Co se mohou elektrická letadla přiučit od elektromobilů? A kdy budou moci běžní cestující letět elektrickým letadlem? Podle Maartena Steinbucha, uznávaného profesora strojního inženýrství na Technické univerzitě v Eindhovenu, čeká letadla revoluce stejná jako v automobilovém průmyslu.
Letecká doprava přispívá emisemi ke globálnímu oteplování asi šesti procenty. Letecký průmysl si je samozřejmě svého dopadu vědom a přislíbil snížení emisí. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), agentura OSN zodpovědná za regulaci mezinárodní letecké dopravy, si stanovila cíl dosáhnout „uhlíkově neutrálního růstu od roku 2020“. Emise CO2 z mezinárodní letecké dopravy však od roku 2020 vzrostly. Navíc se tento cíl zaměřuje spíše na kompenzaci emisí CO2 v odvětví než na závazek k jejich skutečnému snížení.
Podle profesora Steinbucha se Evropská komise zaměřuje na to, aby pomohla současnému letectví stát se co nejudržitelnějším. Místo toho, aby pomáhala stávajícím letadlům snižovat emise, které produkují, by však Komise měla podporovat přechod na letadla s nulovými emisemi, tedy letadla elektrická.
Elektrická vozidla se v Evropě rozšířila rychleji, než mnozí předpovídali. Podle Mezinárodní energetické agentury prodeje v letech 2020 až 2025 meziročně rostly, přičemž v roce 2025 byl každý čtvrtý ve světě prodaný vůz elektrický. Díky tomu je nyní přibližně pět procent celosvětového vozového parku elektrifikováno, což v roce 2025 znamenalo úsporu 1,2 milionu barelů ropy denně. Tato změna nenastala zázrakem, ale proto, že se automobilky ocitly pod tlakem vládních opatření. „V případě elektrifikace osobních automobilů se ukázalo, že stanovení přísných termínů, dokdy musí výrobci nabízet dostatečný počet modelů elektromobilů, skutečně pomohlo,“ prohlásil profesor Steinbuch. Domnívá se, že pokud by podobné požadavky byly kladeny i na výrobce letadel, mohli bychom být svědky skutečné změny. Podle něho potřebujeme legislativu, která stanoví, že určitá část leteckého parku musí být v daném roce elektrifikována.
Evropská komise by také měla urychlit proces certifikace nových typů letadel. Bezpečnost musí být samozřejmě prioritou, ale pomohlo by, kdyby Evropská komise vyvinula větší úsilí k urychlení těchto procesů. Tím by se vytvořil prostor pro rozvoj infrastruktury potřebné k elektrifikaci letecké dopravy a zároveň pro výrobce i startupy, které vyvíjejí nové typy letadel.
Podle profesora Steinbucha existuje řada důvodů k optimismu, že se elektrické lety stanou v nepříliš vzdálené budoucnosti běžnou záležitostí, a klíčovou roli v tom hraje jeden zásadní prvek. Jsou to baterie. „Po celém světě se do jejich vývoje investují miliardy. Proč? Protože všichni vědí, že baterie představují svatý grál pro transformaci v oblasti mobility i energetiky.“
Baterie jsou naprosto zásadní, jejich výdrž určuje, jak daleko tato letadla doletí. „Pokud se na trhu objeví baterie s pevným elektrolytem, které mají dvojnásobnou kapacitu až 500 watthodin na kilogram, vzbudí elektrické létání zájem mnohem širšího okruhu lidí. A tento okamžik nastane brzy,“ vypočítává profesor Steinbuch.
Profesor Steinbuch neváhal vyslovit skoro až věšteckou předpověď: „Myslím, že zhruba v roce 2032, tedy během šesti let, bychom se mohli dočkat prvních letadel s doletem 500 km, určených pro náklad či cestující, a půjde o pětimístné stroje. V roce 2035 bychom mohli využívat devítimístná, možná až dvacetimístná letadla s doletem 500 kilometrů. Letadla pro 80 či 90 cestujících se stanou realitou spíše až kolem roku 2040, možná ještě později.“
A jaká je současná realita? Jeden z prvních velkých dopravních letounů na světě poháněných bateriemi projektuje nizozemský startup Elysian Aircraft. Vývoj je již v pokročilé fázi: „Letoun bude mít šest motorů. A protože má velmi velká křídla, vybavili jsme jej sklopnými konci křídel, aby se vešel do stávající letištní infrastruktury,“ řekl Euronews spoluzakladatel firmy Daniel Jacobson. „Díky tomu, že dokážeme přepravit 90 cestujících zpočátku na vzdálenost 800 kilometrů, později až na 1 000 kilometrů, bude možné u poloviny všech světových letů snížit emise na nulu,“ pokračuje Jacobson. „To představuje obrovský podíl na celosvětové letecké dopravě. Celkové emise z letectví by se tak snížily o 20 %.“
Slovinská společnost Pipistrel už několik let vyrábí dvoumístný model Velis Electro, který v roce 2020 jako první plně elektrické letadlo na světě získal typovou certifikaci evropské agentury EASA. Více než stovka těchto strojů již létá v desítkách zemí, především ve službách leteckých škol, kde slouží k výcviku pilotů.
Francouzská společnost Aura Aero pracuje na dvoumístném elektrickém letounu Integral E, uvedení na trh má proběhnout v příštím roce. Francouzi současně vyvíjejí devatenáctimístný hybridní letoun ERA. Německý startup Vaeridion pracuje na plně elektrickém devítimístném stroji Microliner s cílem získat certifikaci kolem roku 2030 a švédská společnost Heart Aerospace letos v září představila nový koncept šestatřicetimístného hybridního letadla ES-36.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPTImage)