Vznesla jsem dotaz na Bazoši, otázku ohledně detailu starých oken. Odpověď, která přišla, byla tak slušná, příjemná, že jsem okna okamžitě, bez pořádného zvažování zaplatila. Měly jiný tvar než potřebuji, bylo jich víc než potřebuji, prodávající je na druhé straně republiky…

Vlastně mě hned napadlo: co já s nimi k čertu budu dělat? Dočista jsem se nechala svést, jak vábničkou zlákat, sladká čeština prodávajícího, jeho vybrané způsoby… Směšné? Politováníhodné? Nejspíš.

Už v roce 1899 německý psychiatr Emil Kraepelin přišel s termínem krankhafte kauflust – s patologickou potřebou nakupovat.

Ale díky onlinovým možnostem je situace teď nesrovnatelně horší. Evropská komise loni zahájila vyšetřování několika aspektů obchodování Temu, včetně “rizik spojených s návykovou formou jejich služeb”. Něco tak každodenního a běžného jako nakupování se proměnilo v chování podobnému braní drog.

Je to samozřejmě globální problém. Vědci se loni zaměřili na kompulzivní nákupy v různých částech světa. Zjistila, že třeba v  chudém Pákistánu téměř třetina mladých spadá do kategorie kompulzivních zákazníků. V Číně vyšla obdobná čísla. 

Klik klik klik

Hazardní hraní, aneb jak se říká hezky česky “gambling”, bylo už roku 2013 zařazen mezi nemoci, jakými jsou drogové závislosti. Pro pochopení patologického nakupování je užitečné si zopakovat, co se už dávno ví o gamblerství: Nejdřív to člověk dělá pro zábavu, nebo aby vyřešil nějaký problém jakými jsou osamělost, deprese nebo úzkost. Když to zabere, začne se chování opakovat až si na to mozek zvykne a člověk není schopen přestat. Ani když se dostává do dluhu, ani když to ničí jeho rodinné vztahy.

Maeva Flayelle z Univerzity v Lausanne se začala zaměřovat na funkce webových stránek a aplikací, a říká: “Jdou proti sebeovládání spotřebitele. Jsou záměrně provázané se sociálními sítěmi, “odměňují” jednotlivé nákupy, lákají slevami a výhrami, tlačí na zákazníka aby platil ve splátkách – u slabších tak cíleně podkopávají smysl pro sebeovládání.”

Evropu zaplavují miliony balíků – objem doručování zásilek vzrostl oproti roku 2022 třikrát.  A my zatím pokračujeme v klikání, co klik to další dávka sladkého dopaminu, znovu a znovu a znovu.

Pro Duši

A teď malá odbočka: v pouhých osmačtyřiceti umírající Karel Čapek nabádal ženu, ať se za něj jeho doktorům omluví, že se jejich léčba nezdaří: “Řekni pánům profesorům Charvátovi a Pelnářovi, že jsem jim nerad zkazil Vánoce.” Ten první později konstatoval příčinu spisovatelovy smrti: “Duše to nevydržela.”

Chudák duše. Ten dnešní nápor, co ji ničí, deptá, a zraňuje ze všech stran. (Loni mi po ránu na identifikační aplikaci na zahradě naskákalo dvanáct zpěváčků, letos jen šest…)

Musela jsem se na týdny zabořit do Čapka, abych pochopila, že ten můj zdánlivě (a fakticky) nesmyslný, marnivý nákup na Bazoši snad nebude začátek nebezpečně kompulzívního chování. A pak jsem to pochopila. Ne. Byla to vlastně jen jedna z nejlepších věcí, jakou jsem v poslední době podnikla. Jak to?

No přece Duše to potřebovala!

PS. Všichni mi radí ať si přebytečná okna nechám aspoň doručit. Ani náhodou. Za oním příjemným člověkem s manýry prvorepublikového intelektuála si zajedu osobně. Náhodné setkání s někým tak neobvyklým si nemůžu nechat ujít. Bude to jako cestovat časem:)

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)