„Tady někde se rozkládá mrtvola…“ „Mrtvola? Tak strašný smrad! Musí to být nejmíň deset mrtvol. Ale kde jsou???“ Nejdřív tři, pak pět, pak osm pejskařů krabatili nosy v lesoparku a zuřivě pátrali po příčině odporného smradu.

Ukázalo se, že za něj nemohla mrtvola, ale Clathrus archeri, neboli ďáblovy prsty. Rostlina exotická, vyhlížející jako chobotnice. Původně z Nového Zélandu, u nás se objevila už v šedesátých letech. Moc se jí ale nedařilo přezimovat, proto se dlouho šířila velmi pomalu. Díky zvyšujícím se teplotám se dramatická rostlina najednou ale objevuje mnohem častěji.

Z nenápadného našedlého „vajíčka“ během několika hodin vypučí jasně červená veliká chapadla pokrytá slizem. Smrdí (opravdu příšerně silně) rozkládající se mršinou, aby přilákala mouchy, které pak roznášejí její výtrusy.

Jen co pořádně vykvete a svou na podzim nebo začátkem teplé zimy nezvykle brutálně červenou barvou a hororovým vzhledem vyděsí zahrádkáře nebo v parku bezpočet chodců, rychle přestane smrdět a odkvete. Po Evropě se rozšiřuje často dovozem mulče.

Stačí zbloudilé semínko.

Vstávej, semínko!

Ale nemusí jít o nic tak dramatického, jako jsou ďáblovy prsty. Je jedno, jak dlouho zahradničíte. Pokaždé, kdy z malé tobolky nebo čehosi velikosti sotva viditelného zrnka vyroste cosi živého (obzvlášť když se na to těšíte), působí to jako zázrak.

Angličani v roce dva tisíce přišli se spoustou blbostí, kterými chtěli oslavit začátek nového milénia. Před čtvrt stoletím byla Británie famózně cool a plná sebevědomí, a tak se předváděli. Ale jediný (finančně velmi náročný) projekt z té doby, který neskončil fiaskem, bylo založení mega banky na semínka pod patronátem a dohledem vyhlášené Botanické zahrady v Kew. I sám Darwin by žasnul nad ambicí shromáždit v této neobvyklé bance dvacet pět procent světové fauny.

Znělo to jako další mega blbost, ale vyšel z toho velkolepý zázrak. Pokladnice ohrožených rostlinných druhů. A čím víc světová flóra dostává na frak díky množícím se požárům, suchu a záplavám, tím užitečnější a zázračnější se tato banka ve Wakehurstu jeví. A zdejší znalost, jak rostliny uchovat a rozmnožovat. Sbíraná semínka se přísně zkoumají, pak se usuší, čímž se zvyšuje jejich životnost. V roce 2006 tu třeba nechali vyrašit semínka, která se našla v peněžence dánského obchodníka v roce 1803. Rostliny, které z nich vyrostly, jsou teď k vidění v Botanické zahradě v Kew.

Know how

Expertiza uchovávání a efektivního pěstování rostlin je dnes životně důležitá. Už nemáme čas sázet nahodile stromky, z nichž většina pak do roka zase uschne. Obzvláště když jde o místa, která průmyslové nebo klimatické řádění proměnilo v poušť.

Dramaticky se mění podmínky, v kterých se rostlinám daří přežít. Potřebujeme rady profíků. Jestli jste to ještě neudělali, předplaťte si Zahrádkáře. Čerpají užitečná moudra vynikajících expertů. Svými praktickými radami šetří kapsu a násobí botanickou radost.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPT Image 1.5)