Karel Čapek ve svém sloupku pro Lidové noviny v roce 1928 napsal: "Ochrana vzácných přírodních památek není otázka sentimentality, nýbrž povinné úcty." Biodiverzita, tedy pestrost a rozmanitost přírody, je pro život naprosto zásadní. Přesto se biologická rozmanitost každý rok rapidně snižuje, a to o až o 2000 druhů. Akce Žába se snaží proti tomu bojovat.

Obojživelníci celosvětově vymírají, ba dokonce se jedná o největší systematickou skupinu, kterou vymírání v současné době postihuje. Na jejich ochranu proto Český svaz ochránců přírody již mnoho let organizuje tzv. Akci žába.

Tímto názvem označuje záchrannou akci na zabezpečení úseků silnic, kde dochází k nadměrnému usmrcování přecházejících žab a čolků projíždějícími vozidly.

Pomáhají dobrovolníci i firmy

V centrální evidence je více než 500 silničních úseků (kompletní seznam evidovaných kritických úseků naleznete zde), na kterých každoročně hynou žáby pod koly aut. Pouze na několika desítkách z nich lidé obojživelníkům pomáhají.

Jen pro představu náročnosti, v letošním roce se na 18 úsecích instalovaly zábrany o celkové délce téměř 9 km.

Tyto zábrany buď zvířata navedou na bezpečnější trasu anebo jsou doplněny zakopanými nádobami, do kterých žáby a čolci spadnou. Pak nastupují další dobrovolníci, kteří je po celou dobu tahu několikrát denně z nádob vybírají a přenášejí na druhou stranu silnice.

Oproti minulému roku se již podařilo na jedné lokalitě v Českém ráji nahradit dočasné zabezpečení trvalým technickým zařízením a pro další úsek ve Středočeském kraji je již takové zařízení alespoň vyprojektované.

Přestože většinu těchto prací realizují dobrovolníci, náklady na materiální zabezpečení, dopravu atd. přesahují částku 200 000 Kč. V tomto roce je opět ochráncům významným darem pomohl uhradit Nadační fond Veolia.

„Český svaz ochránců přírody je naším dlouhodobým partnerem. Spolu s nimi vykupujeme a obnovujeme mokřady po celé republice. K těmto významným aktivitám letos již podruhé Veolia podpořila i přímou ochranu ohrožených mokřadních živočichů. Týkat se tentokrát bude 9 lokalit, ve kterých pomůžeme zabezpečit tah obojživelníků,“ vysvětluje Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia.

Podle předběžných zpráv z jednotlivých lokalit se podařilo v loňském roce přes riziková místa dostat více než 10 tisíc žab. Nejpočetněji byla zastoupena ropucha obecná, ale v některých lokalitách se ukázala i vzácná blatnice skvrnitá.

A pomoci můžete i vy: pokud víte o úseku silnice, kde dochází k usmrcování většího počtu obojživelníků (zejména při jarních tazích od března až do počátku května), informujte o tomto místě ČSOP pomocí hlášenky pomocí tohoto odkazu.

Biodiverzita jako klíč k prevenci

Ochrana přírody není jen otázkou projevu úcty k planetě, ale i praktickým nástrojem prevence. Biodiverzita je důležitým kamenem v boji proti epidemiím. Podle vědců sedmdesát procent nově se objevujících nemocí a téměř všechny pandemie jsou tzv. zoonózy, což znamená, že jsou způsobeny patogeny živočišného původu. „Souvislost mezi výskytem některých z těchto infekčních nemocí a degradací ekosystémů lidstvem je zcela zřejmá,“ upozorňuje Hélène Soubeletová, ředitelka Nadace pro výzkum biodiverzity se sídlem v Paříži.

Ničení přírodních oblastí – a tedy i životního prostředí zvířat – lidskou činností (odlesňování, používání pesticidů, bující urbanizace, intenzivní chov hospodářských zvířat atd.) je jedním z hlavních faktorů rozvoje epidemií. Lidé se tak dostávají častěji do kontaktu s volně žijícími druhy, a tím i s jejich nemocemi.

„Zvířecí druhy, které se nejlépe přizpůsobují zhoršenému přírodnímu prostředí, jsou také ty, které si uchovávají nejvíce patogenů, které mohou být sdíleny s lidmi,“ dodává Hélène Soubeletová. Příkladem mohou být komáři. Těm zhoršené prostředí, zejména tam, kde je méně lesů a predátorů, vůbec nevadí.

Na druhou stranu některé druhy slouží jako „slepé uličky“ pro patogeny, což znamená, že nejsou příznivými hostiteli pro jejich vývoj. A čím početnější a rozmanitější jsou hostitelé a nehostitelé parazita v daném prostředí, tím nižší je prevalence infekce v dané oblasti (což znamená méně onemocnění v daném čase v populaci).

Tomuto jevu se říká „efekt zředění“ (dilution effect). V důsledku to znamená, že patogeny se hůře etablují v ekosystémech, které vykazují větší biodiverzitu.

Text: Filip Brož
Foto: NF Veolia