Když Sam Altman z Open AI v roce 2022 představil Chat GPT, který v konverzaci byl schopen zodpovědět skoro jakoukoliv otázku, školy a vzdělávací instituce zachvátila panika. Všichni jsme automaticky usoudili, že studenti svůj telefon začnou požívat jako geniální tahák. A ono je to trošku jinak.

Loni dohadem čtyřicet procent vysokoškoláků v Cambridge použilo Chat GPT k překladům, k výzkumu nebo ke shrnutí vlastní práce. Univerzita dokonce musela vytvořit speciální (v případě nedodržení vyloučením hrozící) pravidlo, který si vynucuje od studentů jejich vlastní zpracování esejů a odpovědí u onlinových zkoušek. Vypadalo to, že vzhledem k obrovskému nárůstu popularity AI pomocníků v posledním roce, bude toto procento prudce růst. 

Jenže letos se v průběhu výzkumu zaměřeného na podvádění studentů s pomocí umělé inteligence v Cambridgi ukázalo, že se profesoři a vedení nemusejí korupce ze strany GPT tolik bát.

Důvod ale poněkud překvapil.

Mnozí studenti špičkových univerzit totiž bojkotují Chat GPT z etických důvodů – a nikoli ze strachu, že je někdo nachytá, že podvádějí.

AI? Jaký zmar!

The Guardian informoval, že letos si jen sotva třetina vypomohla při psaní esejů s umělou inteligencí. Mladí lidé, pro které by nemuselo být nic jednoduššího než si pomoct s AI, ji ignorují nejčastěji z těchto důvodů: Pobuřuje je zhoubný dopad rostoucího používání AI na životní prostředí a kromě toho mají čím dál negativnější pohled na Big Tech. Prvoligoví studenti používají ChatGPT navíc nevěří, že kvalita vygenerovaných odpovědí je na špičkové úrovni. 

Z 333 dotázaných ani jeden student nevyhýbá AI z důvodu, že by se bál odhalení a potrestání. Jejich odmítání má morální důvod. Nesedí jim používání AI, protože je to projev lenosti. A pak: chladicí stroje, které pohánějí technologie plýtvají obrovským množstvím vody, elektřina nutná k výpočtům vytváří uhlíkovou stopu a používání AI dále násobí beztak absurdní profit šéfů technologických firem.

Jeden student doslova napsal: “Jaká škoda mých peněz, času mých pedagogů, plýtvaní elektřinou a vodou – jaký zmar. Být vybrán za studenta Cambridge je dostatečný důkaz, že člověk je s to tvrdě makat a sám odvést požadovanou práci bez toho, aby se bezmyšlenkovitě odkazoval na AI. Jsme vážně ochotní nechat vlastní myšlení stagnovat ve prospěch profitu pár technologických šéfů? Nevěřím, že je eticky únosné, aby technologie vymetala internet a přitom kradla bez jejich souhlasu tvorbu lidí. A taky – ten obrovský dopad na přírodu – té vody, co je třeba k ochlazování procesorů center AI.”

Další student uvedl: “Mám nulový zájem na používání jakékoliv umělé inteligence v mé vlastní práci. Jednak mě pobuřuje dopad na životní prostředí – hektolitry a hektolitry zplundrované vody. A proč bych platil ročně devět tisíc liber za univerzitu, aby moje studium za mě vykonával počítač?!”

ChatGPT v zrcadle

Tolik studenti. Ostatně když se ChatGPT zeptáte na její negativní dopad na životní prostředí, pohotově vám vyjede celý seznam způsobů, kterými sama škodí:

Vygenerovaní potřebných informací spotřebovává obrovské množství energie a ta z naprosté většiny pochází z fosilních paliv.

Hardware bez kterého se AI neobejde (čipy, datová centra), vyžaduje vzácné kovy a minerály, jejichž dobývání ničí ekosystémy, zamořuje půdu a vodu, vede k ohrožení zvěře a odsunu místních obyvatel.

Rapidní rozvoj AI vede k nepřetržité výměně přístrojů, které se mění v nerecyklovaný odpad.

A doporučení poháněná AI vedou globálně k většímu a většímu konzumu…

Ale, neklesejte na mysli, povzbuzuje uživatele nakonec umělá inteligence: AI může taky monitorovat biodiverzitu a předvídat klimatické problémy. Uff! To jako vážně? Tyhle “pozitiva” vážně vyváží všechna negativa? 

Není divu, že se nejinteligentnější vysokoškoláci pobuřují a snaží se distancovat.

Silicon Valley začal jako pohádkový příběh. Google se z počátku pyšnil mottem “Don’t be evil”. Ale jakmile nesmírně zbohatli, začali všechno jen podřizovat tomu, aby svou moc a své dolárky neztratili.

Ale zatímco uhelným baronům devatenáctého a dvacátého století jsme bezohledné hamounství mohli dlouho tolerovat, dnes je vývoj technologií – a její dopady mnohem rychlejší. Protože – a teď cituji Karla III.: “Země nepatří nám, my patříme Zemi.”

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPT 4o)