V Kodani najezdí lidé denně 1,3 milionu kilometrů na kole, v Lublani najdete 4500 městských včelích úlů a v Amsterdamu díky bariérám v plavebních kanálech každý rok vyloví z vody více než 40 tisíc kilogramů odpadků. Evropská města využívají různých způsobů k tomu, aby plnila své ambiciózní plány, jako je například uhlíková neutralita.

Cíl je stejný, čisté a šetrné místo k životu. Podívejte se na pět evropských měst, která se objevují na předních příčkách žebříčků udržitelnosti.

Kodaň

Hlavní město Dánska si už v roce 2009 stanovilo cíl, že se do roku 2025 stane prvním uhlíkově neutrálním hlavním městem. Od té doby tvrdě šlape do pedálů, a to doslova. Kodaň se zaměřila na budování cyklostezek a regionálních cyklistických dálnic, a přesvědčila tak téměř polovinu obyvatel, aby do práce, do školy nebo za zábavou vyrážela na kole. A to kdykoliv, v dešti, blátě i ve sněhu. Návštěvníky Kodaně vyzývá k cyklojízdě už nápis na letišti, kde se dozví, že obyvatelé ujedou 1 340 000 kilometrů na kole denně.

Ve městě mohou lidé využít téměř 400 kilometrů cyklopruhů a síť cyklistických dálnic, které vedou i do 30 okolních obcí. Kromě toho zejména v dopravní špičce usnadňují průjezd městem semafory nebo cyklomosty. A s kolem je také možné zadarmo cestovat příměstskými vlaky.

Cyklistika samozřejmě není jediným ekologickým řešením Kodaně. Město stejně jako celé Dánsko investovalo do energií z obnovitelných zdrojů. Pro dekarbonizaci jsou klíčové fotovoltaické a větrné energie, ale zajímavé je také využití biomasy. CopenHill (viz náhledová fotka), jedna z nejčistších elektráren na světě, za rok přemění až 440 tisíc tun odpadu na čistou energii a dodá ji do 150 tisíc domácností. Zároveň slouží jako rekreační středisko se střešním umělým svahem pro zimní sporty, lezeckou stěnou a turistickými nebo běžeckými stezkami.

Kodaň k šetření energií také hojně využívá dostupná data. Do veřejných budov implementovala síť senzorů, které neustále kontrolují spotřebu energie a vody a pomáhají minimalizovat odpad a související emise CO₂. Pomocí husté sítě akustických senzorů úniku, inteligentních vodoměrů, ventilů a čerpadel dohlíží také na spotřebu vody.

Mezi další eko počiny dánského hlavního města pak patří například organické produkty, které představují čtvrtinu celkového prodeje potravin včetně rychlého občerstvení, dvě třetiny hotelů mají ekocertifikaci a městský zákon zavádí koncept zelených střech v nových budovách. Jejich výhodou je, že dokáží absorbovat velké množství dešťové vody, čímž odlehčí odpadnímu systému a voda se navíc následně může použít ke splachování toalet.

Amsterdam

Stejně jako v Kodani, tak i v nizozemském Amsterdamu hrají prim kola, snaha o zelené plochy ve městě a energetické úspory. Velké slovo tu mají samotní obyvatelé, což ve spojení s moderními technologiemi vytváří příjemné místo pro život. Pomocí IoT (internet of things) se mohou lidé angažovat v řešení místních problémů. Příkladem je projekt Smart City Lab, který obyvatelům umožnuje využívat otevřené technologie, aby lépe porozuměli svému prostředí a i navrhovali případná opatření.

Co se mobility týče, je kromě cyklistiky Amsterdam domovem dalších inteligentních alternativ, jako jsou elektrické skútry a kola. Tomu odpovídá i to, že je zde nejvyšší koncentrace nabíjecích stanic pro elektromobily na světě a bez emisí se tu pohybovat nejen majitelé elektromobilů, ale i veřejné autobusy.

Udržitelnost prochází všemi sektory, od financí po zemědělství. Trendy udává také amsterdamský módní průmysl například prvním světovým muzeem a startupem věnovaným udržitelné módě, Fashion for Good. Staré zvyky mění i stavební sektor tím, že zajišťuje, aby nové budovy splňovaly nejvyšší standardy energetické účinnosti.

Amsterdam vydal nařízení, podle kterého bude od roku 2025 vyžadovat, aby nejméně dvacet procent všech nově postavených bytových projektů v nizozemské metropoli bylo ze dřeva nebo jiného biologického materiálu.

Udržitelnost se promítá také do problematiky plýtvání s jídlem. Zajímavý projekt The Waste Transformers pomocí speciálních kontejnerů proměňuje biologicky rozložitelný odpad na bioplyn, elektřinu nebo teplo. Modulární odpadní transformátory recyklují 300 až 3 000 kg potravinového odpadu za den.

S odpadem si Amsterdam dokáže dobře poradit i ve vodních kanálech protínajících město. Projekt Plastic Whale, který se rozšiřuje nejen za hranice Amsterdamu ale také Nizozemska, bojuje proti znečištění vod plasty rybářskými loděmi, na které mohou nasednout školáci, kolegové z práce či dobrovolníci, kteří mají chuť místo ryb lovit plasty. Z nich se pak následně vyrábí kancelářský nábytek a lodě. Vodu čistí také bublinkové bariéry, díky nimž se ročně posbírá přibližně 42 tisíc kilogramů plastů, které by jinak skončily v Severním moři.

A jak jsou na tom Stockholm, Berlín a Lublaň? Přečtěte si druhý díl nejzelenějších měst!

Text: Helena Dostalová (autorka je redaktorkou Hospodářských novin)
Foto: Shutterstock