V 1. díle 5 nejzelenějších měst v Evropě jsme psali o Kodani a Amsterdamu: v Kodani najezdí lidé denně 1,3 milionu kilometrů na kole a v Amsterdamu díky bariérám v plavebních kanálech každý rok vyloví z vody více než 40 tisíc kilogramů odpadků. A jak jsou na tom další tři zelená evropská města?

Stockholm

Sever, který v udržitelnosti dlouhodobě vyniká nad zbytkem Evropy, zůstane mezi inspirativními evropskými městy i do třetice. Stockholm získal v roce 2010 jako první uznání Evropské komise Evropské zelené město a tohoto statutu se drží dodnes. Třetinu jeho povrchu pokrývá zástavba, třetinu voda a třetinu zeleň (viz náhledová fotka).

Stockholm snižuje dopad na životní prostředí svým programem Green IT Strategy. Za pomoci nejmodernějších technologií se snaží vytvořit energeticky účinné budovy a usiluje o co nejlepší monitorování dopravy. Do roku 2040 chce být městem bez fosilních paliv.

Jedním způsobem je přechod Švédska od ropy k dálkovému vytápění, což znamená, že země nyní využívá teplo z centralizovaných zdrojů k efektivnějšímu vytápění a chlazení svých budov. Dálkové vytápění dnes tvoří více než 80 procent vytápění a ohřevu vody v bytech a je jedním z klíčových faktorů toho, jak Švédsko v posledních letech snížilo své emise skleníkových plynů.

Zajímavá jsou i další čísla týkající se Stockholmu. Celých 100 % energie využívané k vlastnímu provozu města pochází z obnovitelných zdrojů, 99 % stockholmského pevného odpadu se recykluje a téměř 80 procent hotelů ve městě získalo akreditaci udržitelnosti od třetích stran, což z nich činí světovou špičku. 

Město vyniká také ve využívání internetu. Má jednu z největších optických sítí na světě, která poskytuje levné rychlé širokopásmové připojení po celém městě většině obyvatel. Wi-Fi je také k dispozici ve všech školách společně s dotovanými počítači a tablety. Komunikaci s obyvateli má zvýšit e-Governance, kde jsou k dispozici politická oznámení, městské informace, rezervace parkovacích míst a podobně.

Berlín

Berlín je městem inovací, ochrany životního prostředí a šetření lidskými zdroji. Více než třetina města je pokryta lesy, parky a dalšími zelenými plochami a Berlíňané žijí s udržitelnými a zelenými myšlenkami v naprostém souladu.

Bohatství zelených parků je nedílnou součástí jejich životního stylu. Raději než auto využívají jako další vyspělá města kola. Místo aby se obklopovali průmyslovými masovými produkty, učí se vyrábět nábytek nebo oblečení v dílnách pro kutily (DIY). A nemálo z nich se řídí zásadami LOHAS (lifestyle of health a sustainability) – užívat si života a zároveň aktivně vyhledávat zdravější a udržitelnější produkty a služby, od potravin po spotřební zboží.

Dříve průmyslové město se stalo nejen městem zeleně, ale také streetfoodu, kaváren a kultury. Ekologické je v Berlíně také jídlo od okurek z komunitních zahrad po med ze střech bytových domů. Obyvatelé se mohou najíst v řadě vegetariánských a veganských restaurací a kromě toho mají možnost podílet se na záchraně jídla. V restauraci SPRK Deli se polévky, wrapy nebo bowle připravují z potravin, které by se jinak vyhodily. Snahou je tak dostat přebytečné potraviny zpět do dodavatelského řetězce. Pomocí aplikace Too Good To Go nabízí více než pět tisíc hotelů, restaurací a prodejen jídla, která nestihli prodat za snížené ceny.

„Full taste, zero waste”, tedy plná chuť a žádný odpad je mottem veganské restaurace FREA, která připravuje pokrmy z produktů od lokálních farmářů. V restauraci se nepoužívají plasty a všechny zbytky jídla jsou do 24 hodin zkompostovány a vráceny na dodavatelské farmy.

Myšlenku nulového odpadu a vášeň pro pěstování potravin nejudržitelnějším možným způsobem zhmotnil také start-up InFarm, který vznikl ve čtvrti Kreuzberg. Infarm zde zřídil laboratoř pro pěstování zeleniny ve vnitřních farmách. Vysoké skleněné jednotky jsou naplněny bylinkami, saláty nebo houbami na speciálních podnosech, které se pomalu otáčejí pod LED světly. Tato myšlenka se uchytila i v berlínském maloobchodě a supermarkety, restaurace a sklady jsou domovem 50 zemědělských jednotek. Zelenina tak dorazí ke konečnému spotřebiteli v nejčerstvější možné formě bez zbytečných obalů.

Lublaň

Jedno z nejmenších evropských hlavních měst s necelými třemi sty tisíci obyvateli nezpomaluje krok s dobou ani o píď. Stejně jako jiná větší města se může chlubit oceněním Evropské zelené město, které získalo už v roce 2016. Na každého obyvatele připadá 540 metrů čtverečních zelené plochy a nikdo to nemá k zeleni dál než 300 metrů.

Historické centrum je pro auta uzavřeno už od roku 2008 a tak je i Lublaň město plné kol a čistého vzduchu. Ve spolupráci s Avantcar zřizuje Lublaň iniciativu pro sdílení elektromobilů, aby snížila náklady na mobilitu, škodlivé emise a hluk.

Hlavní město Slovinska je také domovem zhruba 180 milionů včel, které je možné nalézt na městské “Včelí stezce”, kde žijí ve více než 4500 úlech. Stezka byla otevřena v roce 2015 a podporuje povědomí veřejnosti o významné roli včel v biologické rozmanitosti města, přežití lidstva a potravinové bezpečnosti, stejně jako o dlouholetém včelařském dědictví Lublaně.

Vzhledem k velkému zájmu vznikla dokonce iniciativa BeePathNet, která se snaží včelaření přenést do dalších evropských měst. V současné době projekt zahrnuje mimo jiné i vzdělávací programy pro občany všech věkových kategorií i pro včelaře, think-tank a inkubátor pro nové podnikatelské nápady a rozvoj městských včelínů a včelích porostů.

Pro další inspiraci se můžete podívat ZDE, ZDE nebo ZDE.

Text: Helena Dostalová (autorka je redaktorkou Hospodářských novin) 
Foto: Shutterstock