Seriál Ecoisty GREEN HEROES: Česká firma ASITIS vyvinula mimořádně efektivní metodu, která pomocí satelitních snímků analyzuje městskou zeleň. Ukáže, kde mají stromy problém a kde se jim naopak daří. Města a obce tak získají vodítko, na které lokality se zaměřit při plánování nové výsadby a kde zlepšit hospodaření s vodou.

Když vedení obcí či měst rozhoduje o tom, kde vysázet stromy a jak o ně následně pečovat, děje se to často náhodně, bez průběžných dat. V naprosté většině případů úředníci nevědí, kde zeleň skutečně prospívá, kde je dlouhodobě stresovaná a kde hrozí její úbytek.

Tradiční terénní mapování stromů je drahé, takže si jej obce mohou dovolit jen zřídka a pouze pro malou část území. Aby se stromy sázely tam, kde to má smysl a kde mají šanci přežít, vznikl projekt UpGreen. Jde o inovativní řešení, které obcím poskytuje detailní přehled o stavu jejich městské zeleně. Pomocí satelitních dat dokáže u každého stromu analyzovat jeho vitalitu, produktivitu, míru stresu i schopnost dlouhodobého přežití. Výsadbu dřevin a péči o ně tak lze snadněji plánovat. „Chtěli jsme tento problém vyřešit tak, aby data byla objektivní, pravidelná a pokrývala celé město, nejen vybrané ulice a parky,“ říká Martin Vokřál z ASITIS.

Nápad využít pro to satelitní data dálkového průzkumu Země vzešel z propojení space-tech expertizy s potřebami veřejné správy. „UpGreen jsme od roku 2022 vyvíjeli ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Cílem bylo převést špičkovou analytiku z oblasti Earth observation do podoby, které veřejná správa rozumí a dokáže ji reálně využít v rozhodování,“ pokračuje Miloslav Kaláb, vedoucí projektu UpGreen.

UpGreen pracuje s kvalitními satelitními a leteckými snímky, ze kterých pomocí strojového učení rozpoznává jednotlivé koruny stromů a sleduje jejich stav. U každého stromu vyhodnocuje množství a aktivitu chlorofylu v listech, jeho vitalitu a míru stresu, kterému je vystaven. „Data získáváme opakovaně, každých 7 až 10 dní, a to napříč několika sezónami. Nevidíme tak jen aktuální stav stromu, ale především to, jak se v čase vyvíjí. Díky tomu dokážeme zachytit postupné i náhlé zhoršování a rozlišit přirozený vývoj stromu od problémů způsobených například suchem, extrémními teplotami nebo škůdci,“ vysvětluje Vokřál.

Třídit stromy

Obec, která si analýzu objedná, získá balíček dat: základem jsou mapové vrstvy, které ukazují stav zeleně jak na úrovni jednotlivých stromů, tak kumulovaně po čtvrtích a segmentech. Takže si vedení obce může během chvíle udělat obrázek o celém území i zoomovat na konkrétní ulici. „Ke každému stromu zároveň přiřazujeme srozumitelnou kategorii podle schopnosti přežití: prosperující, odolný, stabilní, zranitelný nebo ohrožený,“ vyjmenovává Vokřál. Další kategorie, které UpGreen vyhodnocuje, zahrnují stres stromů, produktivitu, ochlazovací efekt a schopnost ukládat uhlík.

Nejdůležitější je ale to, co z těchto dat plyne prakticky: obec vidí kritická území i konkrétní stromy s nejvyšším rizikem. „Takže ví, kam nasměrovat péči jako první, místo aby řešila stromy plošně a neadresně. Vše shrnujeme do přehledného reportu, který lze použít nejen pro interní rozhodování, ale i pro komunikaci s veřejností,“ pokračuje Kaláb. Celý balíček lze rozšířit o další vrstvy podle potřeb obce. Typicky jde o proložení vrstvou inženýrských sítí či vrstvou městských tepelných ostrovů. To ukáže, kde nová výsadba přinese největší úlevu v horkých letních měsících.

Kodaň a Kuřim

Metoda UpGreen byla nejprve ověřena v Kodani a Lisabonu na analýze téměř 600 tisíc stromů. A pak ji tvůrci aplikovali i na městskou zeleň v Kuřimi, na 17 tisíc stromů v katastru města. Analýza tu poprvé přinesla ucelený přehled o stavu veřejné zeleně a pomohla určit stromy a lokality, které vyžadují prioritní péči. Ukázalo se, že 46 % stromů má podprůměrnou produktivitu a 43 % je vystaveno zvýšenému stresu. Současně analýza zjistila, že přes 4 tisíce stromů v zastavěném území je zranitelných nebo ohrožených a bez včasného ošetření jim hrozí předčasný úhyn.

„Posouzení stromů prostřednictvím UpGreen jsme využili jako součást širšího přístupu města k péči o zeleň. Kuřim v současnosti zpracovává Studii systému sídelní zeleně. Potřebovali jsme proto získat co nejpřesnější informace o tom, kde se stromy nacházejí, v jakých podmínkách rostou a kde jsou nejvíce zatížené,“ říká Petr Vodka, první místostarosta Kuřimi.

Výsledky ale vedení Kuřimi nevnímá tak, že by město mělo automaticky kácet stromy, které vyšly v analýze jako problematické. Naopak. „Smyslem je získat podklad pro cílenou péči a včasnou reakci. Data chceme využít společně s dalšími odbornými podklady a místní znalostí. Pomohou nám určit, kde má smysl zaměřit podrobnější kontrolu, kde zlepšit podmínky pro růst stromů, například hospodaření s vodou, a kde je vhodné doplnit nebo obnovit výsadby,“ dodává Petr Vodka. „Cílem není řešit pouze jednotlivé stromy, ale celý systém zeleně – jeho propojenost, funkčnost, odolnost vůči klimatickým změnám i jeho přínos pro obyvatele,“ zmiňuje Vodka.

Levnější než pasportizace

Důležitým důvodem, proč se Kuřim pro analýzu s UpGreen rozhodla, byla také možnost získat tato data rychle a za výrazně nižší náklady než při klasickém individuálním posuzování každého stromu.

Běžná pasportizace jednotlivých stromů totiž znamená terénní obchůzku, kdy arborista fyzicky navštíví a posoudí každý strom. Je to podrobné, ale také časově náročné a drahé – posouzení jednoho stromu vyjde kolem 200 korun. Proto se to v praxi obvykle dělá jednorázově a jen pro část území, například jen pro vybrané ulice a parky, bez pravidelného opakování. Soukromé pozemky se do této pasportizace většinou vůbec nedostanou.

UpGreen však pracuje se satelitními daty a časovými řadami, takže pokrývá celé území obce najednou, včetně soukromých pozemků. Dokáže zachytit trend vývoje v čase, nejen okamžitý stav. A zachycuje i změny, které ještě nejsou viditelné pouhým okem. V Kuřimi vyšla analýza přibližně na 10 korun za strom. „Důležité je ale říct, že UpGreen arboristu nenahrazuje. Satelitní data neukážou třeba mechanické poškození kmene nebo statiku konkrétního jedince tak, jak to udělá odborník na místě. Naše role je ukázat, kam má odborná péče přednostně směřovat, aby se peníze i čas arboristů využily co nejefektivněji,“ připomíná Martin Vokřál. UpGreen jde tedy ruku v ruce s prací arboristů.

Zájem českých měst a obcí o metodu UpGreen podle Vokřálových slov jednoznačně roste. Po Kuřimi a Slavkově se tato analýza zpracovává i pro Ústí nad Labem, Tábor a slovenský Martin. Potenciál potvrzuje i to, že UpGreen byl vybrán mezi 20 projektů celoevropského programu CASSINI Business Accelerator (2026), který podporuje jeho zavádění na evropský trh. Projekt UpGreen se dostal také do finále soutěže E.ON Energy Globe 2026, v níž získal Cenu novinářů.

Foto: Asitis