Průkopnická studie ukazuje, jak by výrazně větší využití odpadu jako hnojiva mohlo změnit zemědělství.

Nová studie odhaluje, že zvířecí hnůj a lidský „odpad“ obsahují dostatek živin, aby nahradil všechna chemická hnojiva, která se v současnosti celosvětově používají v zemědělství. Například dostupného draslíku v odpadu je pětkrát více, než kolik zemědělci potřebují. 

Toto zjištění by mohlo změnit způsob, jakým přemýšlíme o krmení světa odpadem, a nabídnout řešení jak problémů nakládání s odpady, tak globálního nedostatku hnojiv. Objev přichází v kritické době, kdy se mnoho regionů potýká s nedostatkem cenově dostupných hnojiv. Tři základní živiny – fosfor, draslík a dusík – činí odpad pro zemědělství velmi cenným. Tyto živiny se obvykle poměrně složitě vyrábějí nebo těží.

Cenný odpad

Výzkumníci analyzovali údaje o používání hnojiv ze 146 zemí se zaměřením na hlavní plodiny a pastviny. Zkoumali také globální údaje o lidském a zvířecím odpadu, aby vypočítali potenciální obsah živin. Jejich zjištění ukázala, že recyklování odpadu může poskytnout 8 % potřebného fosforu, 14 % draslíku a 16 % dusíku. 

Samotný odpad hospodářských zvířat obsahuje obrovské množství živin. Typická mléčná farma s 200 dojnicemi produkuje ročně dostatek hnoje na zúrodnění 160 akrů zemědělské půdy. 

Studie ukazuje, že v Číně by recyklovaný odpad mohl nahradit 27 % současného používání hnojiv. Spojené státy by mohly nahradit 26 %, Indie téměř polovinu svých potřeb hnojiv. 

Studie identifikovala 21 zemí, včetně Afghánistánu, Namibie a Gabonu, kde samotný lidský odpad obsahuje více živin, než kolik hnojiv je v současnosti potřeba.

Jak na to

Většina zemí postrádá potřebnou infrastrukturu pro rozsáhlou recyklaci odpadních živin. Tradiční čistírny odpadních vod se zaměřují na to, aby byl odpad bezpečný pro vypouštění do vodních toků, spíše než na získávání živin. Moderní zařízení pro přeměnu odpadu na hnojiva vyžadují specializované vybavení pro separaci živin a odstranění kontaminantů. 

Že to jde ukazuje japonská Ósaka, která přeměňuje 100 % svého lidského odpadu na hnojivo, které slouží více než 2 000 farmám v regionu. Obdobně ve Švédsku zpracovává Stockholm odpadní vodu na certifikované hnojivo, což také ukazuje, jak může městský odpad podpořit venkovské zemědělství.

Vytvoření cirkulárního systému živin v zemědělství by vyžadovalo spolupráci mezi zemědělci, zařízeními pro nakládání s odpady a vládními agenturami. Potenciální přínosy, tedy snížení znečištění, nižší náklady a udržitelnější zemědělství, jsou velmi lákavé. 

Vzhledem k tomu, že ceny hnojiv nadále kolísají a obavy o životní prostředí rostou, je stále důležitější najít alternativy k syntetickým hnojivům. Recyklace živin z odpadu nabízí praktické řešení, které by mohlo být přínosem jak pro zemědělce, tak pro životní prostředí.

Český pokus

I v České republice se objevují iniciativy zaměřené na efektivní využití odpadů v zemědělství. Například vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s firmou z Břeclavska pracují na vývoji nového typu potraviny, přičemž odpad z její produkce plánují přeměnit na půdní substrát a krmivo pro hospodářská zvířata.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPT-4o)