V roce 2025 bylo v Evropě odstraněno 603 překážek na řekách ve 21 zemích. Podle nejnovější zprávy organizace Dam Removal Europe jde o rekord a zároveň o 11% nárůst oproti roku 2024.

Počet odstraněných překážek roste podle Happy Eco News už pátým rokem v řadě. Před pouhými šesti lety se přitom v Evropě odstraňovalo přibližně 100 bariér ročně.

Nejčastěji nešlo o obří přehrady, ale o malé a často už nepotřebné stavby. Přibližně polovinu tvořily propustky, dalších 31 % jezy. Velké přehrady představovaly jen asi desetinu odstraněných překážek a pouze 5 % všech odstraněných zařízení bylo někdy využíváno k výrobě elektřiny. Téměř 78 % odstraněných bariér bylo nižších než dva metry. Právě malé stavby se přitom dají odstranit rychleji a levněji, což pomáhá vysvětlovat současný růst tohoto trendu.

Nejvíc se snaží ve Skandinávii

Nejaktivnější bylo Švédsko, kde zmizelo nejméně 173 překážek. Mnohé z nich byly pozůstatkem někdejšího dřevařského průmyslu – hráze kdysi pomáhaly dopravovat dřevo po řekách, ale jejich původní účel dávno zanikl. Následovalo Finsko se 143 odstraněnými bariérami, třetí skončilo Španělsko. Celkem se díky loňským projektům znovu propojilo více než 3740 kilometrů říčních toků.

Ekosystémy a migrace ryb

Smyslem není jen udělat řeku hezčí. Přirozeně tekoucí řeka umožňuje rybám migrovat proti proudu na místa rozmnožování a zároveň umožňuje přirozený pohyb sedimentů. Odstraňování překážek tak může pomoci obnovovat celé říční ekosystémy. V roce 2025 se k tomuto úsilí poprvé připojil také Island, kde byla odstraněna přehrada na řece Melsá. Stavba od roku 1958 blokovala více než dva kilometry prostředí vhodného pro pstruhy a lososy.

Premiéru si v roce 2025 připsala také Severní Makedonie. Na řece Pčinja byla odstraněna betonová bariéra vybudovaná během války, která bránila migraci ryb více než 70 let. Její odstranění zpřístupnilo přibližně 70 kilometrů řeky nejméně deseti druhům ryb, včetně čtyř druhů, které se nikde jinde v Evropě nevyskytují. Další zajímavý projekt proběhl na jihu Francie, kde byl v říjnu 2025 odstraněn jez Isaby. Tím se znovu otevřelo až deset kilometrů říční sítě, což může pomoci ohroženým druhům, například lososu obecnému nebo vychucholovi pyrenejskému.

Je třeba přidat

Na evropském kontinentu se stále nachází asi 1,2 milionu říčních bariér, přičemž více než 150 000 z nich je považováno za zastaralé. Odstraňování překážek je proto podle ochránců přírody jedním z nejjednodušších způsobů, jak obnovovat poškozené říční ekosystémy. Důležitou roli začíná hrát také evropská legislativa. Evropská unie si v roce 2024 stanovila cíl obnovit do roku 2030 celkem 25 000 kilometrů volně tekoucích řek.

Zlatí úhoři

Řeky jsou u nás historicky silně regulované a řada jezů, stupňů a dalších bariér dodnes omezuje migraci ryb i přirozený pohyb sedimentů. Ne všechny překážky je ale možné jednoduše odstranit. Některé mají význam pro vodní hospodářství, energetiku, protipovodňovou ochranu nebo rekreační plavbu. Česká republika proto vedle úplného bourání bariér využívá také rybí přechody a další opatření, která mají řekám umožnit alespoň částečnou prostupnost. Například u jezu Sudoměřice na Moravě probíhala v letech 2023–2025 rekonstrukce v souvislosti s modernizací Baťova kanálu.

Zajímavým příkladem významu říční prostupnosti je návrat úhoře říčního do českých vod. Tento kriticky ohrožený druh musí během svého životního cyklu překonávat obrovské vzdálenosti mezi řekami a Atlantikem. Samotné vysazování však problém nevyřeší. Pokud ryby nedokážou překonat jezy a další překážky, zůstává jejich cesta řekami přerušena. Právě odstraňování nepotřebných bariér a budování funkčních rybích přechodů tak může být pro obnovu českých řek stejně důležité jako samotná péče o jejich vodu.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)