Mnoho bytů v našem podnebném pásmu nebylo navrženo pro vlny veder. Je třeba zkoumat způsoby, jak přizpůsobit stávající budovy měnícímu se klimatu. Jen na klimatizaci přitom není dobré se spoléhat – je drahá a může škodit zdraví.

V polovině června nastala v Evropě rekordní vlna veder. Čtyřicetistupňová hranice byla překonána např. v 11 německých spolkových zemích. Jedenáct horkých dnů a nocí vyhřálo podle Deutsche Welle domovy mnoha lidí natolik, že ochlazení a dobrý noční spánek nepřipadaly v úvahu. Stejná situace byla samozřejmě i u nás. Světová zdravotnická organizace začátkem července přitom varovala, že se nad Atlantikem formuje další vlna veder. 

Thomas Auer, profesor stavební techniky a klimaticky šetrné výstavby na Technické univerzitě v Mnichově tvrdí, že je nejvyšší čas, aby majitelé domů a místní samosprávy přehodnotili přístup k bydlení. To samé říkají odborníci u nás: Pokud stavaři nemyslí na letní vedra, je něco špatně.

Okna? Spousta tepla!

Přímé sluneční světlo je zdrojem tepla číslo jedna. Podle Auera je důležité mít vhodný poměr plochy oken, tedy počet a velikost oken, které poskytují dostatek světla, aniž by v bytě vytvářely skleníkovou atmosféru. V mnoha bytech není dostatek možností zastínění roletami nebo žaluziemi, což je obzvláště problematické v podkrovních bytech, kde se hromadí teplo.

Další problém: Hodně moderních domů je od podlah až po stěny a stropy vyrobeno z betonu. Pokud jde o termoregulaci, beton není na první pohled tak špatný nápad. Materiál má vysokou tepelnou hmotnost, což znamená, že dokáže absorbovat velké množství tepla a postupně ho uvolňovat. Beton tedy funguje jako klimatický nárazník.

Aby to však fungovalo, je nutné, aby noci byly chladné, aby beton mohl uvolňovat teplo, které absorboval během dne. Pokud však teploty v noci neklesnou pod 20 stupňů Celsia, stěny zůstávají teplé. Dalším problémem betonu je, že cement použitý k jeho výrobě tvoří vysoké emise CO2.

Podle Auera je při stavbě domu zapotřebí rozumná kombinace minerálních materiálů (jako je beton) a přírodních materiálů, jako je dřevo. Důležitá je informace, že i když se tepelná čerpadla obvykle instalují jako topný systém, při provozu v reverzním režimu je lze použít i k chlazení. 

Další možností jsou vnitřní dvory. Inspirací je španělská Andalusie, kde existuje mnoho domů uspořádaných tak, že uprostřed vzniká dvůr. Stromy a přesahy střech často poskytují v těchto dvorech stín a někdy se tam nachází fontána nebo jiný druh zdroje vody, což vytváří příjemné mikroklima.

Klimatizace v extrémním horku

Vzhledem k tomu, že ne všechny stávající budovy lze přestavět na domy s dvory, může se jevit jako dobrá alternativa koupě klimatizace. Auer však říká, že klimatizace je pro tento případ krátkozraké řešení. Klimatizace vytvářejí extrémní teplotní rozdíly mezi interiérem a exteriérem. Odstraňují vlhkost ze vzduchu, čímž ho vysušují. A to může přispívat k respiračním onemocněním a alergiím. Delší pobyt v klimatizovaných místnostech navíc snižuje přirozenou schopnost těla adaptovat se na teplo. Nemluvě o energetické náročnosti klimatizace – z hlediska peněženky uživatele i produkce emisí.

Je tedy třeba hledat promyšlenější cesty, jak chladit budovy a chránit lidi před extrémním horkem. Podle Thomase Auera je dobré kombinovat přírodní a minerální materiály s minimálním použitím skla a dostatečnými možnostmi zastínění, kde technologie pouze doplňuje tradiční stavební metody. Je třeba například zohledňovat stavbu nebo přestavbu budov podle světových stran. Jak hluboko jde světlo a tím pádem i teplo do budovy v zimě a v létě?

Jak lze využít severní stranu pro ochlazování budovy v létě? Jak využít teplo a chlad v zemi díky čerpadlům a rekuperaci, tedy systému dobré izolace a větrání? To všechno jsou otázky, které „selským rozumem“ propojují existenci budovy s vnějším prostředím.

Jak to řešit chytře?

A horka nejsou samozřejmě problém jen bytů, ale také škol, nemocnic, firem či úřadů. Zde je třeba hledat systémová řešení a někdy může být i výhoda, že nejde o bytový dům, kde každý byt má svého majitele. Výzvy související s bydlením v horkých dnech řeší např. společnost Veolia, která se jako lídr v energetice, vodohospodářství a cirkulární ekonomice v řadě evropských měst zaměřuje na snižování dopadů veder prostřednictvím energeticky účinných řešení budov.

Vedle modernizace systémů vytápění a chlazení podporuje využívání tepelných čerpadel, inteligentního řízení spotřeby energie nebo dálkových chladicích soustav, které dokážou ochlazovat kanceláře, nemocnice či veřejné budovy s nižšími emisemi než běžné klimatizace. Odborníci z Veolie zároveň upozorňují, že samotná technologie v budovách nestačí. Jde také o okolí domu. Stejně důležitá jsou přírodě blízká opatření, například výsadba zeleně, zadržování dešťové vody nebo vytváření stinných veřejných prostor. Cílem je zvýšit odolnost měst vůči vlnám veder a zároveň omezit spotřebu energie.

A vskutku, má-li člověk tu možnost, je jedním z nejlepších řešení proti vedru je pořádně zastínit nejen okna, ale co největší plochu bytu/domu a k tomu je od počátku věků ideální nástroj vzrostlý strom. 

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)