Čínské firmy s nebývalou rychlostí pronikají do nejvyspělejších průmyslových odvětví a zásadně přetvářejí globální ekonomiku. Nejde už jen o levnou výrobu, čínský výrobní boom míří přímo na high-tech sektory, jako jsou elektromobily, baterie nebo solární panely.

Příběh společnosti Mega-Senway to podle vyčerpávající analýzy Financial Times ilustruje přesně. Její senzory pro elektromobily se ještě v roce 2019 prodávaly jako specializovaný produkt za desítky dolarů. Dnes jich firma dodává miliony ročně, ale ceny mezitím spadly až na desetinu. Pod tlakem domácí konkurence tak dramaticky klesají marže nejen v této firmě, ale napříč celým čínským průmyslem.

Za expanzí stojí kombinace obrovského průmyslového rozsahu, dostatku inženýrů a masivních státních subvencí. Čínské podniky jsou dotovány až několikanásobně více než jejich západní konkurenti a těží i z levného financování či podhodnocené měny. Výsledkem je mimořádná konkurenceschopnost, ale také nadprodukce. Ta pak zaplavuje světové trhy.

Nadprodukce a přebytky

Čína v roce 2025 dosáhla obchodního přebytku přes 1 bilion (tisíc miliard) dolarů a její export dál roste dvouciferným tempem. Například vývoz do EU letos vzrostl o více než 20 %. Levné, ale kvalitní čínské produkty tak vytvářejí silný tlak na evropský i americký průmysl. Zásadní změna oproti minulosti spočívá v tom, že dnes čínské firmy konkurují přímo v klíčových odvětvích. Zatímco dříve šlo hlavně o spotřební zboží, nyní se jedná o automobilky, energetiku nebo pokročilé technologie. Není náhodou, že francouzský prezident Emmanuel Macron označil situaci za „otázku života a smrti“ pro evropský průmysl. 

Paradoxem však je, že stejný systém, který v Číně vytváří globální šampiony, zároveň ničí ziskovost tamních firem. V mnoha odvětvích firmy prodávají na hraně nákladů, někdy i pod ní. Například čínský solární sektor trpí obrovskou nadkapacitou, země dokáže vyrobit zhruba dvojnásobek globální poptávky. Tento tlak má hlubší kořeny. Slabá domácí spotřeba nutí Čínu spoléhat na export, zatímco místní vlády podporují výrobu dotacemi a snaží se udržet zaměstnanost i růst. Výsledkem je spirála tzv. „destruktivní konkurence“, kterou Číňané sami označují jako „neijuan“, tedy boj všech proti všem s klesajícími výnosy. 

Globální dilema

Zbytek světa tak stojí před dilematem. Jak se bránit levnému dovozu, aniž by narušil globální obchod, na němž je sám závislý. Jak upozorňují ekonomové, řešením bude kombinace ochrany a přizpůsobení. Jedno je ale jisté. Čínská průmyslová vlna jen tak neustane a její dopady budou dál formovat světovou ekonomiku. A samozřejmě má obrovský neblahý vliv na udržitelnost, protože Čína je dodavatelem obrovského množství věcí, bez kterých bychom se i my a hlavně příroda docela dobře obešli. Všudypřítomný nápis „Made in China“ je neblahou metaforou pro současnou globální civilizaci postavenou na stále rychlejším spotřebovávání stále většího objemu zboží a přírodních zdrojů.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)