Průhledné textilní sáčky na ovoce a zeleninu Frusack se v roce 2018 staly jedním z průkopníků “bezobalového” nakupování v Česku. Pro Hanu Fořtovou, jednu z jeho zakladatelek, byl Frusack odrazovým můstkem ke kariéře v udržitelnosti.

Dnes je z ní manažerka v unikátním módním startupu a konzultantka v oblasti ESG. Co je molekulární recyklace textilu nebo jak zodpovědnost vůči přírodě pomáhá firmám získávat zákazníky i investory, popisovala v talkshow Green Apéro moderátorovi Petru Šimůnkovi z Forbesu.

Startup se znovupoužitelnými sáčky Frusack Hana založila v roce 2016 se svou spolužačkou z medicíny. “Frusack zažil svůj úspěch, velkou ránu mu ale zasadil covid a související omezení maloobchodu. Potom jsme se obě s kolegyní vrhly každá jiným směrem, ovšem na skladě nám pořád leží kukuřičný bioplast PLA na 30 tisíc sáčků,” vypráví Hana s tím, že třeba se někdy projekt obnoví nebo přejde do rukou nového majitele.

Molekulární recyklace ostravského trička

Dnes Hana působí v ostravském módním startupu NIL Textile jako Business Development Director. NIL Textile uvedl Mikuláš Hurta na trh teprve loni a profiluje se jako firma vyrábějící plně cirkulární oblečení. “Jsme jediní na světě, co to pojímají takhle komplexně. K výrobě používáme inovativní materiály, které lze molekulárně recyklovat a příze tak dosahuje stejných kvalit jako ta úplně nová. Veškeré naše oblečení od zákazníků po dosloužení bereme zpět k recyklaci, motivujeme je částkou 100 Kč za každý vrácený kus,” popisuje Hana unikátní obchodní model.

Kromě přímého prodeje pod značkou NILMORE® na e-shopu rozvíjí firma zejména B2B značku NIL Textile, která pomáhá už vice jak 130 evropským módním značkám vyvíjet cirkulární kolekce oblečení. “Máme krásné spolupráce, které ještě nemohu oznámit, ale už se moc těším až budu moct,” prozrazuje Hana Fořtová s tím, že NIL Textile dostal již dvě investice.

Už dnes sice skoro každá větší značka má vlastní “udržitelnější” řadu, ale vzhledem ke chybějící regulaci to podle Hany může znamenat, že “v zeleném tričku je 2 % recyklovaného materiálu.” Evropská Unie i jednotlivé státy se však snaží módní průmysl navést na zelenou cestu a začínají v některých případech vymáhat data podporující zelené claimy značek (o případu H&M jsme psali zde).

Hana upozornila, že se chystají také digitální pasy pro textil, aby spotřebitel transparentně viděl, odkud pochází materiál konkrétního kousku a chystá se také nová regulace greenwashingových claimů a praktik.

Firmy nesmí být v obratu k udržitelnosti zbrklé

Od roku 2020 působí Hana také v agentuře Renegadz, kde se věnuje konzultacím v oblasti komunikace udržitelnosti a strategické implementace. “Snažíme se, aby firmy v tom obratu k udržitelnosti nebyly zbrklé. Firma si musí nejdřív udělat domácí úkoly, než se vrhne s velkou udržitelnou kampaní na trh. Dnes už může představovat velké riziko, když to není promyšlené,” popisuje Hana.

Velká řada firem v EU bude muset už od roku 2024 povinně vydávat ESG reporty a i pro ostatní to začíná být výhodou při získávání zakázek. “Asi 45 % investic už dnes prochází přes ESG filtry, do roku 2030 to má být 98 % všech investic,” shrnuje konzultantka a zmiňuje firmu svého skeptického kamaráda, kterého k ozelenění podnikání motivovala až právě možnost získání velkého klienta.

Sledování nejnovějších trendů v ESG je jejím velkým koníčkem. “Mám roční dceru a tak koukáme hodně na Peppu The Pig. Abych se udržela ve střehu, prokládám to čtením ESG reportů. Jsem šílená, ale mě to baví,” směje se Hana a ještě doporučuje k poslechu podcast ESG Now od MSCI ESG Research.

Text: Jolana Kubátová
Foto: Green Table