Roky ve startupovém prostředí dovedly podnikatele Romana Lauše k jeho srdcovému projektu – Mewery. “Kultivované maso přináší rozsáhlé výhody – od environmentálních, přes sociální, ekonomické až po geopolitické. Můžeme proto očekávat postupný přerod celého odvětví výroby masa,” očekává Lauš.

Firmu zabývající se kultivací masa v laboratoři založil brněnský podnikatel před třemi lety a do dvou let se chystá uvést na trh první vepřový hamburger. Maso, které vzniká v laboratořích jeho firmy, je obohacené o mikrořasy a výsledný burger je tedy bohatý na minerály, vlákninu a nenasycené mastné kyseliny.

Jste jednou z mála firem na světě, které se zabývají kultivací vepřového masa. V čem spočívá váš přístup?

Firem zabývajících se kultivací vepřového masa je výrazně méně než těch používajících buňky hovězí. Je to dáno vyšší náročností na zvládnutí kultivace vepřového. Mewery je navíc první a jedinou společností na světě, která pěstuje vepřové buňky v kokultivaci s buňkami mikrořasy. Znamená to, že se živočišné (v našem případě vepřové) buňky propojují s buňkami rostlinnými a vytváří zcela nový typ potraviny. To přináší mnoho nových možností z pohledu nutričního složení takového produktu, protože díky mikrořase dostává spotřebitel v našem burgeru nutrienty, které v běžném vepřovém mase nejsou přítomny (např. vláknina).

Povede se vám v příštím roce vstoupit na americký a singapurský trh, jak jste si předsevzali?

V tuto chvíli začínáme postupně provádět kroky k přechodu na vyšší produkční objemy, což je základ pro prvotní komerční výrobu. Pomáhá nám v tom vytvoření buněčné banky s mnoha typy prasečích buněk, které navíc nejsou nijak geneticky modifikované (non-GMO). Podobně disponujeme i bankou kmenů mikrořas s více než třiceti druhy. Schopnost čerpat z vlastních buněčných zásob je klíčovým předpokladem pro zahájení přechodu na vyšší objemy.

Před rozjetím velkovýroby na americkém trhu nás ještě čeká pilotní provoz, u něhož zvažujeme možnost spuštění na evropské půdě. V tomto směru máme rozběhnutá jednání s partnery ve Švýcarsku a směřujeme ho k roku 2026.

Jaké produkty představíte jako první?

Předpokládáme, že jako první komerční produkt uvedeme na trh vepřový hamburger. Vychází z mletého masa, které je formou masa nejbližší tomu vycházejícímu z kokultivace. Hamburgery jsou navíc vnímány jako výrobky s vyšší hodnotou ve srovnání s jinými výrobky z mletého masa. Na trhu existuje již rozvinutý segment alternativních burgerů a vytváří tak potenciální zdroj spotřebitelské poptávky.

Jak zajišťujete, aby mělo vaše maso stejnou výživovou hodnotu jako maso od poražených prasat?

Produkt, který vychází z kultivátoru je na molekulární úrovni stejným produktem, který získáváme porážkou zvířete. Stále jde o stejné masové buňky. Nicméně díky kultivaci máme možnost vytvořit nový produkt tím, že si z konvenčního vepřového vezmeme to nejlepší, tedy proteiny, a naopak potlačíme zdraví škodlivé součásti tradičního masa jako jsou např. nasycené masné kyseliny. Díky mikrořase klasické vepřové maso navíc obohatíme o výrazně vyšší obsah proteinu, vlákninu a některé vitamíny a minerály, jako jsou např. vitamíny C, D, E, B6, B12 a další.

Bude váš burger dražší než jeho “nelaboratorní” alternativa?

V České republice se nyní dostáváme na cenu o cca 18 % vyšší než klasický Big Mac, v USA bychom se stejnou prodejní cenou byli pouze o 4 % nad cenou Big Macu. Toto je hypotetické srovnání pro snadnější představu o ceně. Důležitější v souvislosti s cenami je zmínit, že náklady na výrobu kultivovaného masa se napříč celým oborem za poslední roky dramaticky snížily. Podle některých studií se dokonce předpokládá, že v delším časovém horizontu se cena kultivovaného masa dostane pod cenu toho konvenčního.

Jak v souvislosti s tím vidíte budoucnost kultivovaného masa v ČR, potažmo ve světě?

Kultivované maso by se jednoznačně mělo stát novou formou produkce masa na světě. Výhody, které přináší jsou rozsáhlé – od environmentálních, přes sociální, ekonomické až po geopolitické. Můžeme očekávat postupný přerod celého odvětví výroby masa. Očekává se, že se odvětví bude decentralizovat a stane se méně náchylným na geografické a klimatické podmínky. Sníží se závislost mnoha zemí na importu masa a zvýší jejich potravinová soběstačnost. Uvolní se orná půda (odhady mluví až o 60 % půdy využívané pro chov dobytka) a sníží emise CO2. Současně budeme kupovat kvalitnější masné produkty, a podle studií renomovaných analytiků dokonce levněji, než v dnešní době.

Věříme, že v řádu jednoho roku dojde ke schválení prvního produktu z kultivovaného masa v EU, a ta se stane součástí celosvětové komunity pracující na vývoji nových forem potravin.

Vy osobně se hodně se angažujete v urychlení legalizace kultivovaného masa na českém a evropském trhu. Povede se letos legalizace ” testovacích ochutnávek” v Česku?

Snažíme se v rámci svých možností být součástí diskuze, která je nyní aktivně iniciována ze strany EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin). Ta oslovuje zainteresované subjekty ze strany výrobců, vědců, asociací, ale i zástupců tradičního zemědělství k účasti v pracovních skupinách. Jejich cílem je dotažení rámce pro schvalování kultivovaného masa v EU na podkladu směrnice o potravinách nového typu (Novel Food Regulation). Nedávno jsme se stali členy asociace Cellular Agriculture Europe, která sdružuje téměř dvacet firem zabývajících se kultivovaným masem s cílem pomoci evropským institucím včetně EFSA s porozuměním této nové technologii. Navíc v ní máme zásadní slovo vzhledem k tomu, že jsem byl zvolen jako jeden ze čtyř členů představenstva této asociace. 

Na lokální úrovni jsme v jednání s Ministerstvem zemědělství ČR ohledně přípravy rámce pro řízené ochutnávky inspirovaného tím, které bylo v nedávné době spuštěno v Holandsku. Česká republika by se stala jednou ze zemí podporujících high-tech biotechnologické inovace. Jestli tomu bude v tomto roce je v tuto chvíli předčasné slibovat, ale již se nám podařilo utvořit pracovní skupinu expertů na MZ. Aby se další takovou zemí stala Česká republika se přitom nabízí už jen z toho důvodu, že v rámci střední a jižní Evropy pracují v této oblasti jen tři firmy, z nichž dvě jsou z České republiky. Bylo by fajn, kdyby naše země zase jednou měla možnost ukazovat cestu ostatním.

Foto: Mewery