebookové skupině Svět non-toxic. 

A potom vlastní rozvoj. Hodně studuji látky, evropskou legislativu. Pokud se například sníží povolená koncentrace některé látky, už je to pro mě signál, že ta látka není v pořádku. 

Jak se vlastně liší netoxické a ekologické produkty? 

Ty pojmy se překrývají, ale ne vždy výrobek splňuje oba. Můžeme mít krásný non-toxic krém, který se v přírodě určitě rozloží. Ale zabalíme ho do plastu. A už můžeme povědět, že není ekologický. Ne vše můžete ekologicky zabalit, to je často problém a ohledně ekologičnosti různých obalů se také vedou diskuze.

Pojmy “non toxic” či “netoxické” nejsou zákonem či vyhláškou nijak definované, regulované. Sledujete, že je prodejci zneužívají?

Z legislativního pohledu je každý výrobek, který se dostane na trh, non-toxic. Někdo ho schválil. Naše nezisková organizace se snaží upozorňovat, že nejde jen o ne-toxicitu výrobku. Jde i o vztahy mezi lidmi. Ty výrobky někdo vyrábí, třeba naše teta nebo náš soused, a ten je atakovaný chemickými látkami každý den. Pokud začneme těchto látek používat míň, pomůžeme nepřímo i těmto zaměstnancům.

Plánuje se nějaká legislativní definice tohoto pojmu či nějaký certifikát? 

Ano, na evropské úrovni je snaha vyčistit některé věci, ale přesto to tak snadno nepůjde. Existují různé certifikáty, podle kterých se může uživatel orientovat, to je podle mě dobrá cesta. I my jsme o vlastním certifikátu víckrát uvažovali. Ale nyní se soustředíme na edukační projekty. 

Co plánujete?

Spolu s další neziskovkou Svět non toxic jsme získali grant na proškolení 30 lidí v tématu non-toxic. Brzy budeme hledat účastníky, které čeká bezplatné online školení s odborníky zakončené jejich vlastním projektem. Jako další projekt chystáme osvětovou kampaň. V ní představíme několik tváří non-toxic způsobu života a s tím pestrost s jakou jde k tématu přistoupit. Nakonec by z toho mohlo vzniknout Centrum netoxického života. Zkrátka, snažíme se o edukaci, ale odspoda, aby se každý svobodně rozhodl, jaká je jeho cesta.

Foto: Alchymistka