Veolia a Prague City Golf uspořádaly v krásném prostředí vinořského golfového areálu seminář o udržitelném zavlažování recyklovanou vodou. Odborníci nejen ze segmentu vodárenství nechali zúčastněné nahlédnout do budoucnosti nakládání s odpadní vodou. 

Martin Srb z Pražských vodovodů a kanalizací svou přednáškou „Recyklace odpadních vod je cestou pro udržitelnost“ uvedl obecenstvo do problematiky nakládání se zdroji vody zdůrazněním faktu, že voda je jenom jedna, nikam nemizí ani se netvoří, nemůžeme ji vyrobit a jako lidstvo si jí půjčujeme z koloběhu vody. Cílem recyklace odpadní vody v moderním vodárenství je pak koloběhu zavést cirkulární prvky všude, kde je to možné. Jde třeba o interní recyklaci v průmyslových podnicích a municipalitách.

Sucho v Česku

Hlavním důvodem pro recyklaci vody je podle Martina Srba klimatická změna a její důsledek sucho, které je a bude. Podle OSN znamená oteplení planety o jeden stupeň úbytek obnovitelných vodních zdrojů o 20 %. Sucho je tedy problémem, nejenom v Africe nebo jižní Evropě, ale i v Česku, které je specifické v tom, že leží na rozvodí Evropy, kde voda vlastně jen naprší, ale nepřitéká velkými řekami.

Recyklace vody začíná tam, kde končí klasické čištění odpadních vod. Technologie čištění odpovídá účelu využití vody, důležité je například odstranění zbytkových organických látek a částic, patogenních organismů a mikropolutantů – to platí pro případ, kdy je voda určena k přímé spotřebě a využití v potravinářském průmyslu.

Příkladem moderní čistící technologie je projekt Wider Uptake, realizovaný v Česku na VŠCHT Praha, ČVUT a PVS. Jde o kombinaci membránové filtrace a UV dezinfekce a voda slouží například k zavlažování parkových rostlin. Martin Srb se dotkl i otázky, co může udělat pro dobré zacházení s vodou běžný člověk a zmínil například využití srážkové vody k zalévání zahrady, využití šedé vody ze sprch a umyvadel, šetrné vypouštění vody do kanalizace bez větších částic (nevylévat do ní tuky, léky a chemikálie).

Chytrý přístup

Profesor Petr Sklenička z České zemědělské univerzity ve svém vystoupení nazvaném „Jsou závlahy základním prvkem adaptace zemědělské krajiny?“ představil pilotní projekty zaměřené na tvorbu „chytré krajiny“, schopné se lépe vyrovnat s klimatickou změnou a nedostatkem vody. Tempo adaptačních opatření výrazně zaostává za rychlostí klimatické změny, odborníci proto pracují na pilotních projektech zaměřených na zemědělské a další typy krajiny. Cílem je zkoumat extrémy typu velká sucha nebo naopak povodně.

Příkladem chytré zemědělské krajiny je projekt Amálie, kde jsou na 500 hektarech umístěny desítky monitorovacích přístrojů, k čistění vody jsou využívány umělé mokřady a závlaha probíhá z místních zdrojů vody z retenčních tůní. Projekt zaměřený na urbanizovanou krajinu je možné vidět v kampusu v pražském Suchdole, jde o vertikální mokřady na vnějších stěnách budov a zelené střechy.

Legislativní džungle

Vilém Žák ze SOVAK ČR se ve své přednášce zaměřil na téma „Recyklace a možnosti nakládání s vodami dle zákona o vodách“. Legislativa problematiku řeší ve Směrnici o čištění městských odpadních vod a vodním zákonem, který „zná“ jen dva zdroje vody – povrchovou a podzemní.

EU tlačí na využití vyčištěné odpadní vody v zemědělství již vydaným Nařízením Evropského parlamentu a Rady 2020/741 o minimálních požadavcích na opětovné využití vody. Česko aktuálně podporuje využití vyčištěné odpadní vody v průmyslu a pro environmentální aplikace.

Co je vlastně vyčištěná odpadní voda? S vyčištěnou odpadní vodou není definováno jiné nakládání než její vypouštění, je tedy třeba změnit legislativu a pravidla. Co se podle Viléma Žáka musí změnit? Je třeba stanovit parametry vyčištěné odpadní vody a stanovit oblasti pro její využití. Nejtěžším úkolem je pochopitelně vybudování infastruktury pro samotné nakládání s vyčištěnou odpadní vodou.

Foto: Veolia