Nevím, jak vy, ale já bez dechu sleduji aktuálně rostoucí cenu zlata. Z jediného důvodu: má bezprostřední vliv na cenu jiné komodity, bez které narozdíl od zlata neumím žít.

Čokoláda je čím dál dražší, protože Ghanu (která spolu s Pobřežím slonoviny pěstuje polovinu bobů pro světovou spotřebu čokolády), teď neúnavní zlatokopové proměňují v jedovatou poušť. Přesto, že i cena čokolády jde strmě nahoru, k rolníkům, kteří ji pěstují, se profit nedostane. Proto raději svá pole prodají na těžbu zlata. Ilegální zlatokopové vytrhávají celé plantáže a na jejich místě s pomocí bagrů, hloubí půdu. 

Zrnka zlata se nehledají (romanticky) s pomocí síta, ale se záplavou chemikálií, které nevratně znehodnotí půdu a otravují místní zdroje vody. Namísto zelených plantáží, po (často) zklamaných zlatokopech zůstává hrůzná spoušť. 

Takže se nedivte, když vám oblíbená čokoláda najednou chutná jinak. Výrobci do ní míchají nové přísady, aby nahradili čím dál vzácnější boby.

Botanik má nápad

A teď ta dobrá zpráva. Může za ni nikoli roztěkaný, ale naopak velmi pozorný botanik v Kew Gardens, v anglické botanické zahradě, která má vlastní nejenom výzkum ale i policii. Aaron Davis si u jedné rostliny kávy všimnul, že se pěstuje v údolí v Sierra Leone. Zaujalo ho to, protože káva se běžně pěstuje v chladnějších, vlažných pahorkatinách. A navíc jím zmerčená odrůda byla coffea stenophylla, která vzhledem připomíná arabiku, což je šedesát procent z celkově vypité zrnkové kávy. Robusta je odolnější, ale nemá tak skvostnou chuť, většinou se používá k výrobě instantní kávy.

Ale zpátky ke Coffea Stenophylla. Je o ní zmínka z devatenáct století, cestovatelé Afrikou zaznamenali, že chutná jako arabika. A hlavně: vzhledem k pokračujícímu oteplování je to velmi nadějná náhražka arabiky, jejíž pěstování je rok od roku prekérnější.

Financial Times uvádí, že každý den se vypijí na tři miliardy šálků kávy. A v částech Afriky a v Číně spotřeba stále roste.

Horka, sucho a velké deště mají v Brazílii, Vietnamu a v Kolumbii za následek nepředvídatelnost každé úrody kávy. Což ohrožuje příjmy drobných pěstitelů, kteří zajišťují většinu aromatických zrnek.

Proto Davis a jeho kolega z Greenwich Univerzity vybrali zatím 131 druhů kávy s velkou odolností. Nejvíc nadšení jsou z druhů Excelsa a Stenophylla. Excelsa má hluboké kořeny, dobře snáší sucho, ale taky horko, je odolná vůči parazitům i nemocem.

S pěstováním Stenophylly se teď nově experimentuje v Sieře Leone. Zdejší farmáři v polovině minulého století od ní totiž upustili a dali přednost robustě.

Botanik Aaron Davis má největší radost z toho, že převeze snoby, kteří přísahají výlučně na kávu pěstovanou ve vyšších polohách. Je si jist, že ani gurmáni nedokážou rozeznat svoji arabiku a jeho stenophyllu.

Všechny rostliny, které loni v Sierra Leone zasadili, přečkaly i období mimořádného vedra. Už teď je po výhonkách stenophylly obrovská sháňka. Ale anglický botanik zájemcům nemůže vyjít vstříc: vlastnická práva patří národním vládám.

Tak teď jen, aby to nedopadlo jako s pěstováním čokolády v Ghaně. Na burze sice ceny kakaových bobů rostou, ale profit zůstává za nehty členů ghanské vlády. A strádající pěstitelé zatím ze zoufalství políčka přenechávají bezohledným zlatokopům.

Tak snad to dobře dopadne. Bez vody žít nejde a bez kávy a čokolády se žít nechce!

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPT4o)