Expert: Toxické látky v oblečení a pánvích. Nahradit je nebude snadné

16. 5. 2023  |  Zuzana Keményová

Evropská unie chystá zákaz takzvaných PFAS látek, známých také jako věčné chemikálie. Jsou v pánvích, outdoorových botách a bundách, v žehličkách nebo v ubrusech s nepřilnavou vrstvou. Mají za úkol vylepšit tepelně izolační vlastnosti předmětů, které jsou díky nim nehořlavé, nepromokavé nebo třeba nepřilnavé. Látky PFAS jsou tak odolné, že je nejde zničit a nerozpadnou se ani v životním prostředí. V půdě, vzduchu nebo vodě mohou přetrvat i staletí, aniž by se vstřebaly, a mohou působit toxicky.

Právě to vadí Evropské unii, která chystá jejich zákaz. Jak server Ecoista.cz informoval již v únoru, do roku 2030 by mohlo být z trhu staženo několik tisíc těchto škodlivých látek. Podle návrhu by se v EU tyto látky nejenže nesměly vyrábět a používat, ale ani do států EU dovážet.

„V mnoha případech jsou již k dispozici alternativy. Pokud Evropská unie zákaz zavede v navrhované podobě, firmy budou muset najít náhrady i v oblastech, kde dosud chybí, nebo nejsou ještě dostatečně atraktivní,” vysvětluje německý Spolkový institut pro bezpečnost a ochranu zdraví. 

Řešíme to

Zákaz týkající se PFAS začínají vnímat i české firmy, které se musí novému nařízení přizpůsobit. „Ano, víme o tom a řešíme to,“ říká pro Ecoista.cz Václav Hrbek, CEO společnosti Alpine Pro, jednoho z předních českých výrobců outdoorového oblečení. Uznává, že jde rozhodně o krok správným směrem.

„Musí ale existovat rovnocenná ekologická náhrada, protože zákazníci nechtějí slevovat z vlastností, na které jsou zvyklí,“ dodává Hrbek. Určité náhrady už podle jeho slov existují, ale nejsou stoprocentně rovnocenné. „Zcela adekvátní náhrada podle nás není na trhu k dispozici,“ říká Hrbek.

Částečný zákaz těchto věčných chemikálií začal platit už v roce 2020, takže některé firmy se již tehdy musely o alternativy začít zajímat. „My jsme už o rok dříve uvedli na trh kolekci PFC free a do její propagace jsme investovali vysoké statisíce korun. V nezávislých testech organizace Arnika jsme vyšli nejlépe z testovaných značek. Tento případný úplný zákaz se nás dotkne spíše okrajově, ale neznamená to pro nás, že přestaneme některé produkty vyrábět. Pouze je budeme prodávat dál, pravděpodobně s horšími vlastnostmi co se týče voděodolnosti,“ odhaduje Hrbek.

Jde to i bez nich. Inovacemi

Blížícího se zákazu, který by měl přijít už v roce 2026, si je vědom i další český výrobce outdoorového oblečení, šumperský Tilak. „O zákazu víme a všichni naši dodavatelé na něj samozřejmě reagují,“ potvrzuje pro Ecoista.cz Jan Hauška, ředitel Tilaku. Podle jeho názoru jde čistě o politické rozhodnutí, podobně jako u elektromobility.

„Vybralo se odvětví, kde to bude nejméně bolet. Dopad na zákazníka je také obdobný – za více peněz si pořídí výrobek, který bude fungovat hůře než ten předchozí,“ varuje Hauška. Dodává, že alternativy takzvaných věčných chemikálií existují, ale zatím nedosahují úrovně vlastností, které mají původní látky. „Nicméně nikdo nespí a vývoj jde rychlými kroky kupředu,“ ujišťuje Hauška.

Tilak nebude kvůli zákazu nijak omezovat výrobu ani sortiment. Všichni jeho dodavatelé jsou podle Hauškových slov na změnu připraveni. „Nejdůležitější z nich, firma W. L. Gore & Associates, je již několik let lídrem při používání DWR úpravy (Durable Water Repellent, tedy trvanlivě vodoodpudivý, pozn. red.) bez použití těchto znečišťujících látek. Stejně tak dlouhodobě pracuje na vývoji a v loňském roce na trh uvedla řadu materiálů opatřenou funkční membránou na bázi EPE (Pěnový polyetylen – lehký, mechanicky odolný materiál, je zdravotně nezávadný a plně recyklovatelný, pozn. red.). 

Látky PFAS jsou ve vodě i v rybách

Před třemi lety zpracovala nezisková organizace Arnika rozsáhlou studii vod v Praze, která se zaměřila právě na přítomnost věčných chemikálií. Arnika nechala zanalyzovat vzorky vody, sedimentů a ryb z pražských potoků na přítomnost perfluorovaných látek, jako například PFOA (perfluorooktanová kyselina) a PFOS (perfluorooktansulfonát je fluorovaná, syntetická sloučenina vysoce odolná proti degradaci) a bromovaných zpomalovačů hoření (BFR).

Chemické látky byly zjištěny na všech lokalitách zhruba ve stejné míře jako v ostatních evropských řekách. Znečištění pochází s největší pravděpodobností z nahromaděné průmyslové zátěže z minulosti a z odpadních vod domácností. „Zmíněné látky se v přírodě nerozkládají, hromadí se a podle odborných výzkumů kontaminují pitnou vodu a potraviny,“ varuje studie.

Nejvyšší naměřené koncentrace ve vodě byly zjištěny v Kopaninském potoce. Může za to dlouhodobé používání hasicích pěn, které látky PFAS obsahují ve velkém množství, na nedalekém Letišti Václava Havla. Hodnota 164,34 nanogramů na litr se blíží znečištění velkých průmyslových aglomerací. Z vody se pak látky dostávají i do ryb. Nadlimitní hodnotu 17,4 mikrogramů na kilo mokré hmotnosti Arnika naměřila v okounu evropském odloveném na soutoku Vltavy a Rokytky. Znečištění nejspíše pochází z průmyslové zóny Vysočan.

Kontaminace ostatních vzorků vody a ryb byla srovnatelná se znečištěním ostatních českých i velkých evropských řek. Významným zdrojem znečištění PFAS jsou hasicí pěny, najdeme je ale i v oblečení s nepromokavou vrstvou nebo v teflonovém nádobí. Do životního prostředí se dostávají při výrobě nebo s odpadními vodami z domácností a také omýváním nebo praním outdoorového oblečení. Látky ze skupiny PFAS podle studie přispívají k onemocnění hormonálního a nervového systému a nabourávají imunitu.

Expert: do minulého století jsme se bez látek PFAS obešli

Jitka Straková, odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží a v odpadech a expertka Arniky dodává, že perfluorované látky a bromované zpomalovače hoření nejsou nezbytné a existuje pro ně řada bezpečnějších alternativ. „Proto by měly z výroby a zboží jednou provždy zmizet. Vyzýváme jak výrobce, tak i zákonodárce, aby používání těchto toxických látek omezili. Nic už nemůže nahradit zhoršení kvality našich vod a kontaminaci životního prostředí po celém světě,” připomíná Straková.

Vladimír Kočí, expert na materiály z Vysoké školy chemicko-technologické, je přesvědčen, že náhrada těchto látek nebude v průmyslovém měřítku snadná. „Ale když jsme se bez těch látek obešli do minulého století, tak si myslím, že to zvládneme i v budoucnu,“ uzavírá Kočí.

O látky PFAS se zajímá nejen Evropská komise, ale také významná evropská média. Mezinárodní skupina evropských deníků, včetně francouzského Le Monde, britského The Guardian a českého Deníku Referendum, odhalila v rámci projektu Forever Pollution Project kontaminovaných míst v Evropě tisíce, z toho desítky v České republice.

Zuzana Keményová (autorka je redaktorkou Hospodářských novin)

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace