Většina srážek ve městech dosud končila v kanalizaci, ale to se mění a na scénu vstupují dešťové záhony, retenční nádrže či zelené střechy. Potřebujeme totiž lépe zachycovat dešťovku, zchladit ulice, ale zároveň i předcházet následkům povodní.

Města čelí extrémním výkyvům počasí, střídají se přívalové deště a sucho. Tradiční kanalizace už nestačí, a tak se stále častěji hovoří o modrozelené infrastruktuře, tedy souboru přírodních a polopřírodních prvků, které pomáhají zadržovat srážkovou vodu přímo tam, kde naprší. 

Dešťová voda obecně doplňuje zásoby podzemních vod. Pokud se jí podaří zachytit, může sloužit třeba k zálivce zeleně, může i pomoci šetřit pitnou vodu. Zeleň pak ochlazuje prostředí a slouží ke zmírnění efektu městských tepelných ostrovů. Retenční nádrže zase chrání města před přetížením kanalizace a povodněmi.

Instalace dešťových záhonů a povrchového vsakování je ideálním řešením pro chodníky, ulice či parky. Retenční a infiltrační nádrže se využívají pro zálivku. Modrozelené střechy a fasády kombinují vrstvy vegetace s vrstvou na vodu.

Inspirace ze světa

V Amsterdamu funguje RESILIO, projekt modrozelených střech, které zachycují vodu, zlepšují mikroklima a fungují jako „ploché sudy“, které ukládají a postupně uvolňují vodu. Další nizozemské velkoměsto Rotterdam se pyšní přílivovým parkem Keilehaven, kde voda volně klesá a stoupá, město je chráněno před povodněmi a zároveň je pamatováno na podporu biodiverzity. Bergen v Norsku považuje dešťovou vodu za důležitou komoditu a účinně řeší její zapojení do městské infrastruktury.

Za inspirací se lze vydat i dál než jen po Evropě. V australském Melbourne zavedli systém Water Sensitive Urban Design, v rámci kterého jsou běžné parky, jež fungují jako přirozené nádrže na dešťovou vodu. V Singapuru proměnili kdysi tvrdě regulované koryto řeky Kallang v městský park Bishan-Ang Mo Kio, který v době dešťů funguje jako záplavové území a za sucha jako místo k relaxaci. Tím město elegantně spojuje ochranu před povodněmi, zadržování vody a rekreační funkci v jednom.

Dešťovkové knowhow

Lépe hospodařit s vodou se učí i česká města. V Praze při rekonstrukci Václavského náměstí kvůli nové tramvajové trati vzniká retenční nádrž o objemu 300 m³. Dešťová voda poslouží nejen ke zálivce stromů, ale také jako pojistka před přetížením kanalizace. Plzeň zařadila do prostoru městských částí dešťové záhony, vsakovací žlaby a tůňky, které zadržují vodu a současně oživují veřejný prostor.

Zajímavé pokusy probíhají ale i v menších českých obcích. Například v jihomoravském Hostětíně vsadili na kombinaci mokřadních prvků, zelených střech a srážkových zahrad, které výrazně přispívají ke zlepšení mikroklimatu. V Brně se testuje systém městských stromů s integrovaným zálivkovým systémem napojeným na dešťovou vodu a městská část Nový Lískovec buduje chytré retenční systémy včetně senzory řízeného vsakování. Tyto příklady ukazují, že i s omezenými rozpočty lze dělat chytrá rozhodnutí s dlouhodobým přínosem.

Podpora státu

Operační program Státního fondu životního prostředí ČR pojmenovaný „Dešťovka“, motivuje vlastníky a stavebníky rodinných a bytových domů v celé ČR k efektivnímu hospodaření s vodou, cílem je snížit množství odebírané pitné vody z povrchových a podzemních zdrojů. 

Podporovány dotacemi jsou systémy na využití zachycené srážkové vody na zalévání zahrady, pro splachování WC a systémy na využívání vyčištěné odpadní vody jako vody užitkové. Žádat je možné přes web Nová zelená úsporám.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)