O klimatu se šíří řada dezinformací – například, že za něj nemůžou fosilní paliva nebo že větší teplo vlastně nevadí, protože se na něj adaptujeme. Fyzik Ondřej Přibyla miluje fakta, protože jsou podle něj jedinou účinnou zbraní proti fámám. I proto založil platformu Fakta o klimatu, která prostřednictvím dat a grafů ze seriózních zdrojů předkládá argumenty proti nepodloženým domněnkám a pomáhá lidem se ve složitém tématu zorientovat. 

Ondřej Přibyla dnes patří mezi nejdůležitější postavy debaty o klimatické změně. Vystudoval teoretickou fyziku na Masarykově univerzitě v Brně, v průběhu doktorských studií založil ÚDIF – Úžasné divadlo fyziky, které popularizuje vědu. V posledních letech se naplno věnuje Faktům o klimatu, je hlavní mediální tváří platformy. Za svou práci na Faktech o klimatu získal řadu Cenu OSN za komunikaci globální změny klimatu či Cenu Josefa Vavrouška. Přednáší o tématech klimatických změn a dekarbonizace na univerzitách i ve firmách.  

Letošní léto se zdálo celkem chladné. Bylo skutečně? 

Měření meteorologů ukazují, že letošní léto bylo teplotně mírně nadnormální – průměrné teploty vyšplhaly o 0,3°C výše než takzvaný normál z let 1991-2020. Oproti roku 2024 se to letošní mohlo zdát trochu chladné, ale to je proto, že to loňské léto bylo extrémní. Důležitá je ale dlouhodobá perspektiva – letní teploty se v Česku zvyšují asi o 0,4°C za dekádu, tak se u nás projevuje globální oteplování. Z této perspektivy vychází, že letošní léto bylo teplejší než ta, která jsem zažíval jako kluk či teenager. A z pohledu dětí, které vyrůstají dnes, bude asi patřit k nejchladnějším, která zažijí.    

Věnujete se dezinformacím o klimatické změně. Jaké bývají nejčastější?

Spadají do zhruba čtyř kategorií: První se snaží tvrdit, že se žádná klimatická změna neděje a že se neotepluje. Stačí se podívat na teplotní měření českých meteorologů nebo třeba NASA, aby člověk viděl, že to není pravda, že teploty skutečně stoupají. 

Dezinformace v druhé kategorii nezpochybňují oteplování samotné, ale jeho příčinu. Snaží se tvrdit, že za to můžou třeba sluneční cykly… vysvětlit, jak je prokázané, že za změnu klimatu může spalování fosilních paliv, vyžaduje trochu delší argumentaci. 

Třetí typ dezinformací říká, že oteplování vlastně nevadí, že se na něj adaptujeme. Ale běžte se zeptat třeba pojišťoven, kolik vyplácí za škody z katastrof, které s klimatickou změnou souvisí. Nebo lesníků, kterým kůrovec sežral lesy – protože byly oslabené extrémním suchem a kůrovec se v teplejším klimatu rychleji množí. Klimatická změna zkrátka má už teď velké dopady a čím déle budeme pokračovat ve vypouštění skleníkových plynů, tím více budeme její dopady zhoršovat. A na spoustu dopadů se moc adaptovat nedá. 

A čtvrtý typ dezinformací říká, že s oteplováním nejde nic dělat. Je fakt, že současná společnost je na spalování fosilních paliv závislá a ještě třeba před dvaceti lety bylo velmi těžké uvažovat o tom, jak se takové závislosti zbavit. Ale to je minulost – dnes má lidstvo čisté technologie, kterými může uhlí, ropu a plyn nahradit. Myslím tím hlavně solární, větrné a jaderné elektrárny, a taky baterie, elektroauta a pak řadu komplikovanějších technologií jako třeba zachytávání oxidu uhličitého a jeho ukládání v zemské kůře.

Navíc tyto technologie postupně velmi zlevňují, konkrétně třeba soláry jsou nyní desetkrát levnější než v roce 2000 – tedy přímo konkurují fosilním palivům.   

Co se dá odpovědět člověku, který tvrdí, že za klimatickou změnu může třeba Slunce, a nikoliv fosilní paliva? 

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře stoupají, protože lidstvo pálí obrovská množství uhlí, ropy a zemního plynu – konkrétně každý rok přidáme do atmosféry asi 40 miliard tun CO2. Jenže oxid uhličitý není vidět, tak mohou dezinformátoři tvrdit, že se to neděje. Stejně tak je snadné zpochybňovat to, že CO2 blokuje infračervené záření – protože to infračervené záření taky není vidět. Ale dá se to měřit a měření velmi jasně skleníkový efekt ukazují. Tedy to, že spalování fosilních paliv způsobuje klimatickou změnu, je dobře prokázáno.    

Kdo a proč vlastně vytváří dezinformace o klimatické změně? 

Je zdokumentované, že část dezinformací je záměrně šířená a zaplacená – v minulosti si je platily firmy těžící a prodávající fosilní paliva, protože by jim jakékoliv omezování těžby snižovalo zisky. Dnes jsou náznaky, že dezinformace proti klimatické změně, nebo třeba proti obnovitelným zdrojům energie, podporují celé státy vyvážející ropu – třeba Rusko nebo státy Perského zálivu. Mezi největší vývozce fosilních paliv patří ale také USA a je zajímavé sledovat, jak podivně a hloupě tam současný prezident bojuje proti větrným elektrárnám a podporuje těžbu uhlí.

Pro tyto státy je v jejich státním zájmu udržovat ostatní v závislosti na spalování fosilních paliv. Dezinformace ale hlavně vznikají v prostředí, kde chybí srozumitelné informace. Když si nemůžete třeba data o teplotních měřeních snadno dohledat na webu Českého hydrometeorologického ústavu, je snadné zpochybňovat, že se Česko otepluje. Web Fakta o klimatu vznikl s myšlenkou usnadnit přístup k těmto informacím – začali jsme z dostupných dat dělat grafy, vysvětlovat souvislosti a odkazovat na původní studie. 

Snažíte se zasahovat do chatů a diskusí v online prostoru, pokud v nich zaznamenáte šíření nepravdy? 

Boj proti každé jednotlivé dezinformaci je vyčerpávající a řekl bych, že i docela neefektivní – proto fact checking moc neděláme a soustředíme se na zpřístupňování dat a vysvětlování souvislostí. 

Je pravda, že i kdybychom zítra zastavili veškeré světové emise, ledovce stejně budou ještě několik stovek let tát? 

Kdyby se zítra zastavily veškeré emise skleníkových plynů, bude se planeta oteplovat ještě 10 až 20 let. Pak se oteplování zastaví. To je podobné, jako když v autě sundáte nohu z plynu, chvíli trvá, než přestane jet. Deset až dvacet let vlastně není mnoho, a pokud by lidstvo dosáhlo nulových emisí někdy kolem roku 2050, jak mnoho států slibuje, měl bych šanci se zastavení oteplování dožít. Některé části klimatického systému ale mají setrvačnosti větší – horské ledovce budou tát i několik desetiletí po tom, kdy se zastaví nárůst teplot, prostě proto, že než ta obrovská masa ledu roztaje, trvá to dlouho. No a ledovcové příkrovy, jako například ten Grónský, mají ještě větší setrvačnost a bude trvat ještě stovky let, než se jejich tání zastaví. 

A co to bude znamenat pro Zemi?

Hladiny světových oceánů budou stoupat ještě dlouho poté, co se zastaví oteplování. Jak velký ten vzestup hladin bude, záleží na tom, kolik oxidu uhličitého do atmosféry vypustíme. Odhaduje se, že pokud přestaneme používat fosilní paliva někdy kolem roku 2050, bude dlouhodobý vzestup hladin okolo dvou metrů. Ale pokud budeme spalovat fosilní paliva ještě dlouho, může nárůst hladiny oceánů v roce 2300 snadno dosáhnout i deseti metrů. Letos jsem byl v Londýně, tak jsem si představoval, jaké to tam bude za pár set let, protože tak velký vzestup hladin žádné hráze nezvládnou.   

Jedním ze symbolů neekologického chování je létání. Jenže letecká doprava vytváří zhruba jen 2 % světových emisí. Tak proč ji tak řešíme? 

Ano, emise z letecké dopravy jsou nízké oproti emisím z výroby elektřiny. Ukažme to na České republice: Každá jedna uhelná elektrárna, kterých máme hlavně v severních Čechách hodně, má 3 až 4krát vyšší emise CO2 než emise z létání všech českých občanů. Myslím, že tak moc řešit leteckou dopravu je celkem hloupé odvádění pozornosti od větších problémů. Možná ale souvisí s tím, že jako jednotlivec se můžete rozhodnout neletět, ale jako jednotlivec nemáte doma vypínač od hnědouhelné elektrárny.  

Jak je možné, že v Číně se pořád staví uhelné elektrárny, nyní dokonce o výkonu téměř sto gigawattů, což je nejvíc za posledních 10 let? 

Čína je zajímavý případ a je pravda, že v minulém roce spustila stavbu 94 GW uhelných elektráren. Zároveň je prakticky jedinou zemí, která uhelné elektrárny ještě v nějakém podstatném měřítku staví. Celý obrázek je ale mnohem komplexnější: Ve stejném roce Čína postavila 277 GW solárních elektráren 82 GW větrných elektráren – tedy jak v solárních, tak ve větrných elektrárnách staví více, než zbytek světa dohromady. V Číně také roste spotřeba elektřiny, zatímco v Evropě je spotřeba elektřiny stabilní. Je to dáno mimo jiné tím, že Čína rychle elektrifikuje dopravu, průmysl i budovy – zatímco Evropa nebo USA má podíl elektřiny na konečné spotřebě energie zhruba 24%, v Číně je tento podíl 32% a rychle roste.

No a ty nové solární a větrné elektrárny ten nárůst spotřeby skoro celý pokrývají – jinak řečeno, v Číně se množství elektřiny vyrobené z uhlí nezvyšuje a v nejbližších letech bude klesat. Tedy proč Čína staví uhelné elektrárny? Částečně to může být proto, že bude potřebovat nahradit ty uhelné elektrárny, které jsou na konci své životnosti. Částečně může jít o očekávání ještě rychlejšího růstu spotřeby elektřiny. Ale je taky docela možné, že to je prostě důsledek centrálního plánování, který moc nebude dávat ekonomický smysl. 

Platforma Fakta o klimatu je dnes mezi veřejností i třeba novináři vnímána jako jeden z nejserioznějších zdrojů informací o klimatické změně. Z čeho při tvorbě vašich dat a materiálů vycházíte? 

Z veřejně dostupných dat a studií – pro česká data je hlavním zdrojem ČHMÚ, který zpracovává nejen data o teplotách a počasí, ale také o českých emisích. Pro světová data používáme otevřené datové sady, které spravují různé vědecké instituce, například NASA, Global Carbon Project a podobně. Data o provozu Evropské elektrizační soustavy zveřejňuje ENTSO-E, data a analýzy o nových instalacích think tank EMBER…
Noviny a jiná online média jako zdroj nepoužíváme – jsou z našeho pohledu často zjednodušující a nepřesná. Tedy vždy jdeme hlouběji k původním datům nebo článkům publikovaným v Nature, Science, nebo jiných peer reviewed časopisech (články v nich jsou podrobeny recenznímu řízení, pozn. red.).    

Z čeho jste financování? 

Je to mix grantů a darů, z velké části od velkých firemních dárců a nadací. 

Vidíte nějaký konkrétní dopad své práce? Pracují s vašimi daty třeba tvůrci legislativy, firmy, neziskovky a podobně? 

Ano, celkem běžně na konferencích o udržitelnosti vidíme nějaké “naše” grafy v prezentacích. Právě k tomu mají sloužit, takže je milé vidět, že to funguje.   

Foto: Fakta o klimatu