Na jedné straně turistické lokality o růst cestovního ruchu usilují. Na druhé straně řada z nich trpí turistickým přetížením. Protichůdná fakta si žádají řešení. Cílem je udržitelný cestovní ruch.

Není výjimkou, že se z center historických měst vytrácejí původní obyvatelé a z jejich bývalých domů se stávají turistické skanzeny či nekřesťansky drahé objekty v hledáčku investorů. Jak sladit spokojenost místních s požadavky turistů? Hranice těchto dvou světů  jsou velmi křehké.

To, co se pod tíhou cestovního ruchu vytrácí, se stává tím, co turisté čím dál tím víc hledají. Autenticitu a atmosféru místa. I proto dnes lákají lokální turistické agentury na své fakultativní výlety. Setkání s rezidenty a nahlédnutí pod pokličku jejich životního stylu, ale i výlety na odlehlejší místa v malých skupinkách. Destinační agentury dokonce vydávají doporučení pro tzv. zodpovědné turisty. Právě ekologie, udržitelné, vědomé a zodpovědné cestování jsou tím, co dnes míchá kartami cestovního ruchu.  

Must see a udržitelnost

Obzvlášť palčivý problém jsou tzv. must see místa. Zkrátka tak ikonické atraktivity cestovního ruchu, že bez toho, aniž byste je viděli, nesmíte odjet. Koloseum v Římě, Sacré Coeur v Paříži, nebo Karlův most v Praze… A právě ty jsou pod největší turistickou zátěží. Tím ztrácejí svého ducha a často i rychleji chátrají. 

Není se čemu divit, že v takových místech nefunguje přirozený život původních obyvatel. Must see lokality se stávají pomníky minulosti a obětmi instagramových profilů. Správci takových míst už musí přistoupit k regulaci počtu návštěvníků. Příkladem je Machu Picchu v Peru, kambodžský Angkor Wat nebo italské Benátky. 

Provázanost ekonomiky

V Česku patří mezi turisticky přetížená místa např. Sněžka, Adršpach, Pražský hrad nebo Český Krumlov. Ale jakou cestou jít, aby byl cestovní ruch udržitelný i v tak atraktivních lokacích?  

„Myslím, že covid jasně ukázal, jak je cestovní ruch důležitý pro lokální ekonomiku a regionální rozvoj. Není to jen o hotelích a restauracích, ale i o obchodech a službách,” říká Jan Herget, ředitel Centrály cestovního ruchu – CzechTourism.

“Turismus znamená příliv peněz do oblasti. A ty peníze jsou důležité pro výplaty lidí, ale i na investice do hradů, parků, bazénů… To všechno přispívá k lepší kvalitě života místních obyvatel. A pak je tu druhá strana mince – počet turistů. V tomto případě věřím na trh a digitalizaci. Myslím si, že příklady Adršpachu a Krumlova jsou ukázkové – digitalizace parkování a jeho zpoplatnění i přísná kontrola těch, kteří porušují pravidla znamená jednak regulaci počtu turistů na udržitelnou míru, jednak obrovský finanční příjem pro lokální ekonomiku. A je jen na obci, aby část peněz vrátila do turismu, který tyto peníze vygeneroval a část do zlepšení služeb pro místní,” dodává Herget. Podle jeho názoru největším zdrojem nespokojenosti s turismem bývá v Česku dopravní problémy. A ty jsou z velké části způsobené nikoliv turismem, ale pomalým schvalováním a výstavbou silnic. 

Vzdělávejme turisty

V přírodě přetížené turistické destinace, čili overturismus, přináší často také plné odpadkové koše, zničené turistické značení nebo nelegální ohniště a nocoviště. „K tomu všemu docházet nemusí. Znamená to ale průběžnou a také dlouhodobou práci s turisty, nenásilnou edukaci, dostatek informací,”říká Zuzana Vojtová, ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy a dodává: “Někdy se nabízí regulace návštěvnosti, ale jsem spíš pro nabídku dobře zpracovaných programů, motivaci k rozprostření turistů v prostoru a čase. Udržitelnost je nejen potřebná, ale často i turisty vyhledávaná, a to i u poskytovatelů služeb. Turisty je možné zapojit do udržitelnosti krajiny i kulturních hodnot. Zní to možná naivně, ale já věřím, že to možné je.“ 

FOTO: Daniel Dočekal, ilustrace