Šimonu Michalčíkovi je 26 let a z vysoké školy ve Skotsku řídí českou odnož neziskovky Plant-for-the-Planet, kterou v 15 letech založil. Inspiroval jej apel k boji za lepší svět, který viděl v Avatarovi a dalších filmech. Organizuje výsadbu stromů v odlehlé africké oblasti, kde obnovuje původní porosty. Český les v Ghaně už má 70 tisíc stromů, cílem je vysadit milion dřevin. „Věřím, že velkou sílu mají také příběhy. Ale ne ty vyprávěné depresivně, ty jen berou lidem vítr z plachet. Proaktivní přístup lidí vyvoláme skrze reálně optimistické příběhy,“ je přesvědčen Michalčík. 

Jako kluk byl spíše zavřený doma. V ostravském bytě trávil hodně času o samotě, jen s filmy, seriály a knihami. Nešlo o žádné ekologické tituly, prostě měl rád příběhy. V roce 2009 se do českých kin dostal film Avatar, čímž se pro Šimona Michalčíka, zakladatele české odnože neziskovky Plant-for-the-Planet, všechno změnilo. Bylo mu tehdy 11 let. „Miloval jsem sci-fi, tak jsem na Avatara šel. Samozřejmě ten film má naprosto jednoznačné environmentální poselství – zasáhla mě ta silná scéna, kdy obrovitánský starý strom, který pro místní kmeny tolik znamená, jde k zemi. Kvůli své chamtivosti lidé drancují životní prostředí krásné planety. Úplně mi to tenkrát rvalo srdce,“ vzpomíná dnes šestadvacetiletý Michalčík, během hovoru z telefonního boxu na Univerzitě v Edinburghu, kde studuje magisterský obor Narrative Futures. Tento obor zkoumá, jak interpretovat ekologii pomocí příběhů. 

Avatar tehdy zažehl Šimonovu vášeň pro tematiku životního prostředí, a tak od dvanácti let začal dobrovolničit na různých ekologických akcích, například na festivalu Ekofilm v Ostravě. Coby dětský moderátor uváděl environmentální dokumenty a především, začínal se v tématu udržitelnosti čím dál více orientovat. „Uváděl jsem dokumenty o globálním oteplování, dnes se tomu říká klimatická krize. Nejvíc se mnou pohnulo, když jsem uváděl pozdější vítězný film s názvem Vy už tady nebudete – ale my stále ano!,“ říká Michalčík. Film tvoří příběhy dětí, které se rozhodly už dále nespoléhat na dospělé. Sázejí stromy, hovoří na konferencích i na mezinárodních sympoziích. Jedním z těch dětí byl Felix Finkbeiner z Německa, který je dnes známým environmentálním aktivistou. V devíti letech začal sázet stromy jako ochranu proti globálnímu oteplování, rozhodl se zasadit jich bilion a založil neziskovku Plant-for-the-Planet, tedy Sázejme pro planetu. 

Šimon na festivalu film uvedl, sedl si do publika a díval se také. „Příběh Felixe mě úplně fascinoval. Ze sálu jsem odešel odhodlaný a s myšlenkou: O. K., napíšu Felixovi a přidám se k nim. Nevím, jestli odepsal přímo Felix, ale někdo z Plant-for-the-Planet mi odpověděl, že v Česku pobočku nemají. A já na to: Dobře, tak mi řekněte, co mám dělat, a já to tady nějak založím,“ vzpomíná Michalčík.  

Začali se vzděláváním českých dětí

Ve svých patnácti letech měl, jak sám říká, strašně moc energie. Samozřejmě nemohl v tak mladém věku založit oficiální organizaci, takže Plant-for-the-Planet Česko fungovala spíše jako skupina dobrovolníků. Ale díky svému přebytku energie se do práce pustil s velkou vervou, bez hranic a s přístupem, že všechno jde. „Hned na začátku bylo klíčové mobilizovat a nadchnout několik spolužáků a lidí na škole, kteří o toto témata měli také zájem. Vytvořili jsme tým. Začali jsme každý rok organizovat akademie o klimatické spravedlnosti,“ pokračuje Michalčík. 

Německá základna Plant-for-the-Planet jim dodala materiály a mentoring. Akademie spočívaly v tom, že pro děti ze základních škol připravili celodenní program a několik workshopů, v nichž rozvíjeli znalosti dětí ohledně klimatické krize a klimatické spravedlnosti. Na konci akce vždy symbolicky vysadili několik stromů, aby se to jako zážitek zarylo školákům do paměti. „Hlavní myšlenka, na které to stálo a stojí, je, že vy dospělí nic neděláte, tak my, děti, to vezmeme do svých rukou,“ připomíná Michalčík.  

Michala Horáčka oslovil na ulici

Zhruba v době, kdy tehdy devatenáctiletý Michalčík maturoval, probíhala, probíhala prezidentská kampaň a tehdejší kandidát na hlavu státu Michal Horáček vedl v Ostravě besedu. Po jejím skončení za ním Šimon Michalčík nadšeně zašel, odchytl si Horáčka přímo na ulici. „A jak jsem měl tu přehršel energie, začal jsem do něj hustit o klimatické krizi, o stromech, o lesích, o tom, jak to děti berou do svých rukou a že prostě musíme začít něco dělat. A že potřebuju jeho podporu, aby se naše hnutí mohlo rozrůst do celého Česka a nezůstalo to jenom v Ostravě a také, aby to bylo více seriózní. Naprosto to pana Horáčka nadchlo,“ vypráví Michalčík. 

Společně se jim podařilo najít dárce a založit nadaci Plant-for-the-Planet Czech Republic. Tím pádem už projekt nemusel běžet na dobrovolnické bázi, ale Michalčík se mohl zaměstnat na částečný úvazek. „Začali jsme organizovat vzdělávací akce o sázení stromů v Praze, Brně a dalších městech. Problém ale byl, že jsme neměli žádný konkrétní, větší projekt. Sázeli jsme tak nějak sem a tam,“ říká Michalčík. 

Důležité podle Michalčíka také je, že Plant-for-the-Planet obnovuje lesy, nikoli jen sází stromy. „Je to velký rozdíl. Věnujeme se obnově lesů, to znamená, že se nejedná o žádné monokultury, které by mohly poškodit ekosystém. Naopak jedná se o obnovu ekosystému, tedy lesa, který v daném místě dříve byl a dnes z nějakého důvodu není, třeba kvůli suchu nebo kácení. Protože pokud obnovíte les v místech, kde dříve byl a dařilo se mu, je velká šance, že i vámi vysázené stromy se v dané lokalitě uchytí,“ vysvětluje Michalčík. 

Z Česka se rozšířili do Ghany

V době, kdy Šimon Michalčík zakládal nadaci Plant-for-the-Planet v Česku, velmi podobný příběh probíhal i v africké Ghaně, která trpí deforestací, tedy odlesňováním. Šimona kontaktoval ghanský chlapec Mohammed Rabiu Dannakabu, který ve své domovině rozjížděl stejnou iniciativu, jako Šimon v Česku. „Ghanu sužují sucha, záplavy, požáry a vlny veder. Mohammed se rozhodl, že bude obnovovat tamní lesy, a spojil se s místní komunitou. Jde o vesnici Banpewa s asi šesti stovkami obyvatel, která leží v místě, kde je odlesnění snad nejzávažnější v celé Ghaně,“ podotýká Michalčík. Společně s místními vesničany, a především jejich stařešinami, kteří ještě les pamatují, založili Plant-for-the-Planet Ghana a spojili ji s českou odnoží této neziskovky. Konečně měl Šimon a jeho tým místo, které bylo pro obnovu lesů vhodné a trvalé. Nazývají jej pracovně Český les. 

„Vůbec nevadí, že je to v Ghaně. Klimatická krize nezná hranice, následky deforestace v Africe se týkají nás Čechů úplně stejně jako Afričanů nebo kohokoliv jiného na světě,“ pokračuje Michalčík.      A tak začali české dárce směrovat do Českého lesa v Ghaně. 

Nyní čítá ghanský Český les 70 tisíc stromů, většina je již zasazena do země, do míst, kde i dříve rostly dřeviny, a dalších 70 tisíc už roste v lesní školce na příští sázecí sezónu. Plant-for-the-Planet Ghana      si dává záležet na druhové různorodosti, sázejí původní druhy, například baobaby. „Jsou to stromy, které mají v tom regionu dlouholetou tradici, ovšem nejsou důležité jenom pro přírodu, ale pomůžou i místním lidem. Sázíme například i mango, kešu nebo strom shea (máslovník africký, pozn. red.), které nesou úrodu. Například kešu už letos začaly plodit a doufáme, že u manga to přijde brzy také. Ze stromu shea se vyrábí bambucké máslo. Snažíme se zaměřovat hlavně na ženy z té komunity, mají velký zájem mít nezávislý, udržitelný příjem,“ přibližuje Michalčík. 

Cílem je sbírat kešu, zpracovávat ho a prodávat na trzích. Bude to pro místní komunitu trvalý přínos, což je velmi důležité. Členové komunity se pak nebudou muset zapojovat to těžby v ilegálních dolech na zlato, která funguje kolem vesnice a velmi znečišťuje životní prostředí. Místní již také začali kolem stromů sázet arašídy, které pro ně rovněž mají ekonomický význam, a navíc zpevňují půdu a obohacují ji živinami.  

Cílí na jeden milion stromů

Český les leží na tisíci hektarech vyhrazené půdy, cílem Plant-for-the-Planet Ghana je v příštím roce vysadit dalších 300 tisíc stromů. Podařilo se získat již i zahraniční dárce. „Pokud se nám podaří udržet tohle tempo, do pěti let bychom mohli dosáhnout našeho cíle jednoho milionu vysazených stromů,“ doufá Michalčík.  A pak se chtějí se stejným projektem obnovy původních lesů přesunout od vesnice Banpewa k dalším vsím, kde je s odlesňováním také problém. 

Kromě sázení lesů v Ghaně se Plant-for-the-Planet Czech Republic dál věnuje ekologické osvětě a vzdělávání dětí na českých školách. Jak české, tak africké týmy řídí Michalčík ze Skotska během svého vysokoškolského studia. „Kdybych se Plant-for-the-Planet věnoval na full-time, tak věřím, že už bychom byli o něco dále. Je těžké balancovat a přepínat neustále hlavu mezi tolika tématy – těmi, kterým se věnuji tady na škole, a projekty, které máme v rámci Plant-for-the-Planet. Nicméně jsem už na tenhle způsob fungování zvyklý,“ usmívá se Michalčík. 

Věří, že obrovský osvětový potenciál má také popularizace témat ochrany životního prostředí, ať už je to klimatická krize nebo další témata, skrze příběhy. „Mnoho filmů, knih, příběhů a her je ale zpracovaných špatně, moc depresivně. Lidi to nemotivuje něco zlepšovat, ale spíše je to deprimuje. Tvůrci se příliš zaměřují na to, co nejhoršího se může stát, pokud to všechno pokazíme, na představu depresivní budoucnosti. A to bere lidem vítr z plachet. Je důležité tu proaktivitu podpořit skrze realistické, ale optimističtější příběhy,“ je přesvědčen Michalčík. 

Foto: Plant-for-the-Planet