Už jen přechod na “flexitariánskou stravu”, v níž jsou tři čtvrtiny masa a mléčných výrobků nahrazeny rostlinnými produkty, by snížil emise ekvivalentu CO2 v polovině století o 5 miliard tun, což je osmina současného stavu. Z hlediska poměru mezi úsilím a výsledkem jde možná o nejsmysluplnější zelenou aktivitu, kterou každý z nás může podniknout. 

Produkce potravin představuje čtvrtinu světových emisí skleníkových plynů a zabírá polovinu obyvatelného povrchu planety. Množství jatečných zvířat na Zemi dnes převyšuje počet volně žijících zvířat v poměru 15:1. Na každého člověka tak připadají kupříkladu tři kuřata. 

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se maso a mléčné výrobky podílejí na celosvětových emisích skleníkových plynů téměř 15 procenty. Může přechod na vegetariánskou, veganskou nebo jinou stravu pomoci snížit emise? Z faktu, že dopad rostlinných potravin na klima je 10 až 50krát menší než dopad živočišných produktů, vyplývá celkem jasně, že přechod z výrazně masité stravy by měl celkem zásadní dopad i na rychlost globáního oteplování.

Výhodné flexitariánství

Veškerá produkce potravin v současnosti způsobuje přibližně 13,7 miliard tun CO2 ročně (respektive ekvivalentu CO2 – skot totiž navíc produkuje značné množství metanu). Podle analýzy IPCC by přechod na veganství mohl do roku 2050 ušetřit téměř 8 miliard tun CO2. Výrazné snížení emisí by bylo částečně způsobeno uvolněním velkého množství půdy, která by mohla být využita k výsadbě lesů. 

Takový scénář je ovšem až moc idealistický, neboť většina lidí se zcela jistě nehodlá stát vegany. Avšak můžeme se podívat na to, co by způsobilo alespoň částečné odstoupení od masité stravy. Přechod k vegetariánství, které podle definice IPCC zahrnuje přibližně jednu porci masa nebo ryb měsíčně, by totiž mohlo do roku 2050 ušetřit 6 miliard tun CO2 ročně. 

Přechod na “flexitariánství” – stravu, při níž jsou tři čtvrtiny masa a mléčných výrobků nahrazeny rostlinnými alternativami – by ušetřilo něco přes 5 miliard tun CO2 ročně.

Odborníci sami nedoporučují dramatickou změnu jídelníčku, neboť někde prostě není pro maso náhrada. “Kdyby se všichni stali vegany, emise by se sice hodně snížily, ale v některých regionech by to mohlo ztížit výživu lidí, protože bychom ze stolu odstranili maso, které bylo vypěstováno na půdě, kterou zřejmě nelze využít pro jiné druhy produkce potravin,” říká přední odborník na výživu z Harvardovy univerzity Walter Willett. 

Náročná káva a čokoláda

Za pozornost také stojí studie časopisu Science z roku 2018, podle které jsou sice emise z rostlinných potravin v průměru 10 až 50krát menší než emise z živočišných produktů, ale má to své výjimky: patří mezi ně káva a čokoláda. 

Káva se pěstuje v tropických oblastech a při její výrobě se používá velké množství dusíkatých hnojiv, což vysvětluje, proč má na kilogram větší dopad na klima než ostatní potraviny rostlinného původu. Vliv čokolády na klima je většinou způsoben změnou využití půdy, která je nutná k produkci kakaa. 

Je třeba ale dodat, že káva i čokoláda se na výživě příliš nepodílejí, neboť se servíruje v malých porcích. Průměrné emise skleníkových plynů u různých potravinářských výrobků na 100 g bílkovin má ovšem hořká čokoláda nejvyšší ekologickou stopu. Čokoláda obvykle obsahuje velmi malé množství bílkovin v porovnání s živočišnými produkty.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)