Ftaláty, bisfenoly, PVC, parabeny, glykolétery, bromované zpomalovače hoření, perfluorované sloučeniny... EU připravuje zákaz pro tisíce škodlivých látek, které se nacházejí v nejrůznějších předmětech denní potřeby, od oblečení přes obaly, hračky, plenky až po kosmetiku. Jednalo by se o největší zákaz chemikálií v historii.

Miliony tun škodlivých látek ročně

Podle odhadů Eurostatu se v EU ročně vyrobí téměř 300 milionů tun chemických látek, z nichž 74 % považuje Evropská agentura pro životní prostředí za nebezpečné pro zdraví lidí nebo pro životní prostředí.

V rámci tzv. Akčního plánu pro nulové znečištění proto začala Evropské komise připravovat zákaz vybraných chemických látek a v loňském roce na to konto zveřejnila Strategii pro chemické látky.

• 

Do roku 2030 by tak mohlo být z trhu staženo několik tisíc škodlivých látek. Vědecká poradkyně Mezinárodní sítě IPEN Sara Broschéová to považuje za “velmi dobrý první krok k ochraně evropských občanů”. Je však zapotřebí jít dále:

“Nestačí zajistit, aby spotřebitelské výrobky neobsahovaly nebezpečné chemické látky. Kromě toho je třeba zavést mnohem přísnější kontroly procesu registrace podle nařízení REACH. Je až šokující, že chybí údaje o dlouhodobých zdravotních nebo environmetálních dopadech převážné většiny v současnosti registrovaných chemických látek.”

Sara Broschéová, IPEN

Zásadní dopady na člověka i planetu

Evropská unie se zaměřuje na několik skupin chemických látek. Patří mezi ně polyvinylchloridy (PVC) – plast, který není snadno recyklovatelný –, perfluoroalkyly a polyfluoroalkyly (sdružené do skupiny PFAS) a ftaláty, které se často používají při výrobních procesech, aby se materiály staly pružnějšími.

Velká skupina chemikálií PFAS je častým kontaminantem podzemních i povrchových vod a půdy. Tyto „věčné chemikálie“ jsou používané pro odpuzování vody a mastnoty a známé jsou především díky použití v teflonu a gore-texu.

• 

Mezi další dotčené látky patří tzv. zpomalovače hoření (vyskytují se v autosedačkách, matracích a oblečení); dále bisfenoly a látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR), které se někdy vyskytují ve výrobcích pro děti.

Podle Broschéové “mají tyto chemické látky širokou škálu potenciálních dopadů, neboť mohou způsobovat alergie, endokrinní poruchy, reprodukční problémy a rakovinu. Některé dopady se projevují již při velmi nízkých koncentracích, zejména pokud jsou jim vystaveny děti.”

Jedná se o problém pro člověka, ale také pro savce, ryby a ptáky. “Kromě toho jsou nebezpečné chemické látky, jako jsou PFAS, také velmi perzistentní, protože se v životním prostředí nerozkládají. Ve skutečnosti existuje přímá úměra mezi objemem jejich vypouštění a jejich koncentrací,“ dodává Broschéová.

Konec nepřilnavých pánví a nepromokavých bund?

I když se spotřebitelé čím dál tím více zajímají o složení jednotlivých produktů, je stále velmi obtížné, ne-li nemožné, identifikovat všechny chemické látky, které se nacházejí v předmětech denní potřeby.

Sara Broschéová navrhuje jednoduché řešení: vyhýbat se výrobkům na jedno použití nebo neudržitelným výrobkům, např. z kategorie „rychlé módy“. Rovněž doporučuje nepoužívat výrobky obsahující látky PFAS, jako jsou nepřilnavé pánve, voděodolné textilie nebo papír odolný proti mastnotě.

• 

Dalším doporučením je nikdy neohřívat potraviny v plastových nádobách, protože se tak “uvolňují další chemické látky”. Obecně je nejlepší plastové nádoby v kuchyni úplně vyřadit.

Podle slov Tatiany Santosové z Evropské environmentální kanceláře by uplatnění připravovaného opatření představovalo největší zákaz chemikálií, jaký kdy byl zaznamenán. Týkat by se měl 5 000 až 7 000 látek.

“Zákaz by měl dopad na téměř veškeré průmyslové zboží, které se dnes nachází v obchodech nebo domácnostech. Průmysl se proti tomu samozřejmě tvrdě ohradí. Ale udržitelná chemie představuje budoucnost a tato moudrá změna by měla být přijata.“

Tatiana Santosová

Text: Filip Brož 
Foto: Shutterstock
Zdroj: eea.europa.eu, ec.europa.eu, eeb.org, ipen.org, echa.europa.eu