Zatímco ještě před několika desítkami let byly alergické děti ve třídě výjimkou, dnes je to běžné. Každé třetí dítě totiž trpí nějakým typem alergie — například alergií na pyly, prach, roztoče či některou potravinu. Také u dospělých se uvádí výskyt přehnané imunitní reakce u významné části populace.

Alergizujících látek stále přibývá a dnes se jich uvádí zhruba dvě stě. Co alergiky nejvíc trápí v květnu a červnu? Nastupuje nejběžnější alergen — různé druhy trav, které kvetou až do konce července. Lékaři zároveň připomínají, že alergie může propuknout v jakémkoliv věku, tedy i u starších lidí.

Kontakt s alergizující látkou je spouštěčem zvýšené produkce histaminu, a proto se nasazují antihistaminika, která tyto reakce tlumí. Lokálně pomáhají také různé spreje, masti či gely. Alergici si do svých domácností často pořizují čističky vzduchu, protiroztočové povlaky apod.

Chemie, stres a dědičnost

Co nárůst alergií vlastně způsobuje? Podle fytoterapeuta Martina Kolára je příčin více. „Na prvním místě je větší vystavení cizorodým látkám v potravinách, vodě, vzduchu i životním prostředí. Nejde jen o různé chemikálie, ale také o mikroplasty či elektromagnetický smog. Alergie je nepřiměřená obranná reakce organismu a právě nepřirozené látky a vlivy mohou odstartovat poruchu imunitního systému,“ říká.

Dokládá to i fakt, že nejvyšší počet alergiků je v tzv. vyspělých zemích světa. Alergie se někdy označuje za epidemii novověku, protože se výrazněji objevila až se vznikem a rozvojem průmyslu, tedy přibližně před dvěma sty lety. Jako lidstvo jsme se sice vyrovnali s mnoha infekcemi, zároveň na nás ale působí škodliviny, které tu dříve nebyly. Dalším problémem je velká míra stresu, která negativně ovlivňuje naši imunitu. Třetím faktorem nárůstu alergií jsou dědičné genetické predispozice, které se předávají v rodinách. Atopie je dědičně podmíněný sklon k tomu, aby se člověk senzibilizoval a stal se za určitých podmínek přecitlivělým, tedy alergickým.

Jak jsme už zmínili, nejvyšší koncentrace pylů v ovzduší u nás nastává v květnu a trvá až do začátku srpna. „Na jaře alergiky nejvíce trápí pyly trav, některých stromů, ale také třeba řepky. Kýchání, vodnatá rýma, svědění očí, pálení sliznic, vyrážky, dušnost, únava nebo bolesti svalů — to vše jsou typické projevy pylové alergie, které se také říká senná rýma. Pokud se u někoho rozvine silná alergie na některý pyl, často se objeví i tzv. zkřížená alergie na potraviny,“ říká Kolár.

U alergie na traviny se například může rozvinout potravinová alergie na obiloviny, kiwi, meloun, pomeranč, broskev, třešně, rajčata, brambory nebo papriku. Zkřížená alergie na březový pyl zase způsobuje reakce na podobné bílkoviny v syrovém ovoci, například v jablku nebo hrušce, dále v lískových a vlašských ořeších, ale také v kořenové zelenině, především v mrkvi a celeru. Nejčastěji se projevuje svěděním v ústech, otokem rtů či jazyka.

Alergická reakce někdy vede až k rozvoji bronchiálního astmatu, což je již závažné onemocnění. Proto se doporučuje působení negativních vlivů minimalizovat a trávit co nejvíce času na čerstvém vzduchu, například na horách. Zajímavé je, že zatímco na venkově je koncentrace pylových alergenů v ovzduší nejvyšší mezi pátou a osmou hodinou ranní, ve městech to bývá mezi šestou hodinou večerní a půlnocí.

Z našich dřevin vyvolává nejčastější potíže pyl břízy. Během května se k němu přidávají pyly dalších dřevin, jako jsou buk, dub, habr, jasan, borovice a smrk. V červnu a červenci jde hlavně o pyl černého bezu a lípy. Škoda, že se v příměstské krajině i jinde nevysazuje více ovocných stromů, které alergie obvykle nevyvolávají. V ČR už řadu let funguje Pylová informační služba, která je součástí celoevropské sítě a aktuálně informuje o alergenech v prostředí.

Pomoc bylin

Alergie se dá přirovnat k situaci, kdybyste do boje proti komárům vyrazili s obrněným transportérem. Dobrá zpráva však je, že i tyto nepřiměřené reakce organismu lze zvládat přírodními prostředky, respektive s pomocí bylin.

Jak konkrétně? „Existují přírodní antihistaminika, například perila křovitá nebo žampion. Nejsilnější účinek ale mívají lihové výtažky, tedy tinktury. Některé byliny navíc dokážou pomáhat s nerovnováhou imunitního systému, která se podílí na alergických reakcích. Dobrou zkušenost mám se zimolezem japonským nebo kadidlovníkem pilovitým. Jde však o silné byliny, které patří do rukou zkušeného fytoterapeuta,“ říká bylinář Martin Kolár.

V praxi se mu podle jeho slov osvědčilo také „přeškolení“ imunitního systému prostřednictvím ozdravení střevního mikrobiomu. K tomu může pomoci lehká a pestrá strava i vhodné byliny s prebiotickým účinkem, například výtažky z čekanky, pampelišky, lopuchu nebo artyčoku.

Pozor na slova

Na závěr ještě pár slov z oblasti psychosomatiky. Ta připomíná, že zdravotní problémy, jako jsou alergie, mohou mít i mentální rovinu. Psychosomatičtí odborníci si například všímají toho, že pokud často a s patřičnou emocí říkáme, že nám něco bytostně vadí nebo že něco „nesnášíme“, naše tělo si takový postoj může určitým způsobem osvojit. Člověk, který neustále dává najevo, že je na něco nebo někoho alergický, se jím skutečně může stát — sám se takto „naprogramuje“.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Mijdjourney)