Australské tropické deštné pralesy podle výsledků studie uvolňují kvůli vyššímu počtu odumírajících stromů více uhlíku, než kolik absorbují. Jak důležitá je tedy funkce pralesa jako „požírače“ emisí?

Deštné pralesy jsou obvykle považovány za „požírače uhlíku“, protože absorbují více emisí, než produkují, a nové stromy kompenzují uhlík uvolněný odumřelými stromy. Podle zprávy BBC týkající se australských lesů citující studii zabývající se daty z Queenslandu se ukázalo, že extrémní teploty způsobily více zániku stromů než jejich růstu.

Studie, která byla publikována ve vědeckém časopise Nature, naznačuje, že zjištění mají významné důsledky pro globální cíle snižování emisí, které jsou částečně založeny na tom, jak ekosystémy jako jsou deštné pralesy dokáží absorbovat uhlík. „Současné modely mohou nadhodnocovat schopnost tropických lesů kompenzovat emise z fosilních paliv,“ uvedla pro BBC Hannah Carleová z Western Sydney University. S menším počtem nových stromů se kmeny a větve odumřelých stromů, známé jako dřevní biomasa, staly před zhruba 25 lety spíše emitenty uhlíku než jeho absorbéry.

Australské varování

Nárůst umírajících stromů v posledních desetiletích byl způsoben změnou klimatu, jako jsou extrémnější teploty a sucho. Studie vycházející z 49 let výzkumu 20 lesů v Queenslandu také odhalila nárůst počtu cyklónů, jejichž závažnost ničila více stromů a ztěžovala růst nových. Tropické lesy v Austrálii jsou prvními svého druhu na světě, které vykazují tuto zásadní změnu ve významu pro uhlíkovou bilanci a podle autorů studie je pravděpodobné, že všechny tropické lesy budou reagovat podobně.

Austrálie, jeden z největších znečišťovatelů na jednoho obyvatele, nedávno oznámila své nové cíle v oblasti snižování emisí uhlíku a zavázala se snížit emise v příštím desetiletí nejméně o 62 % ve srovnání s úrovněmi z roku 2005. 

Země nicméně i nadále čelí globální kritice za svou pokračující závislost na fosilních palivech. Vláda např. povolila provoz jednoho z největších plynových projektů v zemi North West Shelf společnosti Woodside po dobu dalších 40 let.

Globální rovnice

Nová zjištění z australských pralesů ukazují, že rovnováha světových ekosystémů v boji s klimatickou změnou je mimořádně křehká. Tropické pralesy a lesy mírného pásu dosud podle Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) pohlcovaly zhruba třetinu emisí uhlíku vznikajících spalováním fosilních paliv, čímž představovaly zásadní brzdu globálního oteplování. Pokud ovšem začnou kvůli horku, suchu a extrémnímu počasí tuto schopnost ztrácet, zůstane větší část oxidu uhličitého v atmosféře.

Přibližně další čtvrtinu uhlíku dnes pohlcují oceány, které jej vážou do hlubších vrstev vody, jejich schopnost absorbce se s rostoucí teplotou také snižuje. Zbytek uhlíku zůstává v půdě, mokřadech a tundře, kde se ovšem může uvolňovat při odlesňování nebo tání permafrostu. Vědci varují, že přirozené uhlíkové požírače jsou ohroženy a upozorňují, že rychlé snížení emisí zůstává jedinou jistou cestou, jak udržet stabilní klima.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)